Bezplatná příprava k začlenění žáků-cizinců do základního vzdělávání

Dnes již i naše školská legislativa uznává právo všech cizinců (nejen občanů EU) na integrační jazykové kurzy. Pro všechny žáky cizince, kteří „plní povinnou školní docházku, zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků.“ (ŠZ, § 20).

Způsob organizace a financování těchto kurzů ovlivňují zatím především rozvojové programy, ze kterých jsou financovány. Více se o tom dozvíte v části Financování kurzů češtiny. Díky odlišnému zdroji peněz na jednotlivé kategorie cizinců, kdy z jiných zdrojů jsou financovány programy pro občany EU a z jiných pak pro občany tzv. třetích zemí, jsou i tyto kurzy financovány a organizovány odlišně.

Pro děti občanů EU jsou třídy pro jazykovou přípravu organizovány v krajem vybraných školách v odpoledních hodinách. Žák tedy chodí na běžnou výuku do své kmenové školy a odpoledne (většinou jednou týdně) dojíždí do příslušné školy, která třídy organizuje.
"Ředitel školy, ve které žák plní povinnou školní docházku, vyrozumí zákonného zástupce žáka do jednoho týdne po přijetí žáka do školy o možnosti docházky do tříd pro jazykovou přípravu."
"Žák se do třídy pro jazykovou přípravu zařazuje na žádost zákonného zástupce žáka podanou řediteli školy (krajem vybrané k odpolední výuce), a to nejpozději do 30 dnů od podání žádosti." (48/2005, § 10, odst.3,4)

Tyto informace získá ředitel školy od příslušného krajského úřadu, který by měl dát školám ve svém regionu na vědomí seznam škol, připravených výuku českého jazyka těmto dětem poskytovat. Aktuální naleznete také na příslušném krajském úřadě. Shromáždili jsme seznam škol ze všech kraů.

Pokud ovšem není v blízkosti žádná škola, která by jazykovou přípravu poskytovala, zajišťuje ji sama škola, ve které si žák plní povinnou školní docházku. Finance na ní získá buď z krajského úřadu, nebo si žádá z rozvojového programu (více u finacování).

Pro děti občanů třetích zemí a také pro azylanty či žadatele o azyl má být jazyková příprava organizována přímo v kmenové škole. Způsob organizace je pak na samotné škole. Integrační jazykový kurz i následnou podporu žákům s OMJ je možné organizovat např.:

• odpoledne po výuce jako kroužek - rizikem této možnosti je únava dětí po celodenní přítomnosti na hodinách, kterým nerozumí
• v rámci ŠVP jako volitelný (nebo nepovinný) předmět čeština jako druhý jazyk (ČDJ) - „Škola může vyučovat volitelný předmět nebo nepovinný předmět, pokud se k němu při zahájení výuky přihlásí alespoň 7 žáků. (...) V souladu se školním vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy“ (48/2005 Sb., § 5, odst. 1 a 3). Je tedy zřejmé, že škola může nabídnout žákům cizincům volitelný předmět ČDJ, který mohou navštěvovat žáci ze všech ročníků. Obsah předmětu je určen očekávanými výstupy vzdělávacího oboru Cizí jazyk stanoveného RVP ZV.
• jako hodiny ČDJ v rámci změny rozvrhu; v rámci tohoto mimořádného opatření (následujícího po příchodu žáka uprostřed školního roku) pak tento žák nebo žáci dochází např. místo na hodiny českého jazyka na výuku ČDJ.

Následná jazyková podpora

Nově příchozí žáci cizinci mají tedy dnes již ze zákona nárok na bezplatnou jazykovou přípravu. Ale jak je to se žáky, kteří už v ČR pobývají delší dobu, česky se již celkem domluví, ale v jazykově náročnějších úkolech v ČJ i jiných předmětech stále selhávají? Mají nárok na podporu? Případně na jakou?

Žáci bez dostatečné znalosti vyučovacího jazyka jsou dnes již díky novele vyhlášky 147/2011 Sb. považováni za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) či sociálně znevýhodněné. Škola pak těmto žákům poskytuje tzv. vyrovnávací opatření. Jedná se o:

• využívání pedagogických, popřípadě speciálně pedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků
• poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku
• využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení
• individuálního vzdělávacího plánu
• služeb asistenta pedagoga

Kromě podpory při samotné výuce je možné poskytnout těmto žákům i podporu v podobě programu, který je v mnoha ohledech podobný nápravnému programu u žáků s vývojovými poruchami učení. Žáci pak mají možnost navštěvovat hodiny zaměřené na rozvoj češtiny jako druhého/cizího jazyka. A to opět buď v rámci rozvrhu (volitelný předmět) nebo odpoledne jako kroužek. Zahraniční průzkumy ukazují, že osvojit si druhý jazyk na akademické úrovni (což je předpoklad školního úspěchu) trvá průměrně pět až sedm let (více se o tom dozvíte například v teorii ledovce). Proto je dlouhodobá jazyková podpora prostřednictvím kurzu či doučování češtiny u cizinců na místě. Žáci potřebují dlouhodobý kurz češtiny pro cizince, kde si mají možnost osvojit základy češtiny z pohledu cizinců. Tím se zvýší i jejich šance na úspěšné studium na českých školách.

I tyto hodiny ČDJ je spolu s výše jmenovanými vyrovnávacími opatřeními možné financovat z rozvojových programů MŠMT.

A jaké je optimum?

META, o.p.s. vydala spolu s odborníky systémová doporučení, ve kterých jsme definovali optimální délkupřípravného jazykového kurzu (to jest kurzu, který by měl žák absolvovat ještě před vstupem do běžné výuky - tedy tzv. bezplatná příprava k začlenění do základního vzdělávání) na 320 vyučovacích hodin (současná legislativa říká 70 hodin). Z hlediska dlouhodobé jazykové podpory jsou pak optimální 3 hodiny ČDJ týdně po dobu minimálně dvou let po vstupu do české školy.

Podívejte se na naše nové video jak probíhá intenzivní výuka češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem na MŠ a ZŠ Jaroslava Seiferta.

Původní zdroj článku: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/kurzy-cestiny-pro-cizince