Cílová skupina: 4. - 5. ročník ZŠ
Potřebný čas: 2 vyučovací hodiny
Počet kapitol: 3
Žák pochopí, že rostlina ke svému zdravému růstu potřebuje světlo, v našem případě sluneční záření. Uvědomí si, že světlo je životodárné.
Žák porovná dvě stejné rostliny pěstované za změněných světelných podmínek. Pokusem zjistí, že rostliny mohou růst i ve tmě, ale jejich tělo bude deformované. Vlastními slovy popíše viditelné změny, které během pokusu na obou rostlinách pozoroval.
V lekci jsou rovnoměrně zastoupeny všechny kroky vědeckého postupu, snad kromě „kladení otázek“ – výzkumná otázka je v lekci daná, učitel se snaží k ní žáky citlivě dovést. Žáci jsou motivováni příběhem. Samostatně stanovují hypotézu, ke které se po ověření vrací. Pokus trvá zhruba týden a je v něm kladen důraz na zaznamenávání změn; žáci zakreslují stav před a po pokusu. Prezentaci žáci samostatně dramaticky ztvárňují.
Žáci jsou motivováni pohádkovým příběhem Slunečníka a Měsíčníka.
10 min.
Pracovní listy pro každého žáka, 2 velké papíry ve tvaru Měsíce a Slunce
V úvodu lekce sdělte žákům, že dnešní hodina se bude zaměřovat na jednu z podmínek života rostlin. Na tabuli připevněte 2 velké papíry nadepsané Slunce a Měsíc. Zopakujte s žáky základní rozdělení živé a neživé přírody. Když je na obloze Slunce, je den. Když je na obloze Měsíc, je noc. Pojmy den a noc připište na papíry na tabuli. Vyzvěte žáky k vyjmenování znaků dne a noci v přírodě. Žáci je sami zapisují na papír Slunce (den) či Měsíc (noc). Rozdejte žákům pracovní list. Následně přečtěte příběh O Slunečníkovi a Měsíčníkovi. V příběhu dojde k rozporuplné situaci, na kterou budou žáci reagovat. Zeptejte se žáků, jak je možné, že květiny nevypadaly stejně. Který znak z vyjmenovaných u Slunce nemohl Měsíčník květině poskytnout? Jak asi vypadala Měsíčníkova květina, když neměla dostatek slunečního světla?
Znaky dne a noci, které žáci dokážou vypozorovat: Ráno – probouzení rostlin a živočichů, východ slunce, světlo, teplo, otevírají se květy, pohyb v přírodě. Pracovní část dne – včely sbírají med atd. Noc – odpočinek, menší pohyb, uzavírání květů, tma, chladno atd.
Žáci diskutují a tvoří otázky s pomocí čteného textu, ve kterém dojde k rozporuplné situaci.
10 min.
Pracovní list, pokojové rostliny ve třídě (nebo obrázky rostlin – příklady světlomilných a stínomilných rostlin)
Zadejte žákům postupně následující úkoly:
Žáci se zamyslí nad rozdílnými podmínkami, které oba bratři měli a pokusí se zformulovat na problematiku svůj názor neboli hypotézu.
20 min.
Sudý počet květin stejného druhu (nejlépe rychle rostoucí jarní květiny, např. hyacinty),4 jedna dvojice na třídu, pokud provádíte pokus jako demonstraci pro celou třídu, nebo do každé skupiny žáků, když chcete podpořit jejich vlastní badatelskou činnost. Pracovní list.
Motivace otázkami
Formulace otázky a hypotézy
Založení pokusu
Nadstavbový úkol
Postavte vedle květináče na okenním parapetu stativ s nabitým fotoaparátem. Podle potřeby jej zabezpečte proti posunu izolepou. Fotografie pořizujte na začátku každé vyučovací hodiny. Dovolte žákům fotit pouze květinu na okně. Vždy pod dozorem. Květinu ve skříni foťte sami, jako překvapení pro žáky.
Proběhne zhruba s týdenním odstupem – termín se může lišit podle druhu vybrané rostliny.
Žáci potvrdí nebo vyvrátí platnost hypotézy. Propojí své vědomosti s praktickým životem
25 min.
Pracovní list, pokusné rostliny, příp. průběžně pořizované fotografie, knihy o pěstování a péči o pokojové rostliny
Na začátku hodiny rozdáme každému žákovi jeho pracovní list z první hodiny. Znovu si připomeňte příběh o Slunečníku a Měsíčníku. Žáci se vrací k hypotéze, kterou zformulovali. Ptejte se jich, zda o svém názoru během týdne přemýšleli, zda zjistili něco nového, zda se s někým radili. Změnili by žáci něco na svém názoru? Pokud ano, proč a co je ke změně vedlo (např. uhynula jim doma květina).
Poté vyzvěte žáky, aby přinesli květiny. Postavte květináče vedle sebe a nechte žáky chvíli dvojice květin zkoumat. Nyní je prostor pro diskuzi: Co se stalo, co vidím, proč se to stalo, co byla příčina? Zaměřujeme pozornost na stonek, listy, květ. Porovnáváme výšku, barvu, pevnost, stabilitu rostliny. Po diskuzi si žáci obě květiny nakreslí do pracovních listů a jednotlivé rozdíly v obrázku vyznačí a popíší. Veďte žáky k důslednému nákresu, z něhož budou změny patrné.
Potvrzení nebo vyvrácení hypotézy
Žáci se vrátí k hypotéze a zapíší, zda se jejich hypotéza potvrdila či byla pokusem vyvrácena. Např.: Nedostatkem slunečního světla se tělo prodlouží a stane se nestabilní. Bez opory se může zlomit. Barva stonku a listů je světlejší. U květu nedošlo ke změně, má krásnou sytou barvu. Nakonec žáci vlastními slovy popíší, co v pokusu zkoumali a proč byla hypotéza potvrzena či ne (viz pracovní list – závěr pokusu)
Přenos do praktického života
Diskutujte s žáky nad otázkami typu: Máte doma květiny? Daří se jim? Zaléváte je vy nebo se o ně stará někdo jiný? Kde je máte umístěny? Kde můžeme najít informace o tom, co květiny potřebují a jak o pokojové květiny pečovat? Proč si lidé zkrášlují své domovy, zahrady? Můžete se zmínit o možnosti umělého osvětlování rostlin.
 |
Žáci prezentují zjištěné výsledky své práce.
20 min.
Pomůcky na realizaci minidivadelního představení – dle fantazie
Interaktivní přípravu pro SMART Board naleznete ke stažení na webu Badatelé.cz v záložce dokumenty.
 |
Projekt Badatelé.cz je výsledkem spolupráce vzdělávacího centra TEREZA a týmu učitelů, kteří pracovali 2 roky na metodě umožňující zařazovat badatelsky orientované vyučování do běžné výuky na ZŠ. Cílem této metody je pěstovat v žácích přirozenou zvídavost. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Badatelé.cz.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
