Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Code Week 2016 aneb Jak jsme se neučili programovat
Odborný článek

Code Week 2016 aneb Jak jsme se neučili programovat

16. 11. 2017 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Jaroslav Mašek

Anotace

Článek o tom, jak je také možné pojmout týden evropského programování a zařadit ho do výuky ICT na střední škole.

Cíl

  • naučit programovat jiné;
  • naučit se připravit, vytvořit a spravovat online kurz;
  • naučit se pracovat projektově.

Perex

V evropském týdnu kódování (Code Week), konaném pravidelně kolem poloviny října, či v tom světovém (Hour of Code), pořádaném vždy druhý týden v prosinci, se od učitelů obvykle očekává, že přitáhnou studenty k programování. Protože, kdy už jindy? Co když ovšem učíte studenty oboru programování a navíc v posledním ročníku střední školy? Pak se možná začnete na celé téma dívat trochu z druhé strany.

Code Week a jak jej zařadit do výuky

Sedím v křesle a vymýšlím přípravu pro následující týden. Snažím se uvažovat v kontextu. Co se odehraje ve světě ICT v nadcházejících dnech a týdnech a jak to dostat do mého aktuálního tematického plánu. Fakta se přede mnou postupně zjevují a moc nadějně to nevypadá:

  • proběhne Code Week,
  • začínám týden výukou předmětu Aplikace se studenty 4. ročníku oboru IT,
  • počet studentů: 2 skupiny po 15 studentech,
  • časová dotace na skupinu: 90 minut/týdně,
  • studenti programují již od 1. ročníku (C++, C#, Java, PHP),
  • já nejsem programátor a programování učím jen na úrovni bloků (Blockly, Scratch, LabVIEW).

A téměř okamžitě vyvstávají zásadní otázky a spolu s nimi i odpovědi:

  • Co já mohu v programování učit tyto studenty? Nic.
  • Co oni mohou naučit mě? Hodně.
  • A dokázali by naučit něco i někoho jiného? To je otázka za milion korun.

Code Week 2016 nebude tentokrát jen o programování

Přicházím do třídy a seznamuji své studenty s právě začínající akcí Code Week 2016. Není to něco, o čem by už dříve neslyšeli od mých kolegů a kolegyň v předchozích letech. Na začátku čtvrtého ročníku střední školy, oboru IT, bych se hodně divil, kdyby tomu bylo jinak. Za dosavadní tři roky studia si vedle programování v C++, C# a Javy postupně prošli všemi těmi Code.org projekty, Scratchem i prostředím LEGO Mindstorms LabVIEW. S tím jsem tak trochu počítal a vlastně jsem v to dokonce tiše doufal.

Vidím na nich, že zrovna nadšením nepřekypují. Jejich výrazy ve tvářích mi napovídají, na co asi myslí: zase další psaní kódu, jako bychom toho neměli dost v samotném předmětu Programování.

„Tentokrát to uděláme jinak,“ obracím se k nim a jdu rovnou k věci.

„Vaším úkolem bude vytvořit online kurz, ve kterém se pokusíte naučit jeho účastníky programovat ve vámi vybraném programovacím jazyku.“

Zírají na mě a já si uvědomím, podle toho, jak se tváří, že tu máme první problém, se kterým jsem dopředu nepočítal. Nikdy žádný online kurz netvořili, a jak vzápětí zjistím, jen dva z nich nějaký online kurz v minulosti absolvovali. Napadá mě, že nejlepší bude začít stručným představením konceptu MOOC.

Detailní plán projektu Code Week online kurzy

Následně je seznámím s naším novým projektem, který nazvu Code Week online kurzy, jehož cíle jsou:

  • naučit programovat jiné,
  • naučit se připravit, vytvořit a spravovat online kurz,
  • naučit se pracovat projektově,

a chci po nich, aby:

  1. vytvořili 2–4členné týmy,

  2. zvolili si téma (co budou chtít účastníky kurzu naučit) a cílovou skupinu (pro koho bude kurz určen),

  3. navrhli tři úvodní lekce výuky programování dle předem dané struktury, charakteristické pro online kurz, obsahující:

  • seznámení s tématem lekce

  • představení teorie

  • ukázka vzorových úloh

  • připravení úloh k procvičení

  • ověření pochopení probraného tématu

  • vyhodnocení a postup do další lekce  

  • vybrali si prostředí pro tvorbu online kurzu, které jim bude nejvíce vyhovovat (sám doporučím Edmodo a Schoology, ale nechám na nich, aby se s nimi seznámili sami),

  • dle bodu tři naplnili kurz jednotlivými lekcemi s připraveným obsahem,

  • kurz otestovali v roli účastníků,

  • pozvali do kurzu své spolužáky a mě, coby první, testovací účastníky kurzu, kteří jim dají zpětnou vazbu,

  • nasdíleli konečnou verzi vzorového, připraveného kurzu do společného prostoru.

  • Na závěr stanovuji časový rozsah projektu, 4 x 90 minut, podrobně takto:

    • 1. setkání (ve zbývajícím čase) realizovat bod 1 a 2
    • 2. setkání – bod 3 a 4
    • 3. setkání – bod 5 a 6
    • 4. setkání – bod 7 a 8  

    Jak to dopadlo

    Čekal jsem od studentů víc po všech stránkách: stránce odborné (naučí víc a půjdou do větší hloubky), obsahové (naplní všechny sekce dané kapitoly, viz bod 3 výše) a nakonec i té formální (podobou a strukturou kurzu). Byl jsem zklamán.

    A také jsem očekával větší nasazení a zaujetí tématem. Byl jsem zklamán podruhé.

    Nemohl jsem se, jako už tolikrát v minulosti z jiných tříd, zbavit pocitu, že studenti udělali jen to nejnutnější, aby splnili úkol, bez jakýchkoliv ambicí kurz rozšířit a nakonec otevřít široké veřejnosti.

    Přesto jsem nikdy v průběhu projektu ani po něm nenabyl pocitu, že tvořit online kurzy v rámci Code Weeku je špatným nápadem. Opět, jako už v minulosti tolikrát, mi v konečném důsledku nešlo až tolik o samotný obsah jednotlivých kurzů jako o to, co si studenti z celého projektu odnesou a jestli jim to celé v budoucnu k něčemu bude.

    Závěrečná poznámka

    Vzhledem k datu realizace projektu (říjen 2016) nejsou již kurzy dostupné k nahlédnutí. Myslím, že to tolik nevadí. Mnohem důležitější je myšlenka na trochu jiné pojetí týdne kódování, možná jen pro specifickou skupinu studentů. I když, kdo ví?

    Reflexe

    Viz kapitola Jak to dopadlo.

    Licence

    Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

    Autor
    Mgr. Jaroslav Mašek

    Hodnocení od recenzenta

    Tým RVP.CZ
    16. 11. 2017
    Autor vyhodnocuje svou novou zkušenost nad přístupem středoškolských studentů k úkolům, které vstupují do vyšších úrovní Bloomovy taxonomie. Pojetí i obsah příspěvku lze spíše hledal mezi blogy, ale bezesporu po jeho přečtení může být inspirací pro jiné učitele středoškolských studentů. Myšlenka vytváření konceptu MOOC studentskými týmy může být uplatnitelná i mimo výuku programování.

    Hodnocení od uživatelů

    Článek nebyl prozatím komentován.

    Váš komentář

    Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

    Článek není zařazen do žádného seriálu.

    Klíčové kompetence:

    • Gymnázium
    • Kompetence komunikativní
    • s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu
    • Gymnázium
    • Kompetence k řešení problémů
    • uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice
    • Gymnázium
    • Kompetence k učení
    • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení

    Průřezová témata:

    • Gymnaziální vzdělávání
    • Multikulturní výchova
    • Vztah v multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

    Mezioborove presahy:

    Organizace řízení učební činnosti:

    Skupinová

    Organizace prostorová:

    Specializovaná učebna

    Nutné pomůcky:

    Počítač s přístupem na internet.