Tato technika se používá pro zlepšení zásobování mozku kyslíkem a tedy k oživení mozkových buněk a opětovnému „nastartování“. Umístíme ukazováček a prostředníček pravé ruky ke kořeni nosu, pomocí palce ucpeme pravou nosní dírku a volně dýcháme levou. Poté ucpeme prsteníčkem levou nosní dírku a volně dýcháme pomocí pravé dírky.
Při této technice postupně protahujeme některou z částí těla. Snažíme se ji přitom natáhnout co možná nejdále. V této pozici setrváme několik vteřin a potom příslušnou část těla pomalu uvolňujeme. Je důležité uvolňovat se pomalu, postupně, klouzavým pohybem, nikoli naráz. Potom zmíněnou částí těla jemně pohupujeme.
Jedná se o vhodnou techniku pro odplavení přebytečného napětí či stresu. Co nejvíce se nadechneme a při pomalém vydechování si hrajeme na mašinku (děláme „ššš“ nebo „húúú“).
Děti si vyberou nějaké slovo (nejlépe takové, které nemá žádný význam), nebo nějaký příjemný obraz. Zavřou na chvíli oči, zkusí se uvolnit a pomalu dýchat. Přitom se snaží soustředit jen na dané slovo či obraz. Všechny ostatní myšlenky nechají na chvíli mimo pozornost a tu věnují jen té jedné dané věci. Kdykoli si pak ono slovo (obraz) vybaví, pomůže jim se zklidnit.
Puzzle Šmoulinka – relax a procvičení jednoduchých příkladů |
Pro vzájemnou spolupráci je důležité vytvořit mezi asistentem a dítětem vztah založený na vzájemném respektu, důvěře a pochopení. Kromě empatického a citlivého přístupu asistenta tomu mohou pomoci různé hry, aktivity, ale také důsledné ujasnění pravidel chování, které dítě nesmí porušovat.
Dítě se na chvíli otočí a asistent na sobě změní tři věci – např. si zapne o jeden knoflík více, rozpustí si vlasy, vyhrne rukávy a dítě má poznat, co asistent na sobě změnil. Poté můžeme role obrátit.
Asistent zvolí některé písmeno, např. „P“. Dítě má za úkol rozhlédnout se po místnosti a říct nebo napsat názvy všech předmětů, které začínají na dané písmeno. Hru je možno pozměnit tak, že dítě bude jmenovat např. vlastní jména, zvířata nebo jakákoli slova na dané písmeno.
Asistent si myslí např. zvíře, pohádku nebo věc a dítě ji musí uhádnout, přičemž pokládá asistentovi otázky, na které on může odpovídat pouze ano a ne. Druhá varianta může být taková, že mají oba nalepenou na čele např. pohádkovou postavu a musí ji uhádnout.
Asistent se chytí za nos a řekne: „To je můj loket.“. Dítě musí reagovat přesně obráceně, musí se chytit za loket a říci: „To je můj nos.“ Odpovědělo-li správně, asistent pokračuje, pokud špatně, pokračuje dítě.
Ukázka pochází z portfolia Aktivity vhodné pro práci s dětmi s ADHD, které bylo vytvořeno v rámci projektu Prohlubování klíčových kompetencí pedagogů, jiných odborníků a rodičů jako podpora vzdělávání dětí se syndromem ADHD (Číslo projektu: CZ.1.07/1.2.12/01.0002).
http://www.neklidne-deti.cz/
DOBIÁŠOVÁ, M., HÁJKOVÁ, M., NEŠPOROVÁ, M. Aktivity vhodné pro práci s dětmi s ADHD: Portfolio vytvořené v rámci projektu Prohlubování klíčových kompetencí pedagogů, jiných odborníků a rodičů jako podpora vzdělávání dětí se syndromem ADHD. Brno: Centrum pro rodinu a sociální péči, 2015.
Související blog na Metodickém portálu RVP.CZ: http://kazuistiky.blogy.rvp.cz
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Aktivity vhodné pro práci s dětmi s ADHD.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích: