Podivné století: scénář 1. projektového setkání

Anotace

Jednotlivé aktivity

Úvod, výstup kronikáře

Cíl aktivity: Žáci jsou motivováni k práci s tématem
Čas na přípravu/program: 5 min./30 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt - 1/2
Prostředí: místnost
Materiál: brk, tlustý svazek

Kronikář s brkem a tlustým svazkem pod paží vstupuje do třídy, usedá, otevírá svazek a píše. Přichází učitela následuje malý skeč: Učitel překvapeně: „Co tu děláte?“ „Já tu píši dějiny.“ „Promiňte, ale my tu máme hodinu dějepisu. „Kdo jste?“ „Ó, vy račte být dějezpytec? Vy předáváte témto vakantům znalosti historie?“ „Ano, měli jsme na programu 20. století, chtěl jsem tu v tělocvičně pouštět rekordér, ale stále nevím, co tu děláte vy.“ „Jaká podivná slova váš jazyk, bratře, plete – tělochytna a rekordér. Ale nermuťte se. Vždyť jsme konec konců oba milci historie, jen já ji zaznamenávám brkem na pergamen a vy jaksi jinak. A máme pro to oba dobré důvody, neb bez znalostí minulosti jsme jen zrnkem písku v poušti světa…“ „Hezky řečeno…“ 

Následuje DVD ukázka, která zachycuje vybrané klíčové události dvacátého století, které vybereme dle vlastního uvážení. Žáci nejprve očíslují události 20. století v tabulce, jak šly za sebou. Mohou k tomu využít své znalosti i předchozí filmovou ukázku. Všechny události máme rozepsané na kartách, každou zvlášť. Poté, co skupiny napsaly svá řešení, karty rozdáme a v čele učebny necháme vytvořit jednu správnou časovou přímku. Nakonec se žáci rozdělí na dvě skupiny.

Mělo by z toho vyjít, jak důležité je poznání a pochopení minulosti, proč se jí máme věnovat, o co bychom přišli, kdyby dříve kronikáři nezaznamenávali události, atp. Místo druhého pedagoga-kolegy lze využít pomoci jednoho z žáků.

Versailleská konference

Cíl aktivity: Žáci vysvětlí proměny světa po první světové válce a křehkost tehdejších vzájemných vztahů.
Čas na přípravu/program: 10 min./40 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt: 1/1
Prostředí: místnost
Materiál: mapy Německa pro každou skupinu, atlasy a jedna velká obrysová mapa pro každou třídu

V obrysech popíšeme změny po první světové válce, pozici vítězů a poražených a tresty pro Německo včetně reparací a územních ztrát. Pak na velké mapě postupně označujeme oblasti, o které Německo přišlo. Skupiny na svých mapách tato území odtrhávají, konfrontují s atlasy, určují, komu území připadla. Zmizí Poznaňsko, Těšínsko, Šlesvicko, Porýní apod. Jde o to, vytvořit pocit ztráty a rozhořčení. 

Osvědčily se velké obrysové mapy na flipech.

Hospodářská krize

Cíl aktivity: Žáci vysvětlí neřešitelnost německé situace a formulují nebezpečí, které se pomalu ukazovalo.
Čas na přípravu/program: 5 min./30 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt - 1/1
Prostředí: místnost
Materiál: milimetrové papíry, rýsovací pomůcky

Žáci mají ve skupinách vytvořit podle předložených hodnot diagram nebo graf německé inflace ve 30. letech. Hodnoty jsou následující: 1914 – 1 dolar = 4 marky, 1922 – 1 dolar = 190 marek, 1923, leden – 1 dolar = 1790 marek.

Velmi záleží na přesnosti a na měřítku. Tyto hodnoty se vejdou na formát A3. Je možné zadat i čtvrtou hodnotu z jara 1923 – 1 dolar = 4 200 000 marek. Tato hodnota se na papír rozhodně nevejde, rýsování by skončilo daleko venku. Je to trochu „aha“ moment, trochu novinka, ale právě tohle přivede žáky k poznání, že situace Němců nebyla snadná a je to jedna z jasných příčin německé nespokojenosti. I tady se osvědčila ukázka grafu na velkém flipu. Pro některé žáky je trojčlenka problém, je třeba pomoci. 

Totalitní režim a jeho rysy (karikatura)

Cíl aktivity: Žáci charakterizují totalitní režim a porovnají fašismus a komunismus.
Čas na přípravu/program: 5 min./40 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt - 1/1
Prostředí: místnost
Materiál: karikatura J. Čapka – Diktátorské boty; srovnávací tabulka

Žáci nejprve tvoří společně na tabuli myšlenkovou mapu a hledají vztahy mezi pojmy NEZAMĚSTNANOST, NESPOKOJENOST, AGRESE, HLEDÁNÍ VINÍKA, POKLES ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ, DLUHY, KRITIKA VLÁDY, VZESTUP FAŠISMU.

