Lesní mateřské školy jsou dnes velmi populární především mezi těmi rodiči, kterým nevyhovuje klasický vzdělávací systém, nemají nejlepší vzpomínky na svá léta strávená v mateřské škole.
Lesní mateřské školy volí také rodiče, kteří jsou spjati s přírodou, a touto cestou chtějí vést i své dítě. Lesní mateřskou školu vnímají jako alternativní typ mateřské školy, která jejich dětem ukáže jiný životní styl, než je styl konzumu, života ve virtuálním světě a trávení volného času u počítače, televize.
Charakteristickým rysem lesní mateřské školy je, že výuka probíhá především ve venkovních prostorách mimo zázemí lesní mateřské školy, které slouží pouze k příležitostnému pobytu. Zázemí lesní mateřské školy může mít charakter vyhřívaného přístřeší, většinou se jedná o srub či jurtu, kde si mohou děti odpočinout či se najíst, či se v případě lesních mateřských škol při mateřských školách může jednat o klasickou budovu mateřské školy, do níž děti docházejí na oběd a na odpolední odpočinek, odpolední spánek. Existují i lesní mateřské školy, které nevlastní žádný objekt a děti se s učiteli scházejí každé ráno na určeném místě, ze kterého vyrážejí do lesa či lesoparku. I tyto lesní mateřské školy však mají pro případ velice nepříznivého počasí domluveno útočiště, kterým se může stát skautská základna či prostory školy.
Výuka ve venkovních prostorách je realizována za každého počasí. Děti si hrají a učí se za každého počasí v lese či v jiné venkovní krajině, neboť dle motta lesní mateřské školy neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení. Výuka se tak odehrává v prostředí, které bylo po staletí pro vývoj dítěte přirozené. Zde si hrají s tím, co jim v danou roční dobu dané prostředí nabízí a umožňuje. Obsah výuky tak vychází z měnící se přírody a je propojován s ročním obdobím. (Kapuciánová, 2010)
Také lesní mateřská škola rozvíjí děti dle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Výuka v lesní mateřské škole má však svá specifika, neboť les a venkovní prostředí nabízejí specifické učební situace a příležitosti k rozvoji, a to především k rozvoji hrubé a jemné motoriky. Dochází k učení všemi smysly, je zde dán větší prostor pro možnost pohybu.
Počátky lesních mateřských škol jsou spjaty se zeměmi severní Evropy, pro které je pobyt v přírodě za každého počasí nedílnou součástí výchovy, což severské země praktikují také v běžných mateřských školách. První lesní mateřská škola, respektive její zárodky, se datují do 50. let 20. století. Tehdy v Dánsku ve městě Sollerod Ella Flatau matka čtyř dětí, která trávila čas s dětmi pravidelnými výlety do lesa a pozorováním přírody, začala ke svým činnostem s dětmi brát také sousedy, známé a jejich děti. Z této neformální formy vznikla již roku 1954 organizovaná skupina, označená jako lesní mateřská škola.
Mezi země, kde je nejvíce lesních mateřských škol, však patří Německo, ačkoliv první zrod lesní mateřské školy byl v Německu zaznamenán až v roce 1968. V tomto roce vznikla lesní mateřská škola ve Wiesbadenu, jednalo se však o ojedinělou iniciativu a dlouhá léta v Německu o tuto formu předškolního vzdělávání nikdo neprojevoval zájem. Obrat nastal až v 90. letech 20. století. Tehdy Kerstin Jebsen a Petra Jäger, učitelky, které absolvovaly pedagogickou praxi v dánské lesní mateřské škole, která je natolik nadchla a inspirovala, že se rozhodly provozovat lesní mateřskou školu podobnou té dánské. Pro tuto lesní mateřskou školu vytvořily jasnou a srozumitelnou pedagogickou koncepci, ze které vychází většina dnes existujících mateřských škol (Vošáhlíková, 2012).
V souladu s touto pedagogickou koncepcí tak v německém Flensburgu v roce 1993 vznikla první oficiálně uznaná lesní mateřská škola se statutem denního zařízení pro předškolní péči.
