Příspěvek češtináře k vytvoření počítačové gramotnosti žáků

Učitel českého jazyka mívá k počítači a jeho využití ve vyučování svého předmětu někdy dosti daleko. Existuje sice několik různých programů využitelných především k procvičování některých jazykových jevů, např. pravopisu, vznikly i interaktivní učebnice českého jazyka, stále však počítač a jeho možnosti jako by hrály „pouze“ služebnou roli a pro vlastní práci v hodině českého jazyka jen roli doprovodnou, doplňkovou. Přitom počítač a jeho využití otvírají možnost přístupu k obrovskému množství informací a různých textů, s nimiž by se vzdělaný člověk měl umět vypořádat, měl by umět s nimi pracovat, využít je pro své záměry. K tomuto cíli dospěje žák základní školy v dospělosti, cestu mu přitom může usnadnit právě učitel češtiny.

Jednou ze základních dovedností potřebnou pro využívání zmíněného množství internetových informací je dovednost dobré orientace v těchto informacích, dovednost najít právě takové informace, které jedinec v daném okamžiku potřebuje. Je proto třeba znát kvalitní internetové vyhledávače a umět formulovat požadavek – přesně nazvat předmět, jenž má být vyhledán, popř. umět vyznačit sémantické pole, do něhož hledaný předmět patří. Učitel češtiny může k této dovednosti přispět, naučí-li své žáky pracovat s tzv. klíčovými slovy.

Začátek práce s klíčovými slovy je vhodné spojit s prací s texty, které tvoří informační nebo ilustrační doplněk témat vázaných na obsah učiva řady vyučovacích předmětů. Cílem bude vybrat výrazy, kterými je možné vystihnout obsah daného textu. Žáci by měli zvládnout, na základě takto vybraných výrazů, zpětně referovat o obsahu uvedeného textu. Tato práce může navázat na nácvik tvorby tezí k textu či na pořízení výpisků z vybraného textu. Důležité je přitom uvědomit si rozdíl mezi větným a heslovitým postižením informace. To souvisí s tzv. ekonomií výrazu, běžně a nezáměrně žáky cvičenou při psaní oblíbených sms posílaných mobilními telefony. U klíčových slov ovšem zdůrazňujeme kromě stručnosti a nerozměrnosti textu především výstižnost a obsahovou úplnost vybraných výrazů. Současně akcentujeme konfrontaci informací vskutku v původním textu obsažených a výkladů těchto informací, jež dodává k textu čtenář, informací vyjadřujících, jak čtenář textu rozumí, jak jej chápe. Rozlišit, co v textu vskutku je, a co si čtenář jen myslí, že v textu je, bývá často obtížné.

S technikou nácviku klíčových slov můžeme začít už u žáků mladšího školního věku. Kauzalitu v textu sice mnohdy ještě neodhalí, temporální souvislosti však ano. Jako cvičný volíme text představující nejlépe popis pracovního postupu, později jakékoli epické vypravování. Vytvořenou řadou klíčových slov musí žák postihnout dějovou linii textu. Epičnost textu v sobě nese i možnou zpětnou kontrolu pro žáka – na řadě vybraných hesel žák může odhalit dějovou rupturu, časový skok, tedy chybějící výraz, nebo naopak nadbytečnost výrazu, kdy jedna dějová etapa je vyjádřena např. dvakrát. Výhodnost volby textu v podobě popisu pracovního postupu je zřetelná především v počátečních fázích uvedené práce, když zvolíme pracovní postup, jejž mohou žáci realizovat. Postupují potom totiž nikoli podle původního textu, ale podle svých vybraných klíčových slov, přičemž si mohou nejzřetelněji uvědomit jejich zřetelnost a úplnost.

Technika klíčových slov má především fungovat jako možná studijní metoda, jejich tvorbou se učí žák učit se, neboť nachází v informaci to podstatné. Tak je také znárokována očekávaným výstupem v Komunikační a slohové výchově pro 2. stupeň ZŠ v RVP ZV. Dovednost pracovat s klíčovými slovy však současně představuje i jeden z předpokladů vytváření počítačové gramotnosti, jak už jsme konstatovali výše. Od práce s konkrétními texty je třeba přejít k abstraktnímu, myšlenému textu, jenž je tvořen sémantickým kontextem hledané informace. K tomu je ovšem ještě třeba cvičit u žáků asociační metodu hledání souvislostí se zadaným výrazem. Cestou k tomu může být i tvorba myšlenkových map a využití hierarchických vztahů mezi informacemi a jejich významy. Propedeutickou fázi může představovat běžné cvičení podřazování pojmenování výrazu významem nadřazenému a podle druhu nadřazeného výrazu pak rozlišování různých kontextů. Současně opět rozlišujeme kompatibilitu výrazu významem podřazeného a nadřazeného, výrazu jen souvisejícího, či výrazu významem podobného atd. Pro vlastní práci s počítačovým vyhledávačem jsou významná cvičení na vyhledávání informačních kontextů, např. káva – nápoj (zadané heslo druhy nápojů), káva – pěstování (zadané heslo pěstování kávy), káva – původ (zadané heslo původ kávy), káva – návyková látka (zadané heslo návykové látky v kávě) atd.

Při veškeré práci s internetovými informacemi nesmíme zapomenout na ověřování získaných informací. Kombinujeme techniku internetové informace a odkazu na autoritu – konfrontujeme podle možností informaci získanou pomocí počítačového vyhledávače a srovnatelnou informaci získanou z dostupné autorizované odborné literatury či encyklopedie. Při získávání informací pouze prostřednictvím počítačového vyhledávače sledujeme informaci vždy minimálně ze dvou rozdílných informačních zdrojů.