Pak podle karikatury zvažují a zapisují rysy totalitního systému. Ideálně použijeme karikaturu Josefa Čapka Diktátorské boty. Skupinovým dialogem (viz otázky níže) dovedeme žáky k tomu, kde v ní mohou rozeznat typické rysy fašismu. Vznikne tak bodová charakteristika, která může obsahovat tyto rysy: jeden vůdce v čele, podpora zbrojení, likvidace odpůrců, násilí jako metoda, záliba v přehlídkách a okázalosti, podpora těžkého průmyslu, hrozba, černobílé vidění světa. Poté se zamýšlíme, které z těchto rysů jsou typické také pro komunismus.

Je třeba vycházet opravdu z toho, co lze na karikatuře vidět. Otázky a návod k úvaze mohou být např.: Proč jsou jen jedny boty černé? Proč je tu vlajka? Co symbolizuje? Co na ilustraci zcela chybí? apod. Je možné a vhodné zjištěné charakteristiky zapisovat a potom červeným fixem podtrhnout ty, které jsou společné fašismu i komunismu.

Popis tvorby myšlenkové mapy:

1) Napište základní slovo (výraz) doprostřed tabule (velkého listu papíru).
2) Začněte psát u základního pojmu slova anebo výrazy, na které přijdete v souvislosti s vybraným námětem.
3) Při zapisování myšlenek zakreslujte i souvislosti mezi nimi.
4) Zapište všechno, na co v souvislosti s tématem přijdete, dokud nevyprší čas nebo nedojde k vyčerpání námětu.

Pravidla pro tvorbu myšlenkové mapy:

1) Zapište všechno, na co přijdete. Nehodnoťte nápady, pouze je zapište.
2) Nezabývejte se pravopisem nebo jinými omezeními při psaní.
3) Pište, dokud neuběhne všechen určený čas.
4) Pokud nevíte jak dál, chvíli kreslete na papír, dokud vás zase něco nenapadne.
5) Vytvořte co možná nejvíce spojení. Neomezujte množství nápadů nebo tok myšlenek a vazeb.

Volby 1935

Cíl aktivity: Žáci popíšou předvolební atmosféru i slabiny demokracie.
Čas na přípravu/program: 5 min./30 min. (lze krátit na 15, jak jsme se přesvědčili)
Počet pedagogů pro přípravu/projekt - 1/1
Prostředí: místnost
Materiál: autentické barevné volební plakáty (potřeba dohledat na internetu)

Rozdáme žákům volební plakáty, které nejprve ve skupinkách analyzují, a poté společně pojmenujeme, jak na ně působí, jaká hesla akcentují, co se na nich vyskytuje, jaké barvy převládají apod. Např. továrna – výroba a průmysl, kombajn – úroda, usměvavý dělník – radost, skupinka – společná práce apod. Potom každá skupina vytvoří jednu větu či souvětí, které by se mohlo vyskytovat v předvolebním projevu.

Pak se všichni společně sejdeme a žáci se posadí po stranách místnosti. Střední uličkou kráčíme s nápisem „demokracie“ a necháme žáky, aby z obou stran křičeli své „volební“ věty. Krátké, dynamické, úderné.

Lze pracovat jen s jasnými otázkami i bez plakátů, např. Jaké symboly bys použil? Jaké barvy, jaká slova, jaká hesla?

Pomník totality

Cíl aktivity: Žáci se aktivizují, zapojují svoji fantazii a aplikují poznatky, které se dozvěděli v předchozích aktivitách.
Čas na přípravu/program: 10 min./30 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt - 1/1
Počet žáků: 30
Prostředí: větší místnost

Skupinky o 3 až 10 lidech mají sestavit živý obraz, pomník, který by symbolizoval a jasně dokumentoval jeden z popisovaných totalitních režimů – fašismus či komunismus.

Obraz-pomník je nehybný, použít smí jen to, co mají běžně u sebe. Jeden člen skupinky není součástí pomníku a popisuje jej.

Pomníky předvádíme postupně, nikoli najednou. Aktivita je náročná na důkladné vysvětlení. Je třeba žákům zdůraznit, že nejde rozhodně o propagaci těchto hnutí, ale o zobecnění myšlenek, které ve třídě zazněly. Je třeba zvážit, kde budou pomníky stát – pozor na vyvýšená místa, pódia, schodiště apod. Také je třeba aktéry upozornit, že ve zvolené pozici budou muset chvilku vydržet.

