Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Fáze 1 – Já – identita a kultura – 1. část
Odborný článek

Fáze 1 – Já – identita a kultura – 1. část

29. 4. 2015 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. V. Endrštová a kol. Variant a British Council

Anotace

Naše identity jsou jak viditelné (prostřednictvím šatů, které nosíme, jídla, které jíme, …), tak skryté (naše přesvědčení a hodnoty, skupiny, ke kterým patříme, naše sexualita atd.). Větším dílem jsou skryté, následkem čehož se domněnky, které si vytváříme o druhých lidech, nemusí zakládat na pravdě.

„Porozumět si neznamená přizpůsobit se jedni druhým, ale pochopit navzájem svou identitu.“

Václav Havel 

Co je to identita?

Identitu chápeme pro účely tohoto programu jako jedinečný pocit sebe sama. Osobní identita se sestává ze všech přesvědčení, hodnot a zájmů, kterými se cítíme být definováni jakožto jedinci; sociální identita pak zahrnuje etnickou příslušnost, víru, jazyk a kultury, se kterými se identifikujeme v rámci širší společnosti.

Každý z nás má několik sociálních identit – můžeme být například studenti, aktivisté, rodiče, příznivci konkrétního sportovního týmu a Češi. Tyto vlivy mohou být historicky dané, vyplývající ze současné situace, souvislostí či výsledkem našeho vlastního úsilí.

Během života se naše identity mění, jak se střetáváme s novými lidmi, zkušenostmi a prostředím. Tyto okolnosti utvářejí nás i kultury a komunity, jichž jsme součástí. Naše identity se mohou měnit v průběhu několika příležitostí, mezi něž spadá dospívání, manželství, rodičovství či společenské změny. 

Působí-li na naši identitu různé, často protichůdné vlivy, může dojít ke vzniku napětí. Například mladí lidé jsou v současnosti ovlivněni tradičními kulturami svých rodin, stejně jako novými kulturními vlivy, projevujícími se coby důsledek globalizace.

Mezi tím, jak se člověk vnímá sám a jak jej vnímají ostatní, může být rozdíl. Existují jisté skupiny lidí, jako třeba politici, média, náboženské skupiny a aktivisté, které mají významný vliv na vnímání různých sociálních skupin v rámci širší společnosti.

Rozdíl mezi nahlížením na sebe sama a pohledem druhých lidí může být základem společenské nerovnosti a nespravedlnosti. Někteří lidé mohou mít například pocit, že ženy jsou méně schopné než muži, anebo že si zaslouží méně práv. Mnoho jiných lidí se ovšem domnívá, že jsou stejně schopné a zasluhují stejná práva, a vyvíjí proto velké úsilí, aby ženám pomohli rozvinout vnímání sebe sama a zvýšili jejich hodnotu v širší společnosti. 

Jak se identita projevuje?

Naše identity jsou jak viditelné (prostřednictvím šatů, které nosíme, jídla, které jíme, …), tak skryté (naše přesvědčení a hodnoty, skupiny, ke kterým patříme, naše sexualita atd.). Větším dílem jsou skryté, následkem čehož se domněnky, které si vytváříme o druhých lidech, nemusejí zakládat na pravdě.

Proč je důležité porozumět identitě?

  • Přispívá k vybudování pocitu vlastního já, sebeúcty a pocitu sounáležitosti.
  • Formuje naše hodnoty a cíle, tvaruje způsob, jímž chápeme svět, a určuje naše volby.
  • Pevně zakotvený smysl pro identitu se může stát zdrojem konfliktů a odůvodněním útlaku jedinců a komunit s odlišnými identitami. Naše identita ovlivňuje způsob, jímž vnímáme druhé lidi. Porozumění identitě pomáhá rozpoznat ohniska neshod či konfliktů.
  • Může podpořit vytváření nových přínosných vztahů.
  • Objevování vlastní identity nám umožňuje učení a růst sebe sama. Může nám pomoci lépe ocenit nové perspektivy a usnadnit mezikulturní a mezinárodní dialog (fáze 2). Pomáhá nám dohlédnout za své každodenní domněnky a vytvořit si nové názory, díky nimž získáme nové a lepší porozumění sobě samým i druhým.
  • Díky lepšímu pochopení identity druhých porozumíme vlivům, názorům, postojům a potřebám různých lidí a kultur. V dlouhodobějším horizontu nám to pomůže v rozvoji kritického myšlení, strategické analýzy a zkoumání.

Co je to kultura?

Kultura je soubor hodnot, přesvědčení, postojů a způsobů chování, k jejichž učení a sdílení dochází v rámci komunity. V našem kontextu je kultura stále nejčastěji spojována s národem či etnickou příslušností. Svou, mnohdy sice nepojmenovanou, přesto velice svébytnou, kulturu mají ale i menší zájmová či profesní uskupení (fanoušci fotbalu, vodáci, manažeři, lékaři, …).

Určitý jev se stává součástí kultury, dojde-li k ustanovení jasně daných vzorců chování v celé skupině či komunitě. Kultury často bývají zjevné, neboť se sestávají ze snadno rozpoznatelných projevů, jako je třeba jídlo, oblékání, hudba a tanec, ale i řady vnitřních projevů, jako je například postoj vůči přírodě, rodině či ženám/mužům apod.

Kulturní obyčeje představují druh společenské smlouvy. Ta lidem pomáhá ve vzájemném pochopení a interakci a poskytuje pocit ochrany, očekávání, příslušnosti, hrdosti a identity. Rovněž díky tomu mohou vznikat normy chování, které komunitu stmelují, a může také docházet k pochopení či vysvětlování jiných kultur.

Kultury nejsou statické (stejně jako identity), ale neustále se vyvíjejí a mění.

Výstupy fáze Já a identita:

  • Uvědomění si vlastní identity a kultur, jichž se cítím být součástí. 
  • Porozumění procesům, při nichž se identity a kultury utvářejí, projevují a mění.
  • Odhalení charakteru viditelných a skrytých částí kultury
  • Schopnost oceňování různých perspektiv
  • Nelpění na domněnkách

Aktivita 1.1 KDO JSEM JÁ A KDO JSI TY

(Inspirováno aktivitou Sociometrie: MOREE, D., BITTL, K.-H. Dobrodružství s kulturou. Transkulturní učení v česko-německé práci s mládeží. Plzeň: Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem, 2007.)

Čas: 20 min.

Cíle:

  • Žáci zjistí, co mají společného a co odlišného s druhými žáky a uvědomí si, co je pro ně důležité z hlediska jejich identity.
  • Žáci zjistí, co mohou být faktory ovlivňující naši identitu.

Shrnutí:

Žáci odpovídají na zadané otázky, které se dotýkají tématu identity jedince. Navzájem se seznámí, vidí, co mají společného s ostatními a v čem se naopak liší. Poznávají a sami vyjadřují, co je pro každého v životě nějakým způsobem důležité.

Význam aktivity pro projekt:

Tato aktivita slouží k vzájemnému poznání žáků, ale je také prvním setkáním s tématem vlastní identity, rozebíraném v první fázi učení.

Materiály:

  • Předem připravené otázky, velký prázdný prostor, kde se žáci mohou pohybovat.

Postup:

Požádejte žáky, aby se shromáždili uprostřed místnosti. Vysvětlete, že jim vždy položíte otázku a nabídnete čtyři varianty odpovědí. Žáci se budou přemisťovat na určená místa ve třídě podle toho, jaká odpověď je jim nejbližší. Předem tato místa představte – osvědčuje se využít např. 4 rohy místnosti, ve které se nacházíte (doporučujeme je označit např. barevnými papíry). Vždy při představování jednotlivých odpovědí určete, ke které barvě odpověď patří. Např. všichni, kdo rádi snídají chleba s marmeládou – zelený roh, kdo snídá jogurt s müsli – červený roh… Nechte přitom žáky vždy nejprve vyslechnout všechny varianty odpovědí.

