Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ZV – Přírodopis
Odborný článek

Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ZV – Přírodopis

16. 2. 2017 Základní vzdělávání
Autor
Jakub Holec

Anotace

Metodické komentáře a úlohy ke Standardům základního vzdělávání vzdělávacího oboru Přírodopis tvoří nápadité úlohy zpracované na minimální, optimální a excelentní úrovni. Každá úloha je doplněna o metodický komentář, usnadňující použití dané úlohy ve výuce. Smyslem materiálu je poskytnout učitelům metodický materiál obsahující alternativní možnosti zjišťování dosažení výukových cílů.

Učební úlohy jsou ústředním didaktickým prvkem výuky, který umožňuje spojení žákova předchozího učení s jeho aktuálním výkonem. Zároveň poskytují zpětnou vazbu o průběhu a kvalitě vzdělávání. Metodické komentáře a úlohy ke Standardům základního vzdělávání navazují na tvorbu Standardů základního vzdělávání, které konkretizovaly očekávané výstupy v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Standardy obsahují indikátory vztažené ke konkrétnímu očekávanému výstupu RVP ZV a vzorovou indikátorovou úlohu k ověření dosažení daného indikátoru. Metodické komentáře a úlohy ke Standardům základního vzdělávání se obsahově vážou na očekávané výstupy RVP ZV, respektive jejich vybraný indikátor nebo indikátory, přičemž k nim přiřazují úlohy na třech úrovních obtížnosti: minimální, optimální a excelentní. Každá úloha je doplněna o metodický komentář, usnadňující použití dané úlohy ve výuce.

Struktura materiálu

Struktura metodických komentářů vzdělávacího oboru Přírodopis se skládá ze tří hlavních částí:

  1. Očekávaný výstup podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV), který je dále konkretizován pomocí indikátoru standardu přírodopisu.
  2. Soubor metodických komentářů k jednotlivým úrovním obtížnosti úloh.
  3. Úlohy na minimální, optimální a excelentní úrovni obtížnosti.

Obtížnosti ilustrativních úloh a jejich nastavení

Úroveň obtížnosti ilustrativních úloh vychází z revidované Bloomovy taxonomie kognitivních cílů vzdělávání. Tato taxonomie reflektuje skutečnost, že každý kognitivní proces má obsahovou a procesuální složku.

  • Minimální úroveň obtížnosti úloh

Pro minimální úroveň obtížnosti je charakteristické, že k řešení těchto úloh je zapotřebí, aby si žák zapamatoval a následně reprodukoval dílčí poznatky vzdělávacího oboru a zároveň tyto dílčí znalosti uplatňoval v jednoduchých situacích.

Řešení úloh na minimální úrovni předpokládá schopnosti žáka rozpoznávat, popisovat, opakovat, identifikovat, pojmenovat, definovat a třídit základní obsahy vzdělávacího oboru.

  • Optimální úroveň obtížnosti úloh

Pro řešení úloh na této úrovni obtížnosti žák rozumí obsahu vzdělávacího oboru na takové úrovni, že dokáže získané znalosti a dovednosti aplikovat a analyzovat v situacích známých ze školní výuky i každodenního života. Tím dochází k dalšímu prohloubení vlastního poznání žáka.

Řešení úloh na optimální úrovni předpokládá zejména schopnost žáka interpretovat, klasifikovat, zobecňovat, odvozovat, srovnávat, vysvětlovat, rozlišovat a třídit získané znalosti oboru s důrazem na jejich praktické využití ve školním i mimoškolním prostředí.

  • Excelentní úroveň obtížnosti úloh

Úlohy na excelentní úrovni předpokládají samostatné uvažování žáka a schopnost efektivně řešit problémové situace, se kterými se žák dosud nemusel setkat v rámci školní výuky. Žák by měl být schopen zcela samostatně uvažovat o alternativních strategiích, což je jeden z hlavních předpokladů badatelské práce.

Řešení úloh na excelentní úrovni předpokládá schopnost žáka formulovat a ověřovat hypotézy, plánovat a konstruovat postupy vedoucí ke správnému řešení, vyhledávat relevantní informace a následně je i správně vyhodnocovat.

V rámci komplexně realizované výuky zastávají úlohy důležité místo. Úlohy na třech úrovních obtížnosti a jejich metodické komentáře poskytují učitelům možnost zadávat žákům úlohy na základě jejich individuálních schopností a dovedností. Nadaní žáci se mohou zaměřit na řešení jiné úlohy než žáci s nižší školní úspěšností. Jako duo autorů věříme, že úlohy a metodické komentáře budou pro učitele inspirativním zdrojem do výuky a že se stanou nástrojem, který přispěje k rozvoji přírodovědné gramotnosti žáků.

Zdroje:

  • Anderson, L. W., Krathwohl, D. R., & Bloom, B. S. (2001). A taxonomy for learning, teaching, and assessing: A revision of Bloom's taxonomy of educational objectives. Allyn & Bacon.
  • Slavík, J. (2011). K předmětu didaktik v estetických oborech vzdělávání. Pedagogická orientace, 21(2), 207–225.
  • Stuchlíková, I., Janík, T., Beneš, Z., Bílek, M., Brücknerová, K., Černochová, M., & Gracová, B. (2015). Oborové didaktiky: vývoj–stav–perspektivy. Masarykova univerzita.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
5.59 MB
PDF
Metodické komentáře a úlohy je Standardům ZV

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Jaroslav Vávra
17. 2. 2017, 05:41
Revidovaná Bloomova taxonomie (RBT) je tady popletená. Cituji z předložené textu: "Úroveň obtížnosti ilustrativních úloh vychází z revidované Bloomovy taxonomie kognitivních cílů vzdělávání (Anderson & Krathwohl, 2001). Tato taxonomie reflektuje skutečnost, že každý kognitivní proces má obsahovou a procesuální složku."
Můj komentář:
U RBT se jedná o taxonomii vzdělávacích cílů (educational objectives), které mají dimenzi poznávání (kognitivní) a poznání/znalostní (knowledge). Je potřeba rozlišovat "proces" poznávání (kognici) a "proces" v procedurální znalosti (zjednodušeně: zvládnout metodiku oboru). Ale je tam ještě epistemická znalost (metakognice) a v té je obecně české vzdělávání (pedagogika) "na mělčině". Dostat se z "mělčiny" znamená orientovat se ve filosofii, psychologii, sociologii, kulturologii ...
Nevím, proč se nejen v této metodice, ale i v metodikách dalších oborů, mluví o obtížnosti v případě taxonomií. Jde o kvalitativní rozlišení a to je rozdíl proti kvantitativnímu, kde je možné asi mluvit o obtížnosti.
Oceňuji, že se jedná o první takové kvalitativní zpracování kurikula (platí i pro ostatní obory), a práce autorů byla nelehká, protože prošlapávají cestu dalším.
Závěr: české formální vzdělávání, co se týká kurikula, je na samém začátku cesty od kvantity ke kvalitě. Bude to ještě hodně dlouho trvat, což například dokumentují mezinárodní srovnání, např. TIMSS, PISA, ale nejen tyto. 
Petr Tišl
20. 2. 2017, 11:31
Myslím si, že komentář pana Vávry je celkem zbytečně teoretický. V praxi budou skutečně úlohy dle pana Vávry "na kvalitativně vyšší úrovni" pro žáky obtížnější.
Ale můj komentář.
Je skvělé, že k revidovanému RVP vznikají i příručky jako je tato. Na cestě ke kvalitě bude ale ještě třeba velmi přesně vymezovat obsah, který žák musí znát i dovednosti, které musí na dané úrovni získat. Předložené úlohy (a to na všech úrovních) totiž od žáků vyžadují myslet poměrně komplexně, což v praxi činí značné problémy.
Dalším praktickým problémem je tvorba vhodných testů ve školní praxi. Vytváření didakticky vhodných úloh se stává oborem, na který přestává běžné pedagogické vzdělání stačit. Některé předložené úkoly by bylo vhodné tisknout v barvě, což je, dovoluji si říci, na většině škol jen sen.
Jako učitelé jsme stále pod větším tlakem - kolik obsahu zachovat. Učit "bezpečně" fakta nebo zkoušet učit žáky "propojovat a myslet". Připravovat je na to co po nich stále očekává veřejnost a systém (fakta) nebo je připravovat na úspěch v testech PISA, za který si ale v našem systému nic  "nekoupí". A to máme štěstí, že jsme "jen" v přírodopisu, kde nám systém díky absenci jakéhokoliv testování dává značnou svobodu.
Ale každopádně díky za velmi dobrou práci. Úlohy jsou kvalitní a inspirativní.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Přírodopis