Problematika sídelních systémů a urbanizace je nesmírně složitá, ale zároveň nabízí spoustu možností, jak toto téma uchopit. Jednu takovou praktickou aktivitu vám nabízím ve svém příspěvku. Lze ji realizovat v rámci výuky zeměpisu nebo informatiky v 8. nebo 9. ročníku ZŠ, popřípadě ve 3. nebo 4. ročníku osmiletého gymnázia.
Předpokládaný časový rozsah: 2 vyučovací hodiny
Při této aktivitě žáci pracují ve skupinách. Každá skupina dostane dvě „slepé" mapy světa (viz mapa 1) a jednu okopírovanou tabulku (viz tabulka 1). Do první mapy podle obrázků ve Školním atlase dnešního světa (mapy s názvem Kořeny civilizace) zakreslí historicky první města a napíše názvy států nebo říší, kde tato města vznikla. Než začnou žáci pracovat na druhé mapě, musí vyplnit tabulku 1, kde mají k počtu obyvatel přiřadit největší aglomerace světa a státy, ve kterých leží.
Poznámka: Informace na internetové adrese de.wikipedia.org/wiki/Agglomeration.
Vyberte si z těchto aglomerací: Jakarta, Ciudad de México, Manila/Quezon City, Mumbai (Bombaj), Tókyó/Jokohama (Tókjó/Jokohama), Soul/Ičchon, Shanghai (Šanghaj), New York, São Paulo (Sao Paulo), Delhi (Dillí), Calcutta (Kalkata), Los Angeles, Karáchi (Karáčí), Osaka/Kobe (Ósaka/Kóbe), al-Qahiráh (Káhira/Gíza).
Po vyplnění tabulky zaznamená každá skupina polohu těchto měst a jejich názvy do druhé „slepé" mapy světa. První a druhou mapu porovná a napíše úvahu o tom, jaké faktory ovlivňují rozvoj urbanizace.
Poté dostanou žáci od učitele další tabulku (viz tabulka 2), kde jsou uvedené názvy a počet obyvatel deseti největších velkoměst světa v roce 1950 a v roce 1990. Porovnají tuto tabulku s tabulkou 1 a ve skupinách vypracují následující úlohy:
Na závěr práce skupiny své výsledky, úvahy a mapy prezentují před spolužáky.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.