Metodické komentáře ke standardům pro základní vzdělávání vzdělávacího oboru Chemie je metodický materiál s úlohami vytvořenými za účelem zjišťování naplnění očekávaných výstupů vzdělávacího oboru. Úlohy jsou rozděleny do tří úrovní obtížnosti a opatřeny metodickými komentáři, které nabízejí nejen správnou odpověď, ale také popis požadovaných myšlenkových operací žáků, které vedou k vyřešení jednotlivých úloh. Tím jsou oporou učitelům, kteří zjišťují možnou chybu v postupu žáka, i vodítkem, jak lze postupovat při konstrukci úloh na daných úrovních obtížnosti.
Struktura metodických komentářů vzdělávacího oboru Chemie se skládá ze tří hlavních částí:
Úroveň obtížnosti ilustrativních úloh vychází z taxonomie učebních úloh podle D. Tollingerové. V ní je aplikována Bloomova taxonomie prostřednictvím sledování náročnosti úloh na myšlení žáků.
Úlohy zařazené do minimální úrovně jsou založeny především na pamětní reprodukci poznatků s pouze drobným využitím jednoduchých myšlenkových operací. K řešení těchto úloh je mimo zapamatování a reprodukci dílčích poznatků zapotřebí také jejich uplatnění v jednoduchých problémových situacích.
Řešení úloh na minimální úrovni obtížnosti předpokládá schopnosti žáka rozpoznávat, popisovat, opakovat, identifikovat, pojmenovat, definovat a třídit základní obsahy vzdělávacího oboru.
Úlohy zařazené do optimální úrovně vyžadují od řešitele nejen reprodukci poznatků, ale především jednoduché myšlenkové operace s drobným přesahem do operací složitějších. K řešení těchto úloh je zapotřebí hlubšího porozumění obsahu vzdělávacího oboru včetně interdisciplinárních souvislostí a uplatnění na situace ze školní výuky i každodenního života.
Řešení úloh na optimální úrovni obtížnosti předpokládá schopnosti žáka interpretovat, klasifikovat, zobecňovat, odvozovat, srovnávat, vysvětlovat, rozlišovat a třídit získaný obsah oboru s důrazem na jeho význam ve školním i mimoškolním prostředí.
Řešení úloh zařazených do excelentní úrovně vyžaduje od žáka složitější myšlenkové operace. Jsou postaveny na samostatném uvažování žáka a jeho hlubším porozumění přírodním vědám. Typicky je k řešení zapotřebí propojení širších poznatků z oblasti přírodních věd a jejich aplikace na daný problém. Jde např. o vyčtení dat z tabulky nebo grafu, které pak spolu s dalšími poznatky vedou k řešení úlohy.
Řešení úloh na excelentní úrovni obtížnosti předpokládá schopnost žáka formulovat a ověřovat hypotézy, plánovat a konstruovat postupy vedoucí ke správnému řešení, vyhledávat relevantní informace a následně je i správně vyhodnocovat.
Úlohy a metodické komentáře k nim byly vytvořeny ve snaze nabídnout učitelům širší škálu úloh, s jejichž využitím je možné rozvíjet přírodovědnou gramotnost žáků a současně získávat zpětnou vazbu o dosažení daných očekávaných výstupů. Nejedná se však o úlohy testové. Autoři se při tvorbě úloh místy nevyhnuli většímu množství textu v zadání. S ohledem na potřebu uvést jednotlivé prvky učiva do kontextu reálného života je to však pochopitelné. Tři úrovně úloh k jednomu očekávanému výstupu umožňují zadávat žákům úlohy dle jejich schopností a dovedností.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
