Žák/žákyně:
Na ZŠ Dr. Edvarda Beneše se v průběhu školního roku konají třikrát projektové dny. Jednotlivé projekty jsou vždy zastřešeny celoškolním tématem. V květnu byl tímto tématem Karel IV. To výborně korespondovalo i s tématem letošního eTwinningového projektu, kterého se účastnili žáci jedné naší sedmé třídy. Projekt se jmenuje Staviame mosty – Stavíme mosty. Školní třídenní projekt jsme tedy věnovali Karlovu mostu.
První den proběhla exkurze. Navštívili jsme Muzeum Karlova mostu a podnikli plavbu Pražskými Benátkami. Součástí prohlídky muzeu je i možnost vyzkoušet si práce, které v době stavby Karlova mostu probíhaly. Žáci se tak na chvilku mohli stát např. kameníky a pokusit se opracovat kámen replikami dobových nástrojů. Vyzkoušeli si i zvedání břemen pomocí kladek a rumpálů. V muzeu a během plavby žáci zpracovávali netypický pracovní list – pracovali s tabletem, kde jsem jim připravila šablonu v aplikaci Book creator a žáci vyhledávali odpovědi na otázky, resp. snažili se doplňovat věty, ve kterých chyběly informace. Vyplněné pracovní listy potom vypadají jako knížka, dají se uložit v různých formátech. Také využívali tablet jako fotoaparát, protože do své knížky vkládali i fotografie.
Během plavby se žáci seznámili s okolím Karlova mostu a měli možnost prozkoumat most doslova ze všech stran.
Před ukončením prvního dne jsme se pak po mostě ještě prošli.
Tento den jsme se věnovali tvorbě modelu klenby mostu. Postupovali jsme podle návodu uveřejněných na stránkách Fyzikální šuplík. Žáci pracovali ve skupinkách. Před koncem vyučování měli žáci připraveny všechny části klenby a mohli jsme vyzkoušet, že klenba opravdu drží i bez spojovacích materiálů. V závěrečné reflexi žáci zmiňovali, že tím byli opravdu překvapeni.
 |
|
Sestavená klenba |
Závěrečný den jsme se zaměřili opět na výrobu papírových modelů mostů, ale tentokrát jsme se snažili sestavit model mostu, který by při zadaných rozměrech (21 cm délka a 8 cm šířka) měl co nejmenší hmotnost a co největší nosnost. Žáci opět pracovali ve skupinkách. Sestavené modely byly opravdu různé. K měření požadovaných veličin jsme využili měřicí systém Pasco. Hmotnost zátěže, kterou most udržel, jsme pak vydělili hmotností mostu a tyto získané koeficienty jsme pak porovnávali. Žáci pak reflektovali, jaká konstrukce byla nejlepší. Některé skupiny byly touto prací opravdu zaujaté. Zkoušely pak ještě další konstrukce, které je napadaly, měnily tvary „trubiček“ použitých při konstrukci vítězného modelu a hledaly nejvhodnější tvar. Na závěr ještě žáci vyplnili reflexi projektu.
 |
|
Měření nosnosti mostu |
Projekt trval tři dny, vždy pět vyučovacích hodin. Finančně nebyl náročný, žáci platili pouze jízdné MHD, vstup do muzea a plavbu.
Všechny cíle se podařilo splnit. Část projektu by mohla být vřazena do hodin dějepisu, část do hodin fyziky. V závěrečné reflexi žáci zmiňovali své překvapení z konstrukce klenby a také oceňovali možnost si konstrukce mostů sami navrhnout a postavit.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