Henleinovci a finanční stráž

Cíl aktivity: Žáci se aktivizují a objasňují historické pozadí.
Čas na přípravu/program: 30 min. předem na výrobu pomůcek, na místě 10 min./30 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt - 1/1
Počet žáků: 20
Prostředí: rozlehlá budova
Materiál: pásky s pětimístnými čísly, které si žáci uvážou kolem hlavy

Třetina skupiny jsou příslušníci finanční stráže (FS), dvě třetiny představují henleinovce. Henleinovci mají z Říše proniknout na území republiky, aniž by byli zneškodněni příslušníky FS. Území Říše je např. v přízemí budovy, hranice v prvním patře a území ČSR ve druhém patře. Stráž chodí pouze po hranici, nikam jinam. Zneškodnění „narušitele“ provádí tím, že přečte jeho číslo. Henleinovci mohou chodit po budově volně do přístupných prostor, smí jít podél zdi, smí se krýt vzájemně, nesmí si pásku s číslem sundat, zakrývat rukou nebo oděvem. Žádoucí je, aby byli žáci celou dobu potichu. Kdo je přistižen, odchází zpět do „Říše“ na start.

Je třeba vysvětlit žákům historické pozadí, jinak hra ztratí smysl a stane se jen veselou hříčkou. Čísla na páskách musí být jasná a kontrastní. Protože má hra velký nárok na prostředí, je třeba se předem domluvit s kolegy a dalšími pedagogy, že bude probíhat, protože žáci se budou pohybovat po celé škole. Je třeba jasně vymezit přístupné prostory, upozornit na riziková místa, specifikovat způsob pohybu a dát podmínku, že fyzický kontakt je vyloučen. Z povahy hry musí být žáci co nejvíce potichu, a proto nebyl, dle našich zkušeností, problém s realizací.

Po této aktivitě se žáci rozdělili do skupin po čtyřech.

Úkol pro každou skupinu zněl takto: Zodpovězte jednu z otázek, které se vážou k vašemu městu. Do příštího setkání, které proběhne za měsíc, odpovědi na otázku zpracujte dle vašeho uvážení na velikost listu A3, který se stane součástí kroniky. Každá skupina zpracuje jednu otázku, a tedy jednu část kroniky. Všechny skupiny tak dohromady vytvoří jednu společnou kroniku.

V následujícím textu (uvádíme pro každé mezidobí) jsou uvedeny příklady otázek k jednomu ze tří měst, kde jsme projekt vedli. Dokumenty se všemi otázkami naleznete v přílohách na webu.

Úkol pro každého žáka: Vytvoř svůj rodokmen.

Příklad úkolů mapujících toto období čili úkoly pro první mezidobí; ukázka sady pro ZŠ Pečky

1. Je v místní kronice zmínka o říjnu 1918? Citujte ji.
2. Co dělali v období první republiky bratři Jouzové? Napište konkrétně alespoň tři fakta, která zjistíte.
3. Zjistěte, kolik bylo v této době ve městě živnostníků, na plánu města vyznačte, kde byly jejich provozovny, zkuste místa vyfotit. To samé udělejte pro veřejné budovy.
4. Zjistěte, kdy se Pečky staly městem a kdy dostaly svůj znak. Nakreslete ho.
5. Navštívil někdy město prezident Masaryk? Pokud ano, kdy? Existují ve městě nějaké památky (pomník, deska) na prvního prezidenta? Jsou po něm některá prostranství pojmenována? Která?
6. Jak se jmenoval zdejší biograf a kde sídlil?
7. Zjistěte, zda se některá místa ve městě jmenovala tehdy jinak než dnes. Po kom se jmenovala?
8. Najděte alespoň tři různé články o atentátu na ministra Aloise Rašína v dobovém tisku a porovnejte je. V čem se shodují, v čem se rozcházejí? Najděte tři shody či rozdíly.
9. Kdo byl Josef Křovák a na čem pracoval v roce 1919?
10. Významnou dobovou památkou je zdejší evangelický kostel. Domluvte si prohlídku a pořiďte fotografie interiéru s popisem.
11. Pořiďte kresbu či fotografii vodojemu a zjistěte všechna technická data (objem, výška, tlak atd.).
12. Která restaurace či hospoda byla v době první republiky ve městě nejpopulárnější? Jak se jmenovala? Kde stála? Jaký program nabízela? Je tam pohostinské zařízení dosud? Jakou specialitu podává?
13. Jaké byly v této době osudy a prosperita místních továren? Kde tyto podniky sídlily? Stojí-li tyto budovy doposud, vyfotografujte je. Napovíme, že časově sem patří také cukrovar, strojírna, Perla apod. Hledejte.
14. Najděte pamětní desky, které připomínají dobu první republiky, a opište jejich text.
15. Kde měl svou základnu tělovýchovný spolek Sokol? Stojí budova dosud? Jaké oddíly sdružuje dnes?
16. Sežeňte hudební nahrávku typickou pro období první republiky a přineste ji k poslechu (na CD, MC, ...).

Projekt je podpořen z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.