Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Code Week 2016 aneb Jak jsme se neučili programovat
Odborný článek

Code Week 2016 aneb Jak jsme se neučili programovat

16. 11. 2017 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Jaroslav Mašek

Anotace

Článek o tom, jak je také možné pojmout týden evropského programování a zařadit ho do výuky ICT na střední škole.

Perex

V evropském týdnu kódování (Code Week), konaném pravidelně kolem poloviny října, či v tom světovém (Hour of Code), pořádaném vždy druhý týden v prosinci, se od učitelů obvykle očekává, že přitáhnou studenty k programování. Protože, kdy už jindy? Co když ovšem učíte studenty oboru programování a navíc v posledním ročníku střední školy? Pak se možná začnete na celé téma dívat trochu z druhé strany.

Code Week a jak jej zařadit do výuky

Sedím v křesle a vymýšlím přípravu pro následující týden. Snažím se uvažovat v kontextu. Co se odehraje ve světě ICT v nadcházejících dnech a týdnech a jak to dostat do mého aktuálního tematického plánu. Fakta se přede mnou postupně zjevují a moc nadějně to nevypadá:

  • proběhne Code Week,
  • začínám týden výukou předmětu Aplikace se studenty 4. ročníku oboru IT,
  • počet studentů: 2 skupiny po 15 studentech,
  • časová dotace na skupinu: 90 minut/týdně,
  • studenti programují již od 1. ročníku (C++, C#, Java, PHP),
  • já nejsem programátor a programování učím jen na úrovni bloků (Blockly, Scratch, LabVIEW).

A téměř okamžitě vyvstávají zásadní otázky a spolu s nimi i odpovědi:

  • Co já mohu v programování učit tyto studenty? Nic.
  • Co oni mohou naučit mě? Hodně.
  • A dokázali by naučit něco i někoho jiného? To je otázka za milion korun.

Code Week 2016 nebude tentokrát jen o programování

Přicházím do třídy a seznamuji své studenty s právě začínající akcí Code Week 2016. Není to něco, o čem by už dříve neslyšeli od mých kolegů a kolegyň v předchozích letech. Na začátku čtvrtého ročníku střední školy, oboru IT, bych se hodně divil, kdyby tomu bylo jinak. Za dosavadní tři roky studia si vedle programování v C++, C# a Javy postupně prošli všemi těmi Code.org projekty, Scratchem i prostředím LEGO Mindstorms LabVIEW. S tím jsem tak trochu počítal a vlastně jsem v to dokonce tiše doufal.

Vidím na nich, že zrovna nadšením nepřekypují. Jejich výrazy ve tvářích mi napovídají, na co asi myslí: zase další psaní kódu, jako bychom toho neměli dost v samotném předmětu Programování.

„Tentokrát to uděláme jinak,“ obracím se k nim a jdu rovnou k věci.

„Vaším úkolem bude vytvořit online kurz, ve kterém se pokusíte naučit jeho účastníky programovat ve vámi vybraném programovacím jazyku.“

Zírají na mě a já si uvědomím, podle toho, jak se tváří, že tu máme první problém, se kterým jsem dopředu nepočítal. Nikdy žádný online kurz netvořili, a jak vzápětí zjistím, jen dva z nich nějaký online kurz v minulosti absolvovali. Napadá mě, že nejlepší bude začít stručným představením konceptu MOOC.

Detailní plán projektu Code Week online kurzy

Následně je seznámím s naším novým projektem, který nazvu Code Week online kurzy, jehož cíle jsou:

  • naučit programovat jiné,
  • naučit se připravit, vytvořit a spravovat online kurz,
  • naučit se pracovat projektově,

a chci po nich, aby:

  1. vytvořili 2–4členné týmy,

  2. zvolili si téma (co budou chtít účastníky kurzu naučit) a cílovou skupinu (pro koho bude kurz určen),

  3. navrhli tři úvodní lekce výuky programování dle předem dané struktury, charakteristické pro online kurz, obsahující:

  • seznámení s tématem lekce

  • představení teorie

  • ukázka vzorových úloh

  • připravení úloh k procvičení

  • ověření pochopení probraného tématu

  • vyhodnocení a postup do další lekce  

  • vybrali si prostředí pro tvorbu online kurzu, které jim bude nejvíce vyhovovat (sám doporučím Edmodo a Schoology, ale nechám na nich, aby se s nimi seznámili sami),

  • dle bodu tři naplnili kurz jednotlivými lekcemi s připraveným obsahem,

  • kurz otestovali v roli účastníků,

  • pozvali do kurzu své spolužáky a mě, coby první, testovací účastníky kurzu, kteří jim dají zpětnou vazbu,

  • nasdíleli konečnou verzi vzorového, připraveného kurzu do společného prostoru.

  • Na závěr stanovuji časový rozsah projektu, 4 x 90 minut, podrobně takto:

    • 1. setkání (ve zbývajícím čase) realizovat bod 1 a 2
    • 2. setkání – bod 3 a 4
    • 3. setkání – bod 5 a 6
    • 4. setkání – bod 7 a 8  

    Jak to dopadlo

    Čekal jsem od studentů víc po všech stránkách: stránce odborné (naučí víc a půjdou do větší hloubky), obsahové (naplní všechny sekce dané kapitoly, viz bod 3 výše) a nakonec i té formální (podobou a strukturou kurzu). Byl jsem zklamán.

    A také jsem očekával větší nasazení a zaujetí tématem. Byl jsem zklamán podruhé.

    Nemohl jsem se, jako už tolikrát v minulosti z jiných tříd, zbavit pocitu, že studenti udělali jen to nejnutnější, aby splnili úkol, bez jakýchkoliv ambicí kurz rozšířit a nakonec otevřít široké veřejnosti.

    Přesto jsem nikdy v průběhu projektu ani po něm nenabyl pocitu, že tvořit online kurzy v rámci Code Weeku je špatným nápadem. Opět, jako už v minulosti tolikrát, mi v konečném důsledku nešlo až tolik o samotný obsah jednotlivých kurzů jako o to, co si studenti z celého projektu odnesou a jestli jim to celé v budoucnu k něčemu bude.

    Závěrečná poznámka

    Vzhledem k datu realizace projektu (říjen 2016) nejsou již kurzy dostupné k nahlédnutí. Myslím, že to tolik nevadí. Mnohem důležitější je myšlenka na trochu jiné pojetí týdne kódování, možná jen pro specifickou skupinu studentů. I když, kdo ví?

    Licence

    Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

    Autor
    Jaroslav Mašek

    Hodnocení od recenzenta

    Tým RVP.CZ
    16. 11. 2017
    Autor vyhodnocuje svou novou zkušenost nad přístupem středoškolských studentů k úkolům, které vstupují do vyšších úrovní Bloomovy taxonomie. Pojetí i obsah příspěvku lze spíše hledal mezi blogy, ale bezesporu po jeho přečtení může být inspirací pro jiné učitele středoškolských studentů. Myšlenka vytváření konceptu MOOC studentskými týmy může být uplatnitelná i mimo výuku programování.

    Hodnocení od uživatelů

    Článek nebyl prozatím komentován.

    Vaše hodnocení

    Ohodnoťte hvězdičkami:

    Váš komentář

    Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

    Článek není zařazen do žádného seriálu.

    Klíčové kompetence:

    • Gymnázium
    • Kompetence komunikativní
    • s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu
    • Gymnázium
    • Kompetence k řešení problémů
    • uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice
    • Gymnázium
    • Kompetence k učení
    • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení

    Průřezová témata:

    • Gymnaziální vzdělávání
    • Multikulturní výchova
    • Vztah v multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

    Mezioborove presahy:

    Organizace řízení učební činnosti:

    Skupinová

    Organizace prostorová:

    Specializovaná učebna

    Nutné pomůcky:

    Počítač s přístupem na internet.