Cílová skupina: 6.-7. ročník
Potřebný čas: 2 vyučovací hodiny
Počet kapitol: 7
Období realizace: duben — květen nebo září — říjen
Žáci pochopí, že každý organizmus je jedinečný a přizpůsobený co nejdokonaleji svému prostředí a způsobu života. Např. bruslařka obecná se dokáže pohybovat po vodní hladině díky chloupkům na těle a nohách, k pohybu po vodní hladině využívá také povrchové napětí vody.
Žák vyjmenuje více druhů organizmů, které se pohybují po vodní hladině, a uvede jakým způsobem. Metodou pozorování zjistí, že bruslařka se pohybuje po vodní hladině pomocí spodní části těla a chodidel. Při bližším zkoumání (pomocí mikroskopu) žák rozpozná chloupky na těle bruslařky. Pomocí pokusu vysvětlí efekt – povrchové napětí vody.
V lekci jsou rovnoměrně zastoupeny všechny kroky vědeckého postupu. Na základě motivační aktivity, během níž žáci samostatně předem danými různými způsoby hledají informace o živočiších pohybujících se na vodní hladině, kladou otázky a vybírají z nich ty, které jsou ověřitelné. Každá dvojice či skupina žáků může mít vlastní výzkumnou otázku, ke které formuluje hypotézu. Velký důraz je kladen na práci s texty, díky nimž žáci získají povědomí o souvislostech i informace potřebné k plánování pokusů. Žáci samostatně připravují i provádějí pokusy. Žáci samostatně prezentují zjištěné informace.
Žák se domácí přípravou namotivuje k práci v lekci. Někteří žáci vyrazí do přírody, jiní vyhledají informace na internetu či v knihách.
Fotoaparát, internet, tiskárna, knihy, psací a výtvarné potřeby, papíry
Na konci hodiny před lekcí zadejte žákům domácí úkol. Řekněte jim, že příští hodinu si zkusí práci vědců a budou zkoumat organizmy pohybující se na vodní hladině. Nejdříve je však musí vypátrat. Pátrat budou ve 3 skupinách. Protože však nemá každý badatel vždy k dispozici všechno, co by potřeboval (možnosti, technika), i skupiny žáků budou mít jasně vymezeno, jakou techniku či jaké zdroje informací mohou použít:
1. skupina – fotoaparát (vydá se do terénu)
2. skupina – internet a tiskárna
3. skupina – knihy a internet, ale nesmí používat tiskárnu – musí nakreslit obrázky živočichů a zjištěné informace opsat.
Upozorněte žáky na to, že každý z nich má vybrat a dodat jen 1–2 své výtvory. Žáci z 1. skupiny je musí předem poslat emailem, před zahájením lekce předloží žáci z 2. skupiny vytištěné obrázky a informace z internetu a žáci z 3. skupiny nakreslené obrázky živočichů. Všechny materiály žáci umístí na připravenou velkou nástěnku.
Připravte si také několik snímků organizmů pohybujících se po vodní hladině pro případ, že by žáci nic neměli; avšak podle našich zkušeností donesou velké množství materiálu.
Žáci si navzájem prohlédnou vypracování domácího úkolu a seznámí se s organizmy pohybujícími se na vodní hladině.
5 min.
Vypracované domácí úkoly, technika na promítání, volná nástěnka
Uvítejte žáky jako vědce a zeptejte se jich, jaké organizmy pohybující se na vodní hladině vypátrali. Společně si prohlédněte splněnou domácí přípravu. Zeptejte se, jak se žákům úkol plnil. Nezapomeňte je ocenit za aktivní přípravu (pokud byla). Shrňte, že vypátrali 2 velké skupiny živočichů pohybující se na vodní hladině – vodní ptáky a vodní hmyz. Oznamte, že v lekci se budete věnovat vodnímu hmyzu, konkrétně bruslařkám.
Žáci vymyslí otázky k tématu a vyberou z nich ty, které jsou ověřitelné.
10 min.
Pracovní list pro každého žáka
Vyzvěte žáky k sepsání otázek, které je napadají k tématu bruslařky, k jejich životu a pohybu po vodní hladině. Dejte žákům 3 min na samostatnou práci, a pak je vyzvěte, ať své otázky říkají nahlas a zapisujte je na tabuli. Otázky se pravděpodobně budou opakovat – to je časově náročné, ale lze s tím pracovat: Koho napadla stejná otázka? Má někdo otázku, která ještě nepadla? Následně si každý žák do pracovního listu napíše otázku, kterou by chtěl zkoumat a o které si myslí, že jde ověřit pokusem či pozorováním.
![]() |
Každý žák formuluje svou hypotézu.
7 min.
