Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Základní školství ve Finsku
Odborný článek

Základní školství ve Finsku

9. 11. 2016 Základní vzdělávání
Autor
PaedDr Lucie Zormanová Ph.D

Anotace

Článek pojednává o základním vzdělávání ve Finsku. Popisuje cíle základního vzdělávání, způsob hodnocení, strukturu základního školství, zabývá se kvalitou finského školství, učebním obsahem ve finské základní škole. Tento článek je psán jako inspirace pro české školství, neboť finské školství je již několik let symbolem, vzorem efektivního školství. Školství, jehož žáci se v mezinárodních srovnáních znalostí ocitají na předních příčkách. Čím to je? Jaké dobré praxe by mohly být pro naše školství inspirující pro zkvalitnění našeho vzdělávacího systému?

Na vzdělání ve Finsku je kladen velký důraz. Finské školství klade důraz na kvalitu, efektivnost, rovnost, internacionalizaci. Pro Finy je vzdělání velmi důležité, čemuž odpovídá i vysoká úroveň vzdělání ve Finsku a dostupnost vzdělání pro všechny, neboť státní orgány jsou povinny zabezpečit rovnost šancí ve vzdělávání pro všechny, navíc legislativa stanovuje právo na předškolní vzdělání. Ve Finsku je právo na vzdělávání, osvětu a kulturu pro všechny uzákoněno v ústavě.

Rovnost šancí ve vzdělávání, rovnost šancí na trhu práce, antidiskriminace jsou ve Finsku důležitou hodnotou. Rovnost šancí ve vzdělání je zabezpečena mnoha nástroji, dostupnost vzdělání je zvyšována také díky zavedení bezplatného vzdělání na všech stupních školského systému včetně zajištění učebnic zdarma, hrazení učebních pomůcek potřebných pro výuku, teplý oběd pro všechny žáky a žákům, kteří se dopravují do školy z odlehlých oblastí je hrazeno také ubytování a náklady na dopravu (Brdek, Výchová, 2004). Státní orgány jsou dle finské legislativy povinny zabezpečit rovné šance pro všechny nejen v základním, ale i v sekundárním a terciárním vzdělávání. Proto je většina středních a vysokých škol pro žáky a studenty bezplatná, včetně postgraduálního vysokoškolského studia. Tyto vymoženosti finského školství jsou však možné kvůli vysokým daním z příjmu, které obyvatelstvo odevzdává do státní pokladny. Díky důrazu na rovné příležitosti ve školství neexistují ve Finsku velké rozdíly mezi nejslabšími a nejlepšími žáky.

Významným faktorem, který ovlivňuje kvalitu finského školství, je bezplatnost počátečního vzdělávání, včetně předškolního (u nás je placené), což opět napomáhá zvýšit počet dětí v předškolním vzdělávání a v konečném důsledku napomáhá ke snížení rozdílů mezi dětmi, ke zmírnění negativního vlivu, který má málo podnětná rodinná péče. Navíc všechny finské děti před nástupem do základní školy navštěvují jeden rok předškolní výchovy. 

Genderová rovnost ve finském školství

Ve Finsku je stejně jako v jiných severských zemích kladen důraz na genderovou rovnost, tedy rovnost chlapců a dívek, mužů, a žen a to jak ve vzdělávání, na trhu práce, tak i v celé společnosti, včetně dělby práce v rodině. Stát podporuje skloubení rodinného a pracovního života.

Genderově citlivá výchova, gender mainstreaing a prosazování rovných příležitostí mužů a žen stejně jako boj proti diskriminaci žen je ve Finsku považován za velmi důležitý a prostupuje myšlení společnosti. Tomu odpovídá i to, že dle zprávy The Global Gender Gap Report zveřejněné Světovým ekonomickým fórem v Davosu, ve které byl zveřejněn žebříček zemí dle tzv. Global Gender Gap Index, v němž bylo sledováno 145 zemí a to, jak tyto země nakládají se svými ženskými talenty a jak sledují rozdíly na základě pohlaví v oblasti zdraví, vzdělávání, ekonomiky a politiky, se na prvních příčkách tohoto žebříčku umístily severské země: Island, Norsko, Finsko, Švédsko. Pro srovnání Česká republika se umístila až na 81. příčce. V tomto ohledu bychom si z Finů měli vzít vzor.

Rovnost příležitostí mužů a žen je jedním z důležitých principů, který škola předává žákům. Tématu rovných příležitostí mužů a žen je ve výuce věnována velká pozornost. Rovnost příležitostí mužů a žen a genderově citlivá výchova je zřejmá také při komunikaci a interakci učitele s žákem a žákyni, při studijním a kariérovém poradenství, při volbě povolání apod. V České republice se již oblast genderové problematiky také dostává ke slovu, avšak mnoho změn, které se u nás zavádějí ve jménu genderové politiky, je často pouze formálních. Mnohým z nich je dokonce vysmíváno, jelikož genderové stereotypy jsou stále na rozdíl od severských zemí u nás plně zakotveny v myšlení společnosti.

Uveďme si příklad. V České republice je současné době snaha o genderovou korektnost učebnic. Roku 2004 byla vydána Příručka pro posuzování genderové korektnosti učebnic a genderová korektnost, učebnice je nezbytná pro získání schvalovací doložky. Spousta lidí, a to i odborníků z oblasti školství a pedagogiky, tyto otázky chápe jako pouhé slovíčkaření. Česká společnost prostě na rozdíl od finské k rovnoprávnosti mužů a žen nedospěla. 

Hlavní cíle finského školství

Hlavním cílem finského vzdělání je příprava obyvatelstva na praktický život, zvyšování úrovně vzdělání obyvatel, zvýšení konkurenceschopnosti obyvatelstva, zvýšení kompetencí obyvatelstva, zkvalitnění obyvatelstva jako pracovní síly, zvýšení kvality vzdělávacího systému, zabezpečení rovnosti obyvatelstva ve vzdělávacím systému, zabezpečení rovných šancí obyvatel ve školství, prevence segregace ve školství (ve finském školství je kladen důraz na začlenění všech dětí do hlavního vzdělávacího proudu), a také zvýšení rovnosti obyvatel prostřednictvím získaného vzdělání.

Významným trendem ve finském školství od počátku 90. let je kladení důrazu na mezinárodní spolupráci, se snahou o rozšíření mezinárodní spolupráce, důraz je také podobně jako v jiných skandinávských zemích kladen na rozvoj vzdělávání dospělých a postgraduálního studia a také na zvyšování efektivity školského systému a omezování administrativních činností v této oblasti. Pro Finy je vzdělání také nástrojem v boji s nezaměstnaností a to především pomocí rozšiřování systému profesní přípravy na sekundární a terciární úrovni, zvyšování úrovně vzdělávání dospělých pomocí obsahových, organizačních a kvalifikačních změn zaváděných ve vzdělávání dospělých (Gmerek, 2007).

Finské školství je řízeno na dvou úrovních. Za politiku vzdělávání odpovídá ministerstvo školství a obecní úřady rozhodují o přidělování financí, místních kurikulech, které si připravuje každá škola a které schvalují místní školské orgány, dále rozhodují o přijímání pedagogických a nepedagogických pracovníků (Brdek, Výchová, 2004). 

Kvalita finského vzdělávacího systému

Dle výsledků mezinárodních srovnávacích standardizovaných testů finští žáci dosahují nejlepších výsledků ve čtenářské gramotnosti, matematických dovednostech a přírodovědných znalostech. Tento úspěch finských žáků není nic náhodného, je to již dlouhodobá záležitost.

Základními stavebními pilíři úspěchu finského školství jsou principy rovnosti příležitostí, rovností šancí ve vzdělávání, komplexnost vzdělávání, kvalifikovaní učitelé, studentské poradenské služby, zaměřenost výuky na specifické vzdělávací potřeby žáků, důraz na uplatňování didaktické zásady individuálního přístupu ve výuce, motivující hodnocení žáků, častá a systematická evaluace výuky, škol, školství. Důležitým faktorem, který ovlivňuje kvalitu finského vzdělávacího systému, je také důraz na vzdělanost ve finské společnosti, kvalitě finského vzdělávacího systému také výrazně napomáhá spolupráce rodiny a školy.

Na rozdíl od jiných států finské školství nehledá cestu ke kvalitnímu vzdělávání pomocí předpisů, častých kontrol školní inspekce, standardizovaných testů a přípravy ve výuce na standardizované testy, drilování testů do amerického modelu. Základním faktorem, který pozitivně ovlivňuje kvalitu finského školství, je kultura finského národa, který si cení vzdělanosti, kultura učitelů, kterým záleží na kvalitě školy, kvalitě výuky, výsledcích a výstupech svých žáků, harmonickém rozvoji osobností svých žáků, kultura rodičů, kteří spolupracují s učiteli vzdělávajícími jejich děti a váží si jich a mluví o nich uctivě, rodičů, kteří spolupracují se školou, kterou jejich potomci navštěvují. Povolání učitele se ve Finsku těší velké prestiži, které je slušně finančně ohodnoceno, učitel je zde považován za autoritu.

Osobně se domnívám, že právě prestiž učitelského povolání a společnost, která si cení vzdělávání, je jedním z důležitých pilířů efektivnosti finského školství, že toto jsou faktory, které ovlivnily kvalitu finského vzdělávacího systému a zajistily úspěch finského školství v mezinárodním srovnání.

Zajímavým zjištěním je, že ve Finsku nemělo socioekonomické postavení rodiny žáka vliv na jeho výsledky v PISA testech. To je jasný důkaz, že prosazování principu rovnosti šancí ve vzdělávání má ve Finsku úspěch. Finský úspěch patrně spočívá v neselektivním přístupu, podobně jako je tomu i jiných zemí, které měly úspěch v těchto testech.

Jedním z důležitých faktorů, který ovlivnil úspěch finských žáků v PISA testech, je jejich zájem o četbu, který je výrazně podporován ve výuce a také je podporován i rozsáhlou sítí knihoven. Ve Finsku je také již dlouho provozována kampaň pro rodiče, která se objevuje i u nás – „Čtěte svým dětem 20 minut denně“.

Struktura základního vzdělávání

Ve Finsku je zavedena jednotná základní škola, která je určena pro děti ve věku od 7 do 16 let. Přičemž finské základní školy mohou poskytovat předškolní vzdělání pro děti šestileté, obdobně je 10. ročník základní školy poskytován po ukončení povinné školní docházky a slouží mládeži ke zlepšení prospěchu a ujasnění si svých dalších plánů.

Předškolní vzdělávání od 6 do 7 let navštěvují všechny děti, což je velký rozdíl od docházky do mateřské školy u dětí do 3 do 6 let, neboť v tomto věku navštěvuje mateřskou školu pouze polovina dětí. V předškolním vzdělávání jsou často již u dětí diagnostikovány speciální vzdělávací potřeby, specifické poruchy učení, na jejichž eliminaci a kompenzaci se pak učitelé ve výuce zaměří, což má zamezit tomu, aby tito žáci museli opustit hlavní vzdělávací proud.

Finské základní školy mají vysokou autonomii. Pokud jde o kvalitu výuky, spoléhá se na profesionalitu učitelů, školní inspekce v současné době ve Finsku neexistuje. Základní školy mají svůj program vzdělávání, který odpovídá místním podmínkám, avšak řídí se národním kurikulem. Ve finském školství existuje velká svoboda, například zde neexistují žádné kvóty omezující počet žáků ve třídách. Avšak ve finských třídách je průměrně nižší počet žáků než v českých třídách, což také napomáhá ke kvalitě finského školství.

Hodnocení ve finské základní škole

Ve Finsku podobně jako v jiných skandinávských zemích není v prvních ročnících základní školy kladen důraz na akademický úspěch, proto žáci prvních šest let, což je ve Finsku nižší stupeň, nejsou známkováni. Prvních šest tříd na základní škole mají žáky vést k tomu, aby se naučili učit se, uměli vyhledávat a zpracovávat informace, pracovat s informačními zdroji, slouží k tomu, aby žáci získali k učení a k jednotlivým vyučovacím předmětům kladný vztah. Ve výuce ve finské škole je důležitá orientace na dítě, důraz je také kladen na vedení žáků k samostatnosti a samostatné práci, žáci jsou podněcování k samostatnému učení a odpovědnosti za svou práci (Zawadowska, 2006, Bennewicz, 2004).

Na vyšším stupni, tedy od 7. do 9. třídy, jsou již žáci známkováni, a to pomocí sedmibodové stupnice (nejlepší známkou na této stupnici je stupeň 10 a nejhorší stupeň 4).

Ve finských základních školách je také prosazováno sebehodnocení, k pravidelnému a systematickému sebehodnocení jsou děti vedeny již od mateřské školy.

Sebehodnocení a důraz na rozvoj dovednosti sebehodnocení je důležitým elementem kvality finského vzdělávacího systému, neboť rozvoj sebeuvědomění, sebepoznání, sebeučení, sebekázně a zodpovědnosti jsou základními podmínkami pro úspěch ve vzdělávání i v životě.

Ve Finsku je kladen velký důraz na zlepšení školních výsledků všech žáků a na to, aby žáci nemuseli opouštět hlavní vzdělávací proud, proto děti, které mají problémy s učením, jsou doučováni. Díky tomuto přístupu a nástroji je Finsko jedním ze států s nejnižším počtem dětí, které nedokončí povinnou školní docházku v hlavním vzdělávacím proudu (Zawadowska, 2006).

Osobně se domnívám, že možnost individuální pomoci žákovi pomocí doučování slabých žáků, žáků s problémy v určité oblasti, s SPU apod., individuálního přístupu ke každému žákovi, systematická diagnostika jednotlivých žáků je jedním z klíčů kvality finského vzdělávacího systému. Systému, díky kterému drtivá většina žáků zůstává v hlavním vzdělávacím proudu. Každému dítěti, kterému je zjištěna specifická vzdělávací potřeba, specifická porucha učení, je věnována ve finské škole zvýšená pozornost za účelem kompenzace. Toto je však možné i díky nižšímu počtu žáků ve třídě.

Proto zatímco v českém školství končí ve speciálních třídách nebo školách zhruba polovina dětí se speciálně vzdělávacími potřebami, ve Finsku je jich si jen čtvrtina.

Učební obsah ve finské základní škole

Výuka ve finské základní škole je řízena národním kurikulem.

Velký důraz je ve finské základní škole kladen na rozvoj čtenářských dovedností. Školy se například zapojují do mezinárodních projektů na podporu čtenářství, realizují ve výuce skupinovou práci, kdy celá skupina má za úkol přečíst stejnou knihu, o které pak diskutují. Je také realizován časový prostor ve výuce v rozsahu 1–2 výukové hodiny týdně, ve kterých si žáci čtou knihu dle vlastního výběru.

Velký důraz na rozvoj čtenářských dovedností, na četbu a zájmy dětí představuje také jeden z faktorů, který významně pomohl finským žákům ke skvělým výsledkům v PISA testech.

Pokud jde o výuku jazyků, je ve Finsku stejně jako v jiných zemích vyučován na základní škole anglický jazyk jako povinný předmět, avšak na výuku a znalost anglického jazyka není u žáků mladšího školního věku kladen velký důraz. Ve Finsku kupříkladu není výrazně organizována výuka anglického jazyka pro děti mladší 7 let, na 1. stupni základní školy je anglický jazyk vyučován, avšak u dětí zhruba do 10 let není na něj kladen velký důraz, není vyvíjen tlak na děti, aby se naučily anglicky. Výuka anglického jazyka začíná být intenzivnější u žáků na druhém stupni a na střední škole. Drtivá většina Finů mluví plynule anglicky, možná i díky tomu, že u filmů namluvených v cizím jazyce není dabing, pouze titulky, takže Finové mohou mít často přímý kontakt s anglickým jazykem.

Základní škola má také žáky vést k ujasnění si plánů ohledně dalšího studia a povolání, k čemuž slouží poradenství pro další studium a profesní kariéru, které je součástí výuky od nižšího stupně. 

Finské národnostní školství

Ačkoliv je ve Finsku kladen důraz na to, aby všichni žáci navštěvovali hlavní vzdělávací proud, i zde existuje národnostní školství. Zhruba 5 % dětí navštěvuje základní školy s výukou ve švédštině či základní školy s výukou v laponštině provozované v některých oblastech Laponska (základní školy s výukou v laponštině mohou finští žáci s mateřským laponským jazykem navštěvovat jen do 6. třídy, od 7. třídy musí navštěvovat školu s finským vyučovacím jazykem).

Literatura a použité zdroje

[1] – ZAWADOWSKA, J. Szkoła po fińsku. Meritum, 2006.
[2] – BRDEK, M.; VYCHOVÁ, H. Evropská vzdelávací politika. Programy, principy a cíle. Praha : ASPI, 2004.
[3] – BENNEWICZ, K. Szkoła w Finlandii. Twórcza Szkoła, 2004.
[4] – GMEREK, T. Społeczne funkcje szkolnictwa w Finlandii. Poznań, Leszno : Wyższa Szkoła Humanistyczna, ISBN 2007.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PaedDr Lucie Zormanová Ph.D

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
9. 11. 2016
Článek je po obsahové stránce velmi zajímavý. Přináší spoustu dat o typu vzdělávacího systému, kterým je inspirováno také naše školství. Jedná se o článek informativního charakteru, ale autorka připojuje také vlastní postoj k některým údajům, což podněcuje čtenáře k zamyšlení.

Hodnocení od uživatelů

Janek Wagner
16. 11. 2016, 14:01
Recenzente, kde je ta spousta dat?! Článek vychází z polských zdrojů z let 2004-7, kde je reakce na aktuální změny ve finském školství?! 

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Pedagogika