Cvičení sluchové analýzy a syntézy II

Článek představuje 2. díl třídílného seriálu pro procvičování sluchové analýzy a syntézy. Nedostatečný rozvoj uváděných oblastí se projevuje potížemi ve čtení i psaní. Tato problematika se týká nejen žáků s diagnózou dysortografie, ale i žáků z odlišného sociokulturního prostředí či žáků-cizinců. Ale i žáků s oslabeným sluchovým vnímáním.

Materiál je vhodné využít pro všechny žáky od 1. ročníku ZŠ až po 5. ročník, pokud obtíže přetrvávají (případně i 2. stupeň). Přílohy s postupnou náročností slov nabízí uplatnění pro nejmenší i nejstarší žáky. U starších  žáků lze vybrat jen určité aktivity a zejména ta nejobtížnější slova, v kterých chybují při čtení či psaní.

Jednotlivé aktivity nejsou určeny pro jeden vyučovací den či pro jednu celou vyučovací hodinu. Naopak doporučuji je zařazovat pravidelně do výuky ČJ podle návaznosti a zejména podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků. 

1. Skladba hlásek ve slově

Učitel pracuje s žáky v kruhu nebo frontálně v lavicích. Předříkává rozložená slova po písmenkách, která mají žáci složit v celé slovo. Učitel vyvolává jednotlivé žáky, aby slovo složili.

Např. Učitel: „b – a – b – i – č – k – a“

Žák: „Babička.“

Je třeba sledovat, jaká slova činí žákům při čtení či psaní potíže, pak tato slova do této aktivity zahrnovat. Zásobu slov lze čerpat z přílohy – Zásobník slov nebo z publikací: Zelinková, 1996 nebo Emmerlingová 2011, 2013.

2. Skladba hlásek ve slově s porozuměním

Žáci pracují ve skupinách. Vymyslí a sepíšou na pruhy papíru krátké věty (např. „Zalej květinu.“) Pravidlem pro sepsané věty je, aby byly velmi krátké a bylo je možné předvést pantomimou. Každý člen skupiny vytvoří svou vlastní větu. Učitel kontroluje jednoduchost a „proveditelnost“ sepisovaných vět/úkolů.

Skupiny si určí pořadí vlastních členů. Člen jedné skupiny „mimozemšťanskou“ řečí předá informaci z karty členům ostatních skupin (z každé skupiny se v tu chvíli účastní pouze jeden člen). Kdo první vykoná/předvede daný úkol, získává bod pro svou skupinu. Např. Člen 1. skupiny: „U – d – ě – l – e – j  d – ř – e – p.“ Kdo první porozumí této řeči a udělá dřep, získává bod.

Poté představuje svou „mimozemšťanskou“ větu člen další skupiny. Hra končí, když každý žák/člen představil svůj vzkaz. 

3. Pozice hlásek ve slově

Každý žák pracuje se svou sadou karet na koberci nebo u stolu. Učitel předříkává slova, která má žák zopakovat = najít na kartě bez určitého písmene.

Např. Učitel: „Kočka bez 2. písmene.“

Žák zvedá kartu se slovem „kčka“.

Jako ukázku možných slov lze použít slova z přílohy Pracovní list ke cvičení 3.

Žáci si karty mohou sami nastříhat. Nejdříve rozstřihnou podél tučných černých čar = to odpovídá vždy variantám jednoho slova. Poté na malé karty, pozor na pomíchání karet. 

Ukázka:

Obměna: Obtížnější varianta vypadá tak, že učitel řekne: „Zopakuj slovo kočka bez 2. písmene.“ Žák zopakuje „kčka“. Již bez vizuální opory, bez karet.

Je třeba sledovat, jaká slova činí žákům při čtení či psaní potíže, pak tato slova do této aktivity zahrnovat. Zásobu slov lze čerpat z přílohy – Zásobník slov nebo z publikací: Zelinková, 1996 nebo Emmerlingová 2011, 2013.

4. Skladba slov ze slabik

Žáci pracují ve skupině. Učitel po učebně rozmístí karty se slabikami. Žáci karty hledají a skládají z nich slova.

Osvědčilo se skupiny rozdělit podle barev a tomu uzpůsobit barvu karet. (Skupina žlutých hledá žluté karty. Skupina fialových hledá fialové karty, ...)

Hra začíná vysláním jednoho zástupce z každé skupiny, který hledá kartu dané barvy. Kartu donese do skupiny, kde společně luští slovo z přeházených slabik. Slovo zapisují do pracovního listu a vysílají dalšího člena týmu pro další kartu své barvy.

Učitel hru sleduje a nahlíží do pracovních listů, nenechá žáky udělat zásadní chybu. V případě, že skupina slovo chybně vyluští, učitel na to upozorní. Učitel si zapisuje pořadí týmů.

Hra však končí, až vyluští poslední slovo poslední skupina. Učitel může oznámit pořadí týmů, zejména však žáci představí vyluštěná slova.

Závěrem žáci hledají nadřazená slovo pro ta, která spolu souvisí. Např. ve fialovém týmu se objevuje slovo sedmikráska, ve žlutém pampeliška, v modrém tulipán. Nadřazeným slovem jsou květiny.

Je možné využít různých oblastí, např. zvířata, dopravní prostředky, jídlo, květiny, oblečení, členové rodiny, nářadí, nábytek, ovoce apod. 

Ukázka:

slova pro žlutý tým:

ka – liš – pam – pe = pampeliška
tad – le – lo = letadlo
len – vá – da = válenda
ty – ho – kal = kalhoty
bič – ka – ba = babička
fa – ži – ra = žirafa
vák – sřou – bo = šroubovák 

slova pro fialový tým:

krás – sed – ka – mi = sedmikráska
bus – to – au = autobus
ce – la – vi = lavice
na – mi – ki = mikina
ček – de – dě = dědeček
nec – ve – mra = mravenec
di – kla – vo = kladivo