Jeden svět na školách (projekt společnosti Člověk v tísni)
Cílem projektu je prostřednictvím projekcí dokumentárních filmů a dalších audiovizuálních prostředků, následných diskusí, doprovodných publikací a interaktivních metod vychovávat mladé lidi k tolerantní interkulturní komunikaci a vzdělávat je v oblasti ochrany lidských práv. Dokumentární filmy a další audiovizuální materiály mají potenciál obracet pozornost žáků k přemýšlení o hodnotách otevřené, tolerantní a demokratické společnosti a pomoci jim při hledání souvislostí a formování vlastních názorů. Jednotlivé projektové aktivity rozšiřují sociální, kulturní a historické povědomí žáků.
Podrobný popis projektu a synopse dokumentárních filmů najdete zde.
Dále uvádíme příklad aktivity k filmu Podoby šílenství, kterou zpracoval Mgr. Stanislav Švejcar.
BALON
Téma aktivity: ochrana životního prostředí, trvale udržitelný rozvoj
Průřezové téma: Environmentální výchova, Výchova demokratického občana
Čas: 30 minut
Cíle:
- uvědomit si svou existenční závislost na Zemi i obecnou závislost na velké části věcí, které člověk vytvořil a používá
- naučit se žít jako správce, nikoliv majitel planety
- uvědomit si nepoměr současného rozdělení hmotných i nehmotných statků ve světě
Pomůcky: velký arch papíru, barevné fixy, případně tabule, barevné křídy
Postup:
- žáci se posadí do kruhu, uprostřed kruhu je připravený papír a fixy
- volně žákům převyprávíme tento text:
Planetu Zemi je možné přirovnat k létacímu balonu. Podobně jako balon je i Země kulatá, podobně jako v balonu i na Zemi potřebujeme k přežití některé nezbytné věci. Jenže v důsledku toho, čemu říkáme pokrok, jsme si zvykli na to, že se obklopujeme také věcmi, které nezbytně nepotřebujeme, které nám však třeba usnadňují život, činí nám potěšení či radost nebo se nám prostě líbí a toužíme po nich. Takových věcí stále přibývá, aniž si člověk uvědomuje, jak moc zatěžují planetu (balon), na které žijeme (ve kterém letíme). Navíc rozdělení těchto věcí ve světě není rovnoměrné - mnozí mají spousty věcí nadbytek, velké části lidstva se však takového přepychu ani zdaleka nedostává.
Představte si tedy, že sedíte v balonu, kterým je planeta Země, a letíte a letíte... Když tu najednou vám balon praskne a udělá se v něm díra. Začínáte klesat. Asi budete muset něco (někoho?) z balonu vyhodit... Situace na Zemi je podobná jako v vašem balonu - také letíme, už nestoupáme takovou rychlostí, už tušíme nějaký problém, jenže si jej ve většině případů nechceme ani připustit, natož jej řešit. Dochází nám palivo (nerostné zdroje), zatížili jsme se zbytečnými věcmi, budeme se muset uskromnit. Kterých věcí se dokážeme vzdát? Bez kterých naopak nebudeme schopni žít a přežít? Bude stačit něco (nebo někoho?) z balonu vyhodit, nebo je problém daleko komplikovanější?
- určíme jednoho zapisovatele
- rozdělíme papír na dvě poloviny - na jednu zapíšeme země vyspělé (např. USA, Německo, ale i Česká republika), na druhou země rozvojové (např. Bangladéš, Kongo)
- do obou částí zapisujeme všechny věci, kterých se lidem v daných zemích dostává (automobily, počítače, mobilní telefony, ale také voda, potraviny...), můžeme psát také věci nehmotné (svoboda, spravedlnost, mír...)
- poté se na základě diskuse pokusíme vyškrtat věci, bez kterých se v životě obejdeme (u některých věcí bude velmi těžké se rozhodnout - např. automobil - opravdu si dokážeme život bez auta představit, nebo jde o to jej hospodárně využívat?); pro vyškrtnutí je důležitá věcná (nikoliv emocionální) argumentace žáků
- za domácí úkol zadáme žákům vypracovat odpověď na otázku: Co mohu udělat já pro zlepšení stavu naší planety?
- pro hlubší pochopení celého problému je možné napsat na tabuli jedno z hesel EU: „Ztlum, zhasni, recykluj, choď pěšky."
Reflexe
V závěrečné reflexi bychom měli dojít k prostému závěru - nezbytně potřebujeme k životu jen velmi málo - oděv, teplo, přístřeší, potravu, pocit bezpečí, lásku... Planeta Země navíc není balon, nelze z ní nic jednoduše „vyhodit". Nenásilnou formou směřujeme diskusi k pojmům „trvale udržitelný rozvoj" a „uvědomělá skromnost", tzn. umět si odepřít to, co není nezbytné, které žákům vysvětlíme. Dále žákům objasníme, proč jsme rozdělili papír na dvě části: nepoměr mezi využíváním světového bohatství je zásadní - 600 milionů lidí žije pod hranicí chudoby, tj. jejich náklady na den činí 1 USD nebo méně. Většina z nich žije v rozvojových zemích. Na druhou stranu 80 % přírodních zdrojů zpracovává pouze 20 % světové populace. Jedná se o obyvatele tzv. Severu, tedy rozvinutých zemí, mezi které patří i Česká republika. Těchto 20 % obyvatel Země pak zpracovává 90 % veškeré světové energie.