Rozšířenost lesních mateřských škol v Německu pramení také z toho, že německá legislativa staví lesní mateřské školy na úroveň klasických mateřských škol. Od roku 1993 představují „Waldkindergarten“, jak jsou v Německu lesní mateřské školy nazývány, plnohodnotnou variantou ke klasickým mateřským školám. Lesní mateřská škola je zařazena do systému předškolního vzdělávání, což s sebou nese i finanční podporu od státu. V současné době v Německu nalezneme okolo 1000 těchto zařízení a jejich počet stále narůstá, avšak do tohoto počtu se započítávají také mateřské školy, které nabízejí kombinovanou formu lesní mateřské školy a klasické mateřské školy. V této kombinované formě děti tráví venku dopoledne a odpoledne pak probíhá činnost v prostředí budovy mateřské školy (Vošáhlíková, 2012).
V České republice takováto zařízení začala vznikat ve srovnání se západoevropskými a severskými zeměmi později. První lesní mateřská škola vznikla v České republice v roce 2007, tehdy nesla název Zelená škola. Za tak krátkou dobu však se síť lesních mateřských škol u nás relativně dosti rozrostla. V poslední době spolu se vzrůstajícím zájmem o lesní mateřské školy roste také počet těchto zařízení. Navíc tato forma předškolního vzdělávání bude již zanedlouho legislativně, a tedy i finančně podpořena státem, a to již od září roku 2017, což také přispěje ke vzrůstu počtu zařízení.
Lesní mateřské školy jsou oblíbené také ve Švýcarsku, Švédsko, Norsku, Lucembursku, Rusku, v USA a Kanadě a v současné době se začínají těšit také oblibě v Japonsku.
Výsledky studie, která vznikla na základě pilotního testování lesních mateřských škol v letech 2010–2012, jež se uskutečnilo pod dozorem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ukazují, že u dětí, které byly vzdělávány v lesních mateřských školách, se lépe rozvíjí hrubá motorika a kreativita ve srovnání s dětmi, které jsou vzdělávány v prostředí klasické mateřské školy.
Dle této studie se také u dětí, které navštěvují lesní mateřskou školu, zvyšuje imunita a obranyschopnost organismu a tyto děti pak ve srovnání s dětmi z klasických mateřských škol bývají méně nemocné. Studie prokázala také pozitivní efekt na děti s poruchou ADHD a ADD, které se při pobytu v přírodě lépe soustředí, mají zde dostatek prostoru pro volný pohyb, což jim ulevuje od symptomů.
Dalším pozitivním efektem lesních mateřských škol je obrana proti novému fenoménu, který nazýváme deficit přírody, a jeho eliminace. Deficit přírody, jak jej popisuje Richard Louv ve své knize Last Child in the Woods (Poslední dítě v lese), vede ke snížení percepce smyslů, způsobuje obtíže s koncentrací, ovlivňuje obezitu u dětí a zvyšuje míru psychických a fyzických onemocnění, snižuje ekologickou gramotnost, snižuje pocit zodpovědnosti za přírodu. Podle R. Louva je častý pobyt v přírodě nezbytný pro zdravý vývoj dítěte, stimuluje všechny smysly dítěte, čímž rozvíjí intelekt dítěte, navíc přírodní prostředí s jeho podněty rozvíjí představivost a kreativitu (Louv, 2008).
Za touto iniciativou stály zpočátku ve všech zemích ženy, matky, často matky více dětí, které takto reagovaly na problém přeplněnosti klasických mateřských škol. Proto se rozhodly jednat a přišly s nápadem lesní mateřské školy.
Tento nápad se natolik zalíbil, že v Evropě, USA, Kanadě, Japonsku i u nás je již relativně hustá síť lesních mateřských škol. V České republice funguje i samostatná asociace lesních mateřských škol, která jednotlivé organizace a kluby zaštiťuje a napomáhá jim s jejich zakládáním a organizací.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.