Současná školní praxe se potýká s problémem klesajícího zájmu žáků o studium přírodních věd. Jedním z důvodů je pravděpodobně skutečnost, že žákům je často učivo předáváno v podobě hotových skutečností bez toho, aby žák dostal možnost se spolupodílet na tvorbě vlastního vzdělávacího obsahu. Skutečný význam učiva tedy zůstává mnohdy nedoceněn právě díky výuce, která staví žáka do role pouhého pasivního příjemce vzdělávání. Z hlediska zatraktivnění výuku přírodních věd je rozhodně přínosné uplatňovat badatelsky orientované aktivity, které spočívají v objevování přírodních zákonitostí vlastním úsilím. Cílem tohoto článku je představit celkem 10 projektů, které mohou být zajímavým zdrojem nápadů a inspirace pro uplatnění badatelsky orientované výuky. Na závěr představení každého projektu je uveden odkaz, pod kterým čtenář může získat podrobnější informace o projektu včetně jeho dostupných materiálů.
Projekt realizovaný Centrem ekologických aktivit Sluňákov s názvem Environmentální vzdělávání – dovednosti pro udržitelný rozvoj nabízí 3 komplexně zpracované aktivity, které jsou určeny pro žáky základních a středních škol. Každá z aktivit projektu je určena pro jinou věkovou kategorii. Jedná se o nápaditě zpracované metodické příručky, pracovní a grafické listy včetně příloh v podobě plakátů, fotografií a obrázků.
Pro žáky od 1. do 4. ročníku základní školy je určena aktivita s názvem Zelený ostrov. Jedná se o celoroční projekt, který obsahově i grafickou formou staví na příběhu ostrova Krakatau. Vlastní metodika je rozdělena na 8 částí, které symbolizují jednotlivé fáze znovuobnovení života, který byl na ostrově zcela zničen mohutným sopečným výbuchem. Samotný ostrov můžeme přirovnat k planetě Zemi, která je stejně jako daný ostrov jediným útočištěm života v mohutném "oceánu" širého vesmíru.
Žáci od 5. do 7. ročníku základní školy se pro změnu mohou věnovat aktivitě Zlatá nit, která je seznamuje s tématem Slunce z různých úhlů pohledu. Vlastní aktivita má transdisciplinární charakter a zasahuje do učiva biologie, zeměpisu, fyziky nebo výtvarné výchovy. Žáci si mohou vyzkoušet jednoduchá pozorování a současně využívat zajímavé vzdělávací pomůcky a pracovní listy. Téma Slunce je zde zpracováno v dobře vstřebatelných kontextech.
Pro nejvyšší ročníky základních škol a žáky středních škol je určena aktivita s názvem Udržitelný rozvoj. Metodická příručka předkládá aktivity každodenního života žáků dané věkové kategorie. Jedná se například o kreativní zpracování problematiky vlivu sociálních sítí, globalizace, produkce potravin, problematiky výroby energie a dopravní problematiky současného světa. Metodiky je možné využít pro výuku v rámci jednotlivých lekcí i tematických dnů. K dispozici jsou i pracovní listy včetně fotografických a zvukových příloh.
Veškeré materiály k projektu jsou dostupné na stránkách realizátora projektu http://www.slunakov.cz/e-dur/.
Projekt se zkráceným názvem Za Naturou na túru sledoval dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo prostřednictvím terénních výukových programů v lokalitách chráněných soustavou Natura 2000 podpořit znalosti žáků základních a středních škol v oblasti ochrany přírody a biodiverzity. Druhým cílem bylo vytvořit metodický materiál, který se stane užitečnou pomůckou i inspirací k tvorbě vlastních výukových programů v přírodě.
Metodika terénní výuky je jedním z hlavních výstupů projektu. Tento materiál se dělí na část teoretickou obsahující doporučení, kterými by se měl pedagog zabývat ve fázi přípravy a realizace vlastního výukového programu, a praktickou část, kde se nachází 6 kompletních výukových příkladů dobré praxe. Ty mohou posloužit jako zajímavý zdroj inspirace k aktivitám vlastního