Smyslem tohoto příspěvku je nabídnout inspiraci všem, kteří mají chuť připravit taková pravidla chování žáků, která budou nejen všemi žáky respektována, ale o kterých bude většina žáků přesvědčena, že respektují i jejich přání a připomínky.
Na naší škole jsme k tomu využili žákovský parlament, který funguje od roku 2000 a zpočátku měl vždy dva volené zástupce ze 4. ročníku. Všichni zvolení poslanci berou svou práci velmi vážně, pravidelně ve středu o velké přestávce se schází s ředitelkou školy. Společně projednáváme připomínky z jednotlivých tříd, se závěry parlamentu seznamují poslanci žáky své třídy na pravidelných třídnických hodinách. Poslanci zjišťují názory žáků na chod školy - zorganizovali anketu o nejlepší jídlo ve školní jídelně (5 nejoblíbenějších jídel bylo zařazeno v následujícím měsíci na jídelníček), na základě připomínek žáků navrhli úschovnu kol ve vestibulu, nákup laviček na chodby školy, ozvučení školní auly (aby se daly pořádat diskotéky) a každoročně i vybírají tituly časopisů, které škola předplácí pro žáky do internetové knihovny. Důležitou složkou práce školního parlamentu se stala i organizace pravidelného sběru papíru a následné rozhodování o použití jeho výtěžku.
Než však začnete s žáky tvořit nová pravidla chování, je důležité pro tuto myšlenku získat většinu pedagogického sboru. Učitelé obvykle stávající školní řád považují za vyhovující a to, že jej žáci příliš nedodržují, přičítají spíše nedůsledné a málo soustavné kontrole. Pokud by na něm něco měnili, tak by nejspíše jen přidávali další a další povinnosti žákům. Zkuste s celým pedagogickým sborem vytvořit nová práva a povinnosti učitele na své škole. Uvidíte, že pokud se pravidla týkají přímo učitelů, sami zjistí, že kromě povinností by taky ve škole měli rádi i nějaká práva.
Na odpolední schůzce jsem požádala přítomné učitele, aby se rozdělili na sudý počet skupin (nejméně 4, nejvýše 8), v každé skupině musel být někdo z 1. stupně a někdo z 2. stupně. U nás se přítomných 27 pedagogů rozdělilo do osmi 3 - 4členných skupin. Každá skupina si sedla kolem jednoho stolu (lavice), určila zapisovatele a pokusila se zformulovat a na připravený papír zapsat 5 práv a 5 povinností učitele na naší škole. Upozornila jsem je, že každý bod mohou zapsat pouze tehdy, pokud s ním všichni v dané skupině souhlasí. Když všechny skupiny ukončily svou práci, požádala jsem je, aby se vždy 2 skupiny sesedly dohromady, zvolily si vedoucího a na 10 barevných papírů zapsaly opět 5 práv a 5 povinností - vždy na jeden papír pouze jedno pravidlo. Tentokrát se na každém právu nebo povinnosti musela shodnout většina členů nově vytvořené skupiny, vedoucí skupiny dával hlasovat o každém bodu, který ještě skupiny neměly zapsaný ve svém původním seznamu.
Na tabuli (flipchart) jsem připevnila dva velké papíry - jeden nadepsaný PRÁVA, druhý nadepsaný POVINNOSTI. Skupiny na ně postupně nalepovaly své výsledky, poté se přečetla všechna nalepená pravidla. V případě, že se některá shodovala, ponechali jsme jen jedno - to, které bylo podle názoru přítomných nejlépe naformulováno. Pak dostal každý účastník 6 barevných lepíků a měl za úkol přidělit vždy 3 lepíky těm právům, resp. povinnostem učitele, o kterých si myslel, že jsou nejdůležitější a že by v novém řádu neměly chybět (pokud nemáte k dispozici lepíky - k dostání v papírnictví, můžete použít fixy a dělat na papíry k příslušným pravidlům čárky nebo si můžete pořídit samolepicí gumu - tzv. žvýkačku - na připevnění vytvořených seznamů na tabuli či flipchart).
Na závěr jsme spočítali počet získaných hlasů. Ta práva a povinnosti učitele, která získala nejvíce hlasů, se stala součástí našeho školního řádu. Tento postup lze použít i u žáků. Pokud se nepodaří přesvědčit většinu učitelů, že je potřeba vytvořit nová celoškolní pravidla, můžete si takto stanovit alespoň pravidla třídní.
