Určování kamenů podle popisu jejich vlastností

Horniny obecně pro většinu z nás nejsou zrovna nejzajímavější objekty k pozorování. Ostatně se od nich nedá očekávat příliš pohybu a z časového měřítka lidí jsou téměř neměnné. Pokud třeba při terénních úpravách zahrádky narazíme na kámen, jen málokdo z nás ho bude někomu dalšímu popisovat slovy: ,,Narazil jsem na středně zrnitou magmatickou horninu s krásnými porfyrickými vyrostlicemi růžových až světle červených živců, našedlým křemenem a tmavou slídou.“ Cílem této aktivity není žáky naučit se vyjadřovat výše uvedeným způsobem, ale spíše na základě pozorování dokázat obstojně popsat danou neživou přírodninu podle zjevných vlastností. Nakonec velký žulový ,,balvan“ může pro případnou terénní úpravu zahrádky představovat podstatně větší problém, než třeba dobře štípatelná břidlice či drolivá opuka.

1. V průběhu terénní vycházky necháme žáky, aby nasbírali co nejvíce různě vypadajících kamenů. Může se přitom jednat i o stejnou horninu, která vypadá jinak (např. mléčný křemen a do oranžova zbarvený křemen, zaoblený svor z potoka či nezaoblený svor u cesty). Všechny nalezené horniny si na vhodném místě vyskládáme a vybereme ty nejvíce odlišné v počtu, který odpovídá celkovému počtu žáků ve skupině.
2. Vyzveme každého z žáků, aby si vybral jeden kámen a ostatním ho popsal na základě pozorovaných vlastností jako je barva, tvar, textura, struktura apod.
3. Poté si kameny od žáků opět vybereme a na vhodném místě je seřadíme jeden vedle druhého.
4. Žáci si všechny kameny důkladně prohlédnou i osahají. Posléze kameny opět vyskládají na původní místo na zemi a v naprosté tajnosti si každý žák vybere jeden kámen, u kterého bude popisovat jeho vlastnosti. Nikomu se přitom se svým výběrem nesvěřuje.
5. Po výběru oblíbené horniny si žáci do záznamového listu zapíší vlastnosti, kterými mohou nejlépe jejich tajně zvolenou horninu charakterizovat za použití co nejvíce možných detailů.
6. Po několika minutách strávených heslovitým popisem zvolené horniny si žáci vytvoří dvojice. Úkolem každého žáka ve dvojici bude na základě vytvořeného popisu vlastností určit, o jaký kámen se jedná. Čím preciznější popis kamene žák od svého spolužáka dostane, tím snadnější může být výsledné určení. Není důležité konkrétní kámen přesně pojmenovat, ale spíše na základě detailního popisu a pozorování vyskládaných kamenů rozhodnout, který z nich nejvíce danému popisu odpovídá.
7. Poté, co si žáci vzájemně vlastní kameny určí, tak je možné dvojice obměnit a určovací aktivita může dále pokračovat.

Autor díla: Glitch

V rámci této aktivity si žáci při popisu neživých přírodnin mohou všímat věcí, kterých by si za normálních okolností třeba ani nevšimli. Přitom se hravou formou seznámí se vzhledem konkrétních horninami a jejich vlastnostmi. Této znalosti pak mohou využít v rámci dalšího studie, kdy budou jednotlivé horniny určovat a pojmenovávat. Aktivita je uplatnitelná i v případě žáků 1. stupně základní školy, kteří se v rámci výuky dosud s horninami a nerosty nesetkali.