Žáci se zábavnou formou pomocí časové osy seznámí s historií vybrané technologie či osobnosti ICT a naučí se pracovat kooperativně v prostředí zajímavé cloudové služby.
V tematickém plánu stálo: Historie výpočetní techniky (počet hodin: 1). Znělo mi to trochu jako oxymoron, protože ve výuce ICT se spíše dívám dopředu, než abych se vracel do minulosti. Jak na toto téma jít?
Ano, mohl jsem si připravit slidy a čtyřicet pět minut přednášet, třeba i zábavnou formou, ale to by byla historie na druhou. Vyprávěl bych o historii historickou formou, navíc za použití slidů, které nepoužívám.
Nebo bych mohl nechat takové slidy vytvářet žáky (aspoň bychom se na té SAMR ose trochu pohnuli).
Ale já si řekl ne. Slidů si užijí při jiných příležitostech, až se jim budou zajídat. A tak jsem začal hledat jiné možnosti a formy a po chvíli narazil na službu HSTRY, která mě doslova pohltila.
HSRY se na první pohled jevila jako další z řady aplikací na tvorbu časových os (timelines), při bližším zkoumání jsem však zjistil, že nejde o obyčejné časové osy.
Ale nebudu vás tady zdržovat popisem jednotlivých částí, od registrace až po sdílení. Pojďme se rovnou podívat, jak jsem aplikaci HSTRY použil ve výuce ICT.
Vynechám teď představení tématu, služby HSTRY žákům včetně motivační složky z úvodu hodiny. Přejdu rovnou k akci samotné.
Žáci se registrovali svým Google účtem, případně jiným e-mailem s vyplněním dalších údajů (pro registraci lze využít i účet Edmodo). Poté se připojili do příslušné třídy a byli připraveni k samotné tvorbě časových os.
Na to nejdůležitější jsem však zapomněl. Vlastně za zásadní považuji dvě věci.
Tou první je forma. Žáci měli na časové ose pracovat ve dvojicích. Jakmile se tedy rozhodli, s kým budou tvořit, sedli si vedle sebe (každý u svého počítače) a dohodli se, kdo z dvojice vytvoří novou HSTRY Timeline. Tu poté daný žák či žákyně nasdílel svému parťákovi/parťačce a oba pracovali v jednom okamžiku na stejné timeline.
Druhým aspektem bylo samotné téma. To si žáci vybírali sami podle toho, jaká technologie, služba či osobnost z oblasti ICT je zajímá. Dané téma pak zpracovávali po svém tak, abychom z minulosti postupně došli do přítomnosti, případně dokonce do budoucnosti.
Kdyby práce postrádaly osobní vztah žáků k tématu, bylo by to na nich poznat (na žácích stejně jako na výsledných pracích). Skoro mi připadá tenhle odstavec nadbytečný, protože si nedovedu představit, že byste to dělali jinak, resp. bez prvku osobní zainteresovanosti žáků.
Při tvorbě časových os možná žáci snáze zapomenou na citování zdrojů a používání obrázků a dalšího obsahu pod Public Domain licencí. Tak jsme si to znovu připomněli a dohodli se na jednotném postupu.
V případě HSTRY timeline nejde jen o text a audio- či videoobsah, ale o další prvky, které časové osy oživí a pomohou aktivizovat jejich čtenáře (viz následující obrázek). Požádal jsem proto žáky, aby ve svých osách použili i tyto prvky.
A jak to nakonec dopadlo? Zde je několik ukázek.
Téma Historie výpočetní techniky se díky službě HSTRY stalo zábavné a nakonec jsme u něj zůstali dvě a půl hodiny namísto původní jedné. Třeba se bude hodit i do vaší výuky a vyzkoušíte ji také.
Zvolená personalizovaná, kolaborativní (práce ve dvojicích) výuka se jevila jako účinná pro dosažení cíle a přispěla k aktivnímu pojetí a zapojení všech žáků.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