Pokud bude pedagogický sbor souhlasit s vytvořením nových práv a povinností žáků na základě jejich názorů, můžete buď práci organizovat pomocí třídních učitelů, nebo můžete k této organizaci využít žákovský parlament. Práci by měl řídit koordinátor tvorby školního řádu k tomu určený - může to být někdo z vedení školy nebo učitel, který má práci se školním parlamentem na starosti, případně učitel občanské výchovy. Pokud se rozhodnete do této činnosti zapojit i starší žáky 1. stupně, měli by třídní učitelé příslušných ročníků po dobu tvorby školního řádu umožnit zástupcům své třídy ve školním parlamentu pravidelně jednou týdně plnit zadané úkoly.
Poslanci školního parlamentu musí od koordinátora vždy předem dostat úkoly, které mají s třídou provést. Třídní učitelé by měli zasahovat pouze tehdy, pokud je poslanci sami o pomoc požádají, samozřejmě na 1. stupni by měli svým poslancům při organizaci pomáhat více. Před každou etapou tvorby školních pravidel by se všemi zástupci tříd měla proběhnout krátká schůzka, na které budou podrobně seznámeni s tím, co mají s třídou v následující etapě provést, a dostanou přesné písemné pokyny. Doporučuji tyto pokyny předat i třídním učitelům, aby mohli svým poslancům případně nenápadně pomoci. Nezapomeňte si přesně domluvit, kdy a kde si zástupci tříd nebo třídní učitelé vyzvednou všechny potřebné pomůcky.
V první etapě zkuste se žáky provést stejný postup, který jste dělali s učiteli. Spíše než k vytvoření nového školního řádu slouží tato etapa k tomu, aby žáci ve skupinách začali diskutovat o pravidlech chování ve škole. Určitě se mezi navrženými body objeví několik nových bodů, hlavně mezi právy žáků, o kterých se doposud na škole vůbec nehovořilo (smíme při vyučování pít, chceme o přestávkách chodit volně po škole...). Výsledky této etapy koordinátor zpracuje, je dobré, pokud u každého bodu uvede i třídy, které daný bod navrhly. Žáci musí mít pocit, že jejich návrhy (někdy i absurdní - smíme se houpat na židli apod.) nezapadly. Je pravděpodobné, že nějaký nápad z této etapy zaujme i žáky ostatních tříd a stane se součástí nového školního řádu. V současných školních řádech mají totiž žáci většinou jen samé povinnosti a téměř žádná práva.
Ve druhé etapě koordinátor zpracuje výsledky minulé etapy a namnoží je tak, aby každá třída dostala 4 kopie (Příloha 1). Rovněž namnoží na 4 barevné papíry pro každou třídu současný školní řád.
Žáci se tentokrát budou dělit do čtyř skupin tak, že 4 namnožené současné školní řády se rozstříhají v každé třídě na tolik kusů, kolik je přítomných žáků. Každý řád se však musí rozstříhat jinak! Po promíchání si každý žák vezme jeden kousek. Žáci pak mají za úkol najít zbývající členy skupiny tak, aby po složení dostali kompletní původní barevný papír. Pak si každá skupina v jednom rohu třídy vytvoří prostor pro práci a nalepí původní řád na papír. Zvolí si vedoucího skupiny, dostane výsledky minulé etapy a bude diskutovat, která práva a které povinnosti by žáci ze skupiny chtěli ve školním řádu mít.
Důležité je dát žákům k dispozici současný platný školní řád. Většinou si totiž žáci při formulaci povinností vyberou některé již platné, svá práva pak zase vybírají z návrhů tříd z předchozí etapy. Na závěr práce ve skupinách odevzdá každá skupina 5 povinností a 5 práv žáků, na kterých se celá skupina shodla. Zástupci školního parlamentu (třídní učitel) zapíše na plakát všechny návrhy skupin, každý žák si vezme barevnou tužku (lepíky) a má přidělené celkem 3 puntíky, které přidá k těm bodům, o nichž si myslí, že jsou nejdůležitější (může dát tři jednomu nebo po jednom třem bodům - záleží na jeho rozhodnutí). Na závěr zástupci školního parlamentu spočítají puntíky a zapíší na zvláštní papír 5 povinností a 5 práv, které získaly nejvíce puntíků, doplní třídu a záznam odevzdají koordinátorovi.