Po přemístění na daná místa se někoho ze skupiny můžete zeptat na vysvětlení. Když by byla někomu odpověď na nějakou otázku nepříjemná, nemusí odpovídat. Zpočátku je možné položit obecnější otázky, jako např.:

  • Jaké vyučovací předměty preferujete? Varianty odpovědí: humanitní (dějepis, ČJ, jazyky), přírodovědné (Bi, Fy), umělecké (VV), technické/sport (TV).
  • Kdo má raději hory/moře/oboje/ani jedno?
  • Kdo má raději zeleninu/ovoce? Popřípadě: maso/sýry?
  • Kdo se narodil na jaře/v létě/na podzim/v zimě? Apod. 

Poté je možné položit žákům otázky, které jsou osobnější a týkají se hlubších vrstev identity. 

  • Kdo má jednoho/dva/více/žádného sourozence? Poté můžete přidat doplňující otázku: Ovlivňuje vás to v životě nějak? Jak? 
  • Pro koho je/není důležitý sport? Možné doplňující otázky: Jaký sport? Proč je pro vás důležitý? Co je pro vás důležité namísto sportu? 
  • Kdo má/nemá v rodině nějaké zvíře? Možné doplňující otázky: Změnilo by se nějak vaše postavení, když bych se zeptal/a: Kdo by chtěl mít zvíře? Myslíte si, že tento fakt vás nějak ovlivňuje? 
  • Pro koho jsou/nejsou důležité kulturní zážitky (koncerty, divadelní představení apod.)? Možná doplňující otázka: Souvisí to nějakým způsobem s rodinným zázemím? Předali vám něco z toho rodiče/prarodiče nebo jste si k tomu cestu našli sami?
  • U koho v životě hraje/nehraje důležitou roli poslušnost? Možné navazující otázky: Kde se tento postoj u vás vzal? Vybavujete si nějakou historku k tomu?
  • U koho v životě hraje/nehraje důležitou roli respekt ke starším lidem?
  • U koho v životě hraje/nehraje důležitou roli víra? Apod. 

Reflexe:

Závěrem můžete žákům poděkovat, že byli ochotni se s ostatními podělit o něco ze svého života, a položit jim pár shrnujících otázek:

  • Co jste se díky této aktivitě o sobě dozvěděli? Co jste se dozvěděli o ostatních?
  • Tématem této části programu je mj. identita. Jak byste ji na základě této zkušenosti popsali?
  • Co utváří vaši identitu?

Aktivita 1.2 JÁ A MOJE IDENTITA

Čas: 90 min.

Cíle:

  • Žáci vyjádří, co v jejich osobních životech hraje důležitou roli, co je součástí jejich identity.
  • Žáci si vybaví, jak se jejich identity měnily a mění v čase a čím je to ovlivněno.
  • Žáci nahlédnou na své identity z různých úhlů pohledu, kdy jsou zdůrazňovány různé části těchto identit. 

Shrnutí:

Žáci si uvědomí, co vytváří jejich identitu a kulturu. Pomáhá jim k tomu obrázek postavy, do kterého zaznamenávají pro ně důležité věci. Vnímání své vlastní identity vzájemně sdílejí, čímž odhalují informace o sobě ostatním spolužákům a zároveň se dozvídají o identitě druhých. Tím, že lépe poznají ostatní, mohou zjistit, co je v rámci skupiny podobné a co odlišné, a reflektovat tak to, co nás činí individualitami. Žáci by měli být podněcováni k oceňování jinakosti. Zároveň pochopí, že na utváření naší identity se podílejí vlivy osobní, lokální i globální, které jsou vzájemně provázány. Předpokladem pro úspěšný průběh celé aktivity je atmosféra bezpečí a důvěry. Pokud se žáci ve skupině ještě příliš neznají, je vhodné zařadit nejdříve aktivity, které jim předem pomohou se o sobě některé informace dozvědět (např. Rychlá seznamka, Bingo!, Kdo jsem já a kdo jsi ty).

Význam aktivity pro projekt:

Naplnění cílů této aktivity je později důležité pro uvědomění si vlastní role v rámci skupiny i komunity. Na lepším pochopení toho druhého závisí i vytváření vzájemné důvěry a vzájemného porozumění, což je pro program Active Citizens klíčové.

Materiály:

  • flipchartový papír, samolepicí lístečky (post-its), psací potřeby

Postup:

Vyzvěte žáky, aby každý z nich na flipchartový papír schematicky nakreslil postavu, která představuje je samotné. Přibližně v místě srdce ať také namalují své postavě srdce.

Řekněte žákům, aby se zamysleli, jaké věci jsou pro ně jako jedince důležité, a zapsali je na samolepicí lístečky (na každý lísteček jednu věc). Může jít o cokoli, např. hodnoty jako rodina, víra, sport, nebo osobní principy či názory.

Poté nechť žáci umístí lístečky na flipchartový papír s postavou tak, aby nejblíže srdci byly lístečky s věcmi pro ně nejdůležitějšími a dále od srdce budou věci, které považují za méně důležité.

Sport

Nechte žáky rozdělit se do dvojic a v nich se navzájem podělit o informace o sobě.

Utvořte z obrázků po místnosti galerii a vyzvěte žáky k jejich prohlídce.

Po prohlídce galerie diskutujte se žáky nad následujícími otázkami:

  • Co jste zjistili, že je pro spolužáky důležité?
  • Jaké důležité věci jsou společné mnohým z vás?
  • V čem se například od sebe odlišujete?
  • Chtěli byste se od někoho dozvědět něco více?
  • Jak jste se cítili, když jste se zamýšleli nad vlastní identitou a když jste vzájemně sdíleli svoje identity? 

Požádejte žáky o brainstorming nad otázkou: Co nás ovlivňuje v tom, že některé věci považujeme za důležitější než jiné? Odkud tyto vlivy pocházejí? Nápady žáků zapisujte na flipchartový papír nebo tabuli. (Je to naše zkušenost, zázemí, prostředí, dosavadní praxe, kultura, vnitřní pocity …)

Zeptejte se žáků, zda si dokážou představit, že se věci na jejich lístečcích časem změní nebo že se posunou. To znamená, že se některé věci stanou pro nás více nebo méně důležitými. Požádejte je, aby uvedli nějaké konkrétní příklady.

Zkuste se žáky najít příklady celosvětových událostí, které ovlivnily naši identitu.

Shrňte se žáky, co zjistili o svých identitách.

Naše identity jsou ovlivňovány našimi životy, které žijeme. Zároveň jsme utvářeni celkem – světem okolo nás.

Naše identity se v čase mění, jsou složeny z mnoha částí a v daném okamžiku můžeme různé části naší identity zdůraznit. Lze to popsat jako tzv. objektivy identity – nahlížíme-li na sebe z různých úhlů pohledu, můžeme se vidět jako bratr, kamarád, student, fotbalový fanoušek, Čech, …

Zeptejte se žáků, jestli si vzpomenou na situaci, kdy některou ze součástí své identity pociťovali velmi silně? Proč tomu tak bylo? Jak vás to ovlivnilo?

(Může to být, když se setkáme s lidmi, kteří jsou odlišní nebo stejní. Nebo může jít o událost, která opravdu zacloumala s jednou částí naší identity, např. jsme se z nějakého důvodu cítili někým více – jako Evropané, Češi apod. Např.: Při pobytu v Americe jsem byl automaticky řazen do skupiny Evropané, a přitom jsem do té doby vnímal jen svou silnou národní identitu. Až po této zkušenosti se více cítím Evropanem.)

Na závěr se žáky diskutujte otázku, jak souvisí identita s aktivním občanstvím?

Aktivita 1.3 VIDITELNÉ A SKRYTÉ ČÁSTI NAŠICH IDENTIT

Čas: 45 min.

Cíle:

  • Žáci uvedou příklady viditelných a skrytých částí našich identit.
  • Žáci vystihnou možná rizika nedorozumění a kulturních střetů ovlivněná skrytými částmi našich identit a zmíní možnosti, jak jim předcházet nebo jak řešit konflikty. 

Shrnutí:

Žáci se zabývají myšlenkou, že každý z nás má skryté a viditelné části své identity a kultury, a uvádějí jejich konkrétní příklady. Seznámí se s konceptem „ledovce“, který jim pomůže porozumět tomu, jak viditelné a skryté části identit ovlivňují naše životy. Uvědomí si, že mnohá nedorozumění a neočekávané konflikty často pramení z neznalosti a kolizí skrytých částí identit. Aktivita přispěje i k hlubšímu porozumění vlastní identity žáků a k lepšímu pochopení odlišných reakcí, chování a jednání druhých.

Význam aktivity pro projekt:

Poznání vlastní identity a porozumění chování a jednání druhých usnadní žákům komunikaci s ostatními, nejen v rámci školního týmu, s potenciálními partnery či cílovými skupinami budoucího projektu, ale také v osobním životě. Předem se mohou připravit na některé nepředvídatelné situace. Pomůže jim to vést efektivní dialog a předcházet konfliktům či mírnit jejich dopady.

Materiály:

  • schematický nákres „ledovce identity“, flipchart, papíry, psací potřeby

Postup:

Připomeňte žákům, že v aktivitě já a moje identita odhalili ostatním spolužákům něco o sobě. Zeptejte se jich, jestli si vzpomenou na něco konkrétního, co se o někom dozvěděli. Poté společně diskutujte nad otázkou: Čím to bylo, že jste dříve tyto věci o svých spolužácích nevěděli nebo naopak oni něco nevěděli o vás?

Vysvětlete žákům, že všichni z nás mají skryté a viditelné části identity. Pro znázornění využijte tzv. ledovec identity:

Představíme-li si plovoucí ledovec, obrovská masa ledu je skryta pod mořskou hladinou a jen část ledovce je vidět nad hladinou. Podobně to je i s naší identitou, pouze některé její části jsou viditelné pro ostatní a mnohé části jsou skryté.

Vyzvěte žáky k brainstormingu na téma viditelných a skrytých částí naší identity a myšlenky zapisujte společně do prázdného ledovce – trojúhelníku.

Diskutujte se žáky nad následujícími otázkami:

  • Jaký dopad může mít podle vašeho názoru situace, kdy je většina našich identit skryta, na navázání nových vztahů?
  • Jaký to může mít dopad na poznávání nových kultur?
  • Jaké myšlenky v nás vyvolává setkání s neznámým? 

Žáci pravděpodobně zmíní např. zvědavost, nedorozumění, … Požádejte je, zda může někdo uvést nějaký konkrétní příklad/situaci. (Např. K nedorozumění může dojít při pozdravu, kdy má druhý vlastní postup. Někdo líbá na tváře jednou, někdo dvakrát, někdo vůbec. V případě jiného scénáře, než mám já, dochází často k nedorozumění, lidé mohou vnímat nepříjemně to, jak se zdravíme.)

Vysvětlete žákům, že stejné schéma se týká také sociokulturních skupin. Jde o sociální skupiny ve společnosti, v rámci kterých se učíme a sdílíme myšlenky (může jít např. o skupinu studentů, staré lidí, lidí z venkova, či města, skupiny učitelů, skautů, …). Naše kultury mají také viditelné a skryté části.

Pobavte se o příkladech viditelných a skrytých částí, které se odlišují v rámci různých kultur:

  • viditelné části kultur – jazyk, architektura, vaření, hudba apod.,
  • skryté části kultur – jak vnímáme cudnost, pojetí krásy, názory na výchovu dítěte, jak se chovat k umírajícím lidem, vztahy ke zvířatům, rozdíly v nadřazených a podřízených vztazích, motivace k práci, soudní praktiky, řeč těla, pojetí logiky, různé přístupy k řešení problémů aj. 

(převzato z Příručky o kulturním porozumění, dostupné na http://www.swyaa.org/resources/handbook/Index/THE%20CONCEPT%20OF%20CULTURE.html, v anglickém jazyce)

Navažte vysvětlením, co může nastat, pokud se setkají odlišné kultury:

Když se kultury propojí, jejich skryté části (části pod povrchem) zvyšují pravděpodobnost neočekávaných kolizí a konfliktů. 

Vzhledem k velkému podílu skrytých aspektů se často spoléháme na svá přesvědčení týkající se jiných lidí a kultur.

Je proto dobré zajímat se o skryté části kultur a vědět o příčinách kolizí či konfliktů, abychom byli tolerantnější a ochotnější jim předcházet nebo je řešit.

Vyzvěte žáky, aby si napsali, kterých sociokulturních skupin se cítí být součástí. Jednu z nich ať si vyberou a zkusí se zamyslet a zapsat do ledovce, co jsou její viditelné a co skryté části. Mohou pracovat jednotlivě i ve skupinkách, pokud se cítí být součástí stejné sociokulturní skupiny.

Diskutujte společně, co by mohlo být příčinou případných kolizí či konfliktů a zda se žáci už někdy s takovou situací setkali.


Celá metodika je v interaktivní podobě k dispozici na stránkách projektu. Ke stažení v PDF ji nalezenete v příloze úvodního článku seriálu.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. V. Endrštová a kol. Variant a British Council

Hodnocení od uživatelů

E Kocourek
29. 4. 2015, 18:08

"Když se kultury propojí, jejich skryté části (...) zvyšují pravděpodobnost neočekávaných kolizí a konfliktů." -- Takovýmito zavádějícími tvrzeními, podprahovými sděleními a non sequitur je článek prošpikován. Působí dojmem, že hlavním cílem je žáky (budoucí občany) odzbrojit a učinit je v současném (a očekávaném budoucím) střetu kultur (resp. střetu naší kultury s "kulturami") bezbrannými.
Jak je to doopravdy?Skryté části sice zvyšují pravděpodobnost neočekávaných kolizí a konfliktů, ale není tu řečeno, zda jejich podíl není zanedbatelný ve srovnání s částmi viditelnými a zřejmými. Stejně tak tu není řečeno, jak významné jsou neočekávané konflikty. Co když jsou proti těm očekávaným a nevyhnutelným bezvýznamné?
Mají žáci řešit světoborný problém, že někdo líbá na tváře jednou, někdo dvakrát, někdo vůbec? Že lidé mohou vnímat nepříjemně to, jak se zdravíme? Jenže co když lidé vnímají nepříjemně zejména to, jak "ti jiní" odpalují výbušniny na autobusových zastávkách?
"Vzhledem k velkému podílu skrytých aspektů se často spoléháme na svá přesvědčení týkající se jiných lidí a kultur." -- A nesnaží se tu někdo dovést žáky k tomu, aby kvůli (údajným) skrytým aspektům ignorovali aspekty zjevné (které mohou být velice varovné)?
A poslední pozoruhodný výrok: "Je proto dobré zajímat se o skryté části kultur a vědět o příčinách kolizí či konfliktů, abychom byli tolerantnější a ochotnější jim předcházet nebo je řešit." Zde je ono čertovo kopýtko. Povšimněte si pořadí - na prvním místě je "tolerantnější". Ale co když být tolerantnějším není ten správný postoj (správný z hlediska přežití)? A proč by někdo měl být ochotnější konfliktům předcházet nebo je řešit? Navozuje se tu představa, že předcházení konfliktům předpokládá ústupky z naší strany. Není vhodnější nežli "ochotnější konfliktům předcházet" být raději odhodlanější konfliktům předcházet, s tím, že naše předcházení konfliktům klidně může být protistraně velice nepříjemné?
Marta Brichova
22. 5. 2015, 17:45
Reakce na komentář E.Kocourka:
Vážený pane Kocourku, děkujeme vám za komentář. Jsme přesvědčeni, že je mladé lidi potřeba vést k toleranci a k porozumění jiným kulturám. Na tomto přesvědčení je postavena i celá metodika Active Citizens a náš záměr v ní otevřeně deklarujeme. Neznamená to nicméně, že chceme z dětí vyrábět ovce. Náš postoj jsme se snažili vystihnout v citátu Václava Havla uvedeném v úvodu tohoto článku („Porozumět si neznamená přizpůsobit se jedni druhým, ale pochopit navzájem svou identitu.“). V souladu s naším přístupem tedy váš názor respektujeme, přestože s ním nesouhlasíme.
Marta Brichová
Koordinátorka projektu Active Citizens
P.S. Mohu vás ujistit, že žádná podprahová sdělení v tvrzení na které ve vašem komentáři poukazujete nejsou. 

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Vazby na další články:

Navazuje na téma článku:

Následující díl:

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence sociální a personální
  • odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho koriguje
  • Gymnázium
  • Kompetence občanská
  • informovaně zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváženě

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti