Týdenní časové dotace zeměpisu se v jednotlivých ročnících 2. stupně základních škol pohybují kolem dvou hodin. Mezi nejčastěji užívané "modely" patří 2+2+2+1 nebo 2+2+2+2, což znamená, že v 6. až 8. ročníku mají žáci dvě hodiny zeměpisu týdně a v ročníku devátém jednu nebo dvě hodiny týdně.
Zároveň však základní školy již pracují na tvorbě Školních vzdělávacích programů (dále jen ŠVP), které vycházejí z RVP ZV (podle těchto programů a z nich vyplývajících dokumentů by měly školy začít vyučovat od září 2007 alespoň v 1. a 6. ročníku).
Tento článek se zabývá tím, jaké možnosti má zeměpis v rámci těchto programů.
Zeměpis je jako vzdělávací obor zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a příroda společně s fyzikou, přírodopisem a chemií.
Záleží na vedení školy (i když rozhodující slovo by měl mít realizační tým, který ŠVP tvoří), zda v této vzdělávací oblasti bude realizovat stávající "tradiční" předměty, nebo zvolí nové, které budou korespondovat se vzdělávacím obsahem oblasti, tzn. s očekávanými výstupy, které by si měl žák do konce 9. ročníku osvojit.
Při rozdělení vzdělávací oblasti na "tradiční" předměty, budou mít učitelé zeměpisu, přírodopisu, fyziky a chemie v průběhu čtyř let (6. až 9. ročník) k dispozici časovou dotaci 21 hodin.
Odečteme-li z této časové dotace čtyři hodiny pro chemii v rámci 8. a 9. ročníku, zůstane nám 17 hodin na realizaci zbylého vzdělávacího obsahu.
Pro zeměpis by to mohlo znamenat, že by byl v průběhu 6. až 9. ročníku realizován modelem 2+2+1+1, což by oproti současným nejčastěji realizovaným modelům bylo pohoršení o hodinu nebo dvě týdně.
Otázkou pak zůstává, kde získat další hodiny:
Vzhledem k tomu, že zeměpis (geografii) můžeme považovat za multivědní disciplínu, schopnou propojit všechny předměty z oblasti Člověk a příroda, je možné některá témata v zeměpisu prezentovat z hlediska buď všech nebo vybraných oborů, které se na obsahu oblasti Člověk a příroda podílejí.
Typickým příkladem může být téma Vznik Země - fyzika se může prezentovat prostřednictvím vysvětlení gravitačních sil, přírodopis může navázat vznikem života na Zemi, chemie základními a nejrozšířenějšími prvky na Zemi a vše by zastřešoval zeměpis z hlediska postavení planety Země ve vesmíru a ve sluneční soustavě. Neméně vypovídajícím příkladem může být také téma Korálové ostrovy - zeměpis prezentuje vznik a rozmístění korálových ostrovů ve světě, přírodopis se zabývá významem korálů jako živých organismů a chemie vlivem chemického znečištění na život korálů.
Nejen na základě těchto dvou příkladů je možné časovou dotaci zeměpisu posílit a časovou dotaci ostatních oborů snížit. Některá témata by tak byla v rámci zeměpisu prezentována komplexněji z více pohledů a došlo by tak k ušetření času u ostatních předmětů. V mnohých případech se již tak na školách děje, ale stále dochází k dublování výuky některých témat nejen v rámci různých předmětů, ale i v rámci jednoho předmětu. Prostor pro posílení zeměpisu proto určitě existuje.
Druhou možností je disponibilní časová dotace - není ubírán čas ostatním předmětům stejné vzdělávací oblasti, ale je využita volná časová dotace, která u 2. stupně ZŠ činí 24 hodin.
Tato dotace však neslouží pouze k posílení časové dotace jednotlivých předmětů, kterými se např. chce škola profilovat (jazyky, tělesná výchova, přírodovědné předměty...), ale k realizaci dalších vzdělávacích oblastí a k realizaci všech volitelných předmětů. Také zařazení předmětů pro žáky mimořádně nadané nebo žáky se speciálními vzdělávacími potřebami musí z této časové dotace vycházet.
V neposlední řadě stojí realizace průřezových témat, což jsou aktuální okruhy problémů současného světa, a jejich prezentace je podle RVP ZV povinná.
Opět tedy záleží na realizačním týmu a na vedení školy, které oblasti z hlediska využití disponibilní časové dotace budou pro školu a její zaměření prioritní.
Průřezová témata jsou v RVP ZV přesně vymezena a dělí se na tematické okruhy a na témata. Každý žák na 2. stupni ZŠ musí projít každým průřezovým tématem, ale již není stanoveno, zda také každým tematickým okruhem a tématem, takže při realizaci bude pravděpodobně nutná úzká spolupráce 1. a 2. stupně ZŠ, aby nedocházelo ke zdvojování prezentace některých témat.
Seznam průřezových témat, některých tematických okruhů a témat ukazuje následující tabulka.
Průřezové téma | Tematický okruh | Příklady témat |
Osobnostní a sociální výchova |
|
kreativita, komunikace, praktická etika, psychohygiena... |
Výchova demokratického občana |
|
demokracie, diktatura, práva a povinnosti, samospráva, svoboda... |
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech |
|
evropské civilizace, vlast, životní styl, zvyky a tradice... |
Multikulturní výchova |
|
jedinečnost, předsudky, cizí jazyk, diskriminace, integrace, kultura... |
Enviromentální výchova |
|
les, vodní zdroje, životní prostředí, zemědělství, obec, přírodní zdroje... |
Mediální výchova |
|
reklama, zpravodajství, fikce, fakta... |
Z tabulky je patrné, že zeměpisná témata mají k průřezovým velmi blízko. Zeměpis je možné vidět v multikulturní výchově, ve výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech nebo v enviromentální výchově.
Realizací průřezových témat tak dojde ke zvýšení času, kdy se žáci budou zabývat zeměpisem nebo zeměpisnými tématy. Realizovat tato témata lze několika způsoby:
Možné jsou i kombinace předchozích možností, to znamená buď spojení integrace témat do předmětu a projektů, nebo samostatného předmětu a projektů.
Na mnoha školách se ale již nyní průřezová témata realizují i bez jejich pojmenování a povinnosti jejich výuky (např. různé školní projekty, školní časopisy, školní parlamenty, pořádání oborových dnů nebo sběrové aktivity škol).
Projektové vyučování je poměrně běžné a probíhá formou krátkodobých i celoročních projektů a vhodně doplňuje nebo nahrazuje "tradiční" výuku. V některých případech je projekt realizován, aniž by si učitelé uvědomovali jeho souvislost s celou řadou existujících předmětů nebo jejich témat. Z tohoto důvodu jde proto jen o to uvědomit si, se kterými tématy jednotlivých předmětů projekt souvisí, která témata doplňuje a výuku kterých nahrazuje, a patřičně toho využít ve prospěch daného předmětu.
Jakousi "nouzovou" možností je zavedení např. Zeměpisného semináře nebo Praktika ze zeměpisu v rámci volitelných předmětů.
Tento předmět se samozřejmě nebude týkat všech žáků, protože si budou volit i jiné předměty z nabídky, ale tím by se k předmětu dostali alespoň žáci, kteří o zeměpis mají opravdu zájem.
V současné době je tento předmět v plné režii samotného učitele (v souladu se souhlasem školy), protože podle vzdělávacího programu Základní škola jsou přístupy k organizaci volitelného předmětu Seminář a praktikum ze zeměpisu a jeho obsah (tematické celky) pouze doporučené.
Již dnes jsou v charakteristice tohoto předmětu formulovány dovednosti, klíčové kompetence, které by si měl žák, který tento předmět absolvuje, osvojit, a které jsou tak důležité v rámci současné tvorby ŠVP podle RVP ZV. V žádném případě by však nemělo docházet k tomu, že zeměpisný seminář nahrazuje výuku zeměpisu v příslušném ročníku a realizuje se učivo, které je závazné pro předmět zeměpis.
Zeměpisný seminář by měl být zaměřen na praktické, experimentální, pozorovací a další podobné aktivity žáků.
Možností, jak posílit výuku zeměpisu, to znamená zvýšit jeho hodinovou dotaci nebo realizovat zeměpisná témata i v jiných aktivitách základní školy, je celá řada.
Některé případy závisí přímo na učiteli a je jen na něm, jakým způsobem je ve prospěch zeměpisu dokáže využít.
Některé možnosti je možné realizovat jen v souvislosti s doporučením realizačního týmu, který tvorbu ŠVP podle RVP ZV na škole koordinuje. Z tohoto důvodu je určitě přínosem, když se v realizačním týmu vyskytuje učitel zeměpisu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.