Ve třetí etapě dostanou zástupci třídy od koordinátora soupis práv a povinností žáků, na kterých se shodla většina tříd. Nejprve zástupci třídy seznámí své spolužáky s návrhy ostatních tříd, společně zkontrolují, zda se v nich objevily i jejich návrhy, a ze všech vyberou 4 - 5 pro ně nejzajímavějších (zvlášť práva a zvlášť povinnosti), tyto zapíší na tabuli a očíslují. Ze všech bodů je možno vybrat pouze dvě práva a dvě povinnosti, můžete zvolit i jiný počet, důležité je, aby množství práv odpovídalo množství povinností.
Třída se dohodne na způsobu hlasování - buď tajná volba (každý žák napíše na papírek právě 2 čísla těch návrhů, které jsou pro něj nejdůležitější, jeden žák pak papírky vybere, nahlas čte čísla a druhý žák k návrhům na tabuli připisuje čárky), nebo hlasováním (upozorněte, že každý žák může hlasovat nejvýše pro 2 návrhy, postupně sčítáme hlasy, které dostaly jednotlivé návrhy, a souhrnné počty připisujeme k návrhům napsaným na tabuli). Dva body z každého oddílu, které získají nejvíce hlasů, se v připraveném návrhu zakroužkují, návrh podepíší zástupci školního parlamentu a třídní učitel a odevzdají jej koordinátorovi.
Z návrhu tříd sestaví koordinátor návrh práv a povinností žáků a seznámí s ním nejprve pedagogický sbor, následně i školní parlament. Na třídnické hodině zástupci z parlamentu seznámí třídu s novým školním řádem a nechají o něm hlasovat. Pokud většina třídy s novým školním řádem souhlasí, jeden zástupce za třídu podepíše u koordinátora školní řád (Příloha 2).
Aby se pravidla chování stala pro žáky přitažlivá, je vhodné nabídnout kromě povinností i nějaká práva. My jsme v našem parlamentu diskutovali o možnosti získat žolíka - kartičku, která žákům jednou měsíčně umožňuje vyhnout se zkoušení, písemné práci nebo odevzdání úkolu (Příloha 3). Pokud žáci žolíka odevzdají vyučujícímu, nejsou danou hodinu zkoušeni, ani nemusí psát písemnou práci. Musí však počítat s tím, že budou vyzkoušeni nebo si písemnou práci napíší příště.
Dohodli jsme se, že žolíka získají pouze žáci, kteří plní své povinnosti. Nemají na něj tudíž nárok ti žáci, kteří v předchozím měsíci 3x porušili daná pravidla (nebyli přezuti, přišli pozdě do školy, dostali poznámku).
Žolík u nás funguje už třetím rokem, s organizací nejsou žádné problémy. Učitelé, kterým žáci odevzdají žolíka, jej ještě tentýž den dají příslušnému třídnímu učiteli do jeho přihrádky ve sborovně. Třídní učitel žolíky rozdá vždy první třídnickou hodinu v měsíci těm žákům, kteří předchozí měsíc neporušili pravidla zmiňovaným způsobem.
Tato pravidla si můžete po dohodě s žáky stanovit úplně jinak - kartičky nemusí být podepsané (v každém případě je doporučuji tisknout na barevné tiskárně, aby se nedaly jednoduše kopírovat), všichni žáci je mohou dostávat každý měsíc a střádat si je (hrozí však nebezpečí, že s nimi žáci začnou obchodovat). Rozhodně by na žolíku mělo být logo školy a podpis třídního učitele, doporučuji na zadní stranu žolíka dát razítko školy.
Buďte připraveni i na eventualitu, že ne všechny třídy budou na závěr tvorby s novými pravidly souhlasit. Nový školní řád by proto měl těm žákům, kteří jej dodržují, přinášet i nějaké výhody. U nás dvě třídy nechtěly nová pravidla podepsat - nesouhlasily totiž s tím, že žáci jsou povinni se přezouvat. Podle současných pravidel se přezouvat nemuseli, nesměli jen po škole chodit v botách s černou podrážkou. Dohodli jsme se tedy, že pro ně bude platit starý školní řád - nemusí se přezouvat, ale nedostanou ani žolíka. Ani ne po 14 dnech se zástupci obou tříd dostavili do ředitelny a nový školní řád podepsali...
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