Pracovní list
Nechte žáky, ať si zkusí samostatně na svou na otázku rovnou odpovědět – tím vytvoří hypotézu. Motivujte žáky tím, že následně výzkumem zjistí, zda se jejich domněnky potvrdily či vyvrátily. Vyzvěte žáky k vytvoření výzkumných týmů – menších skupin (po 2–3 žácích), případně jim s rozdělením pomozte. Jedna skupinka bez potíží zvládne ověřit více hypotéz.
Žák chtěl zjistit odpověď na otázku: „Kolik mají bruslařky nožiček?“ Zapsal si hypotézu: „Bruslařka má 4 nohy,“ a při ověřování zjistil, že jich má 6.
Žák získá informace o obyvatelích vodní hladiny.
5 min.
Text (příloha 1)
Uveďte tuto aktivitu např. slovy: „Ani vědec neví hned všechno a občas něco dohledává v literatuře. Teď dostanete literaturu, ve které najděte a podtrhněte informace o bruslařkách.“ Rozdejte text (příloha 1) – optimálně jeden do dvojice. Na závěr žáci sdílejí, co v textu podtrhli.
Žáci pozorují bruslařky obecné v prostředí podobném jejich přirozenému (na vodní hladině) a snaží se zjistit, kterými částmi těla se bruslařky vodní hladiny dotýkají. Žák zjistí, jak bruslařky loví a čím se živí.
25 min.
Pracovní list, preparační misky, akvária nebo zavařovací sklenice o objemu 3,5 l, příp. misky od polárkového dortu (nejlépe nádoby vyšší, aby bruslařky nevyskakovaly), voda, suché listy, kůra, bruslařky obecné, jejich potrava (octomilky, drobné mušky, komáři atd.), cedníky.
Žáci pracují ve 2–3členných výzkumných týmech. Nejprve si do pracovních listu sepíší, co všechno chtějí ve skupince zjistit, aby věděli, na co zaměřit svou pozornost. Žáci musí mít stále na paměti své výzkumné otázky. Po zapsání dejte žákům k dispozici veškeré pomůcky pro tuto aktivitu. Motivujte je, ať zkusí bruslařkám udělat prostředí podobné přirozenému, aby je v něm mohli pozorovat. Mohou se pokusit nabídnout živočichům i potravu. Poraďte jim, ať do nádoby napustí vodu jen do poloviny a na vodní hladinu položí suché listy či kůru. Doporučte žákům, aby nedávali na hladinu moc suchého listí, okřehku apod. materiálu, protože by mohli mylně usoudit, že bruslařky se nepohybují po hladině, ale po objektech na ní ležících. Do takto připravené nádrže mohou žáci vpustit bruslařky. Nabádejte je k ohleduplnému chování a manipulaci s živočichy. Potom žáci pozorují pohyb bruslařek po vodní hladině a snaží se zjistit, jakými částmi svých těl se bruslařky vody dotýkají. Dále žáci vhodí do nádoby bruslařkám potravu (např. octomilku, drobnou mušku, komára apod.). Pozorují, jak bruslařky loví svou kořist. Průběžně si píší poznámky do pracovního listu. Na závěr posbírejte bruslařky zpět do suché lahve s listím. Nádoby na vodu ještě využijeme.
Žáci zjistí, co je povr chové napětí vody, a uvědomí si souvislost mezi tímto jevem a životem živočichů na hladině.
10 min.
Pracovní list, novinový článek (příloha 2), komiks (příloha 3).
Motivujte žáky, např.: „V lekci jste již četli text o životě na vodní hladině. Co jste se dozvěděli? Který přírodní jev využívají bruslařky k pohybu po vodě?“ Žáci si možná vzpomenou nebo v textu najdou, že se jedná o povrchové napětí vody. Co to ale je? Rozdejte texty nebo nechte skupinky, aby si je losovaly; ideálně 1 text do dvojice. Cílem je, aby polovina žáků četla novinový článek a polovina komiks. Žáci následně po skupinkách nahlas sdílejí, co se dozvěděli, přičemž ti, kteří měli stejný text, doplňují další informace. Žáci, kteří zrovna nemluví, naslouchají svým spolužákům a do pracovního listu si zapisují informace, které o povrchovém napětí dříve nevěděli a které je zaujaly. Dojděte k tomu, že povrchové napětí je způsobeno zvýšenou soudržností molekul vody na hladině, díky tomu vzniká povrchová blanka, která poskytuje živočichům oporu k trvalému či dočasnému pobytu na hladině.
Žáci si pokusem ověří existenci povrchového napětí, zjistí, co udělá s tímto jevem saponát a uvědomí si, že narušení povrchového napětí může mít pro bruslařky tragické důsledky. S pomocí mikroskopu vypozorují, že na povrchu končetin a těla mají bruslařky drobné chloupky, které zvětšují povrch, a tím usnadňují pohyb po vodní hladině.
20 min.
Pracovní list, psací potřeby, mikroskop a laboratorní potřeby, preparáty nožiček bruslařek, nádoby, voda, krabička s drobnými plochými předměty – z alobalu vystřižená kolečka velikosti mince, kancelářské spony, podložní sklíčko, krycí sklíčko apod., saponát.
Rozdělte skupiny žáků tak, že jedna část (polovina skupin) bude pracovat s mikroskopem a druhá bude zkoušet, které předměty se udrží na vodní hladině díky povrchovému napětí. Zeptejte se žáků, co se dál dozvěděli z úvodního textu (např. že se bruslařky pohybují na vodní hladině díky povrchovému napětí atd.) Žáci by se měli dopídit toho, že v textu bylo také napsáno, že bruslařkám to umožňuje to, že nemají hladké končetiny. Co to ale znamená? Vyzvěte skupinu žáků, která bude pracovat s mikroskopem, ať zjistí, jak vypadají končetiny bruslařek, a ať to zakreslí do pracovního listu. Druhá skupina žáků může využít nádoby s vodou, ve kterých byly dříve bruslařky.
Žáci budou dále zkoušet, které předměty se díky povrchovému napětí udrží na hladině a které ne. Dejte žákům k dispozici krabičku s drobnými plochými předměty, ale mohou vyzkoušet cokoli jiného. Žáci na vodní hladinu položí např. z alobalu vystřižená kolečka velikosti mince, kancelářskou sponu, podložní sklíčko, krycí sklíčko atd. a pozorují, zda se udrží na vodní hladině díky jejímu povrchovému napětí. Výsledky pokusu, tedy to, který předmět povrchové napětí na hladině udrží a který ne, žáci zapisují do pracovního listu.
Obcházejte žáky, a až budou mít vyzkoušené různé předměty, doporučte jim, ať kápnou do nádrže saponát a pozorují, co se stane. To opět zaznamenají do pracovního listu. Povrchové napětí bude saponátem narušeno a předměty, které dříve zůstávaly na hladině, se budou potápět.
Nakonec jedna skupina žáků prezentuje, co vypozorovala na končetinách bruslařek, a ti, kdož dělali stejný pokus, jejich informace doplňují podrobnostmi a ukazují své nákresy. Druhá skupina žáků pak informuje, jak zkoumala povrchové napětí vody, které předměty se na hladině udržely a které ne a co se stane, když se do vody kápne saponát. Předveďte to celé třídě a zeptejte se, co by se stalo bruslařce, kdyby někdo na hladinu vody, kde žije, kápl saponát. Žáci vyvodí, že by se bruslařka potopila, což by pro ni mělo tragické následky. Zeptejte se, jak se může v přírodě dostat do vody saponát, a diskutujte s žáky na toto téma. Měli by si uvědomit, že mýt auto u vody nebo vylévat vodu od nádobí do přírody není dobré pro živočichy.
Žáci si uvědomí, co se v lekci dozvěděli nového.
8 min.
Pracovní list, psací potřeby, papír se schématem bruslařky pro každého žáka (příloha 4).
Vyzvěte nyní žáky, ať se podívají na svoji hypotézu – potvrdili ji či vyvrátili? Každý napíše na papír se schématem bruslařky, co se dnes dozvěděl nového. Nabádejte žáky, ať píší konkrétní věci, které dříve nevěděli. Pokud je čas, mohou žáci postupně chodit připevňovat své „bruslařky“ na nástěnku a přitom říkat své postřehy. Žáci, kteří zrovna neprezentují, naslouchají svým spolužákům a do pracovního listu si zapisují informace, kterých si v průběhu lekce nevšimli a které je zaujaly. Pokud na individuální sdílení nezbývá čas, žáci jen upevní své bruslařky na nástěnku. Ta ve třídě zůstane, což zajistí, že si žáci postřehy spolužáků mohou přečíst o přestávce. Vybídněte žáky, ať napíší do pracovního listu svou odpověď na otázku: Co mohu udělat, abych neškodil bruslařkám a dalším živočichům žijícím u vody? Zeptejte se, zda si pomocí nových informací mohou žáci zodpovědět otázky, které si kladli na začátku lekce. Pokud stále některé odpovědi chybí, vyzvěte žáky, aby je zkusili vypátrat.
![]() |
Projekt Badatelé.cz je výsledkem spolupráce vzdělávacího centra TEREZA a týmu učitelů, kteří pracovali 2 roky na metodě umožňující zařazovat badatelsky orientované vyučování do běžné výuky na ZŠ. Cílem této metody je pěstovat v žácích přirozenou zvídavost. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Badatelé.cz.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích: