Po celý minulý školní rok nás na základní škole ve Stráži (okr. Tachov) provázel projekt Dotek ztracených časů, který byl propojený i s oslavou 120. výročí založení naší školy.
Cílem projektu bylo, aby si žáci uvědomili historické pamětihodnosti svého bydliště, regionu a celé země.
Vedli jsme žáky ke vnímání krásy lidového umění, k uchování kulturního dědictví a tradic našich předků. Rozvíjeli jsme toleranci a solidaritu mezi generacemi na základě vzájemné podpory a předávání dovedností a zkušeností mezi dětmi, jejich rodiči a prarodiči.
Jako studijní materiál nám posloužily historické prameny, návštěvy muzeí, rozhovory s prarodiči a pamětníky, ale také různé činnosti od literárních přes pohybové, výtvarné, hudební, vlastivědné až po rukodělné.
Výraznou aktivitou, do které jsme zapojili nejen žáky, ale i jejich rodiče, prarodiče a širší veřejnost bylo „založení muzea“ k oslavám 120. výročí školy. A právě o téhle části projektu pojednává následující text.
Snažili jsme se žáky přivést k objevování a výuce historie skrze konkrétní a obyčejné předměty, které se používaly v rodinách či ve škole, a nacházet témata, která propojují historii se současností. Staré exponáty a bádání o nich jsme zaznamenávali moderními technologiemi.
Nejprve jsme oslovili rodiče a veřejnost s žádostí o spolupráci:
... Děti se stanou načas detektivy, kronikáři a budou pátrat v historii.
Obracím se na vás s prosbou, jestli byste i vy nezapátrali ve svých domovech, na půdách, skladech a pro budoucí „muzeum“ nenašli staré hračky, se kterými jste si hráli vy, vaši rodiče či prarodiče. Mohou to být i různé sbírky (dětské sbírky známek, nálepek, žvýkačkových obrázků, obalů od čokolád, ubrousků, pohledů, ...), staré sešity, hry, předměty denní potřeby, časopisy, památníky, dětské dopisování...
Předměty budeme nejen shromažďovat, ale před vystavením si o nich vyprávět a zaznamenávat vzpomínky pamětníků na ně. (výňatek z textu)
Upoutávka na vytvoření muzea:
Ve škole během měsíce září a října vznikl školní „retro koutek“, kde žáci mohli porovnat, jak to vypadalo ve škole dříve a nyní.
Ve videu můžete vidět, jak se aktivita během pár týdnů rozběhla:
Na chodbách vznikaly muzejní vitríny. Žáci se mohli zapojit do různých aktivit, například hádání, k čemu předměty dříve sloužily apod.
Zde se můžete podívat, jak se žáci seznamovali s jednotlivými exponáty: Malí písaři
Vzniklo i virtuální „muzeum“ nazvané Tajemné muzejní exponáty. Zde mohli nejen žáci, ale i široká veřejnost odhalovat tajemství zapomenutých předmětů a také sami mohli na online sdílenou nástěnku LinoIt vkládat vyfotografované exponáty a nechat ostatní hádat.
Před „slavnostním“ uvedením do provozu navštívili muzeum badatelé ze školní družiny, kteří se po úvodu vydali hledat zajímavé informace o vystavených předmětech, pátrali, bádali a hledali odpovědi na všechny otázky ze svého badatelského deníku.
V dalších dnech muzeum navštívili badatelské týmy žáků ze všech ročníků 1. stupně. Pro všechny byl připraven program a zkoušení, jak věci fungují, a pracovní listy s úkoly. Žáci využili svoji návštěvu k prohloubení učiva z předmětu Člověk a jeho svět, v rámci slohu psali „životopisy“ předmětů a exponáty sloužily i jako výtvarná inspirace.
Vyplněné listy z badatelského zápisníku |
Žáci z IT klubu (1. stupeň) exponáty z muzea v aplikaci ChatterPix „rozmluvili“.
Videopozvánka do MUZEA ZTRACENÝCH ČASŮ
V den slavnostního otevření se během dopoledne v muzeu vystřídaly mnohé návštěvy z řad rodičů, ale i obyvatelů Stráže, návštěvníků školy v rámci Dne otevřených dveří.
Odkaz na fotografie a článek Muzeum ztracených časů v provozu
Během realizace projektu jsme se zapojili do spolupráce s Muzeem v krabičce a stali jsme se pilotní školou tohoto projektu. Více ZDE.
Muzeum jako takové (tzn. v určeném prostoru) bylo původně opravdu myšlené jako jednodenní, a to při Dnu otevřených dveří a oslavě výročí založení školy. Ale pro velký zájem bylo ponecháno v odborné učebně i v dalších týdnech. Vitríny a výstavky v prostorách školy byly průběžně upravovány a obměňovány po celý školní rok.
Vznikaly další aktivity jako historie korespondence, shromažďování materiálů pro výuku dějepisu na 2. stupni atp. – viz video:
Pracovalo se s předměty z „depozitáře“. Např. v aplikaci YAKiT Kids děti z družiny natočily Hádanky z depozitáře. Společně vybraly deset předmětů, které je zaujaly, a schovaly je pod šátek. Ukrytý předmět představily krátkým textem – hádankou. Aby se všem lépe hádalo, byly pod videem připraveny fotografie předmětů. Úkolem bylo přiřadit k číslu ukázky správné písmenko u předmětu.
Autor díla: Jaroslava Pachlová |
Autor díla: Jaroslava Pachlová |
Autor díla: Jaroslava Pachlová |
Kromě předmětů jsme shromažďovali a vyzkoušeli spoustu zapomenutých her našich rodičů a prarodičů. Ty jsme společně s našimi kamarády ze Slovenska vložili do této prezentace: HRY ODVÁTÉ ČASEM
Kladem na tomto projektu bylo, že se zapojili i lidé mimo školu. Uspořádali jsme besedu s bývalou paní učitelkou na téma škola dříve a nyní, podnikli jsme tři velké cesty do minulosti mimo naši školu – klášter Kladruby, Vánoce na zámku v Újezdu nad Mží a zámek a muzeum v Boru.
Žáci se zdokonalili při práci s technologiemi, ale hlavně se seznámili s tradicemi a konkrétní historií naší obce a regionu, mohli srovnat život dříve a nyní na praktických příkladech. Historie jim byla přiblížena na skutečných věcech a předmětech, které sloužily lidem, které děti znají.
V našem projektu jsme se ohlíželi do minulosti, ale jaké to bude v budoucnosti, až samy děti budou ve věku (pra)babiček a (pra)dědečků? Prý se už budou běžně dožívat sta let, a tak si děti v zájmovém vzdělávání v družině vytvořily svůj budoucí stoletý portrét. K tomu se ještě zamýšlely, jak se jim bude asi dařit, kde budou žít, jak budou trávit volný čas.
Poučeni minulostí do šťastné budoucnosti.
Autor díla: Jaroslava Pachlová |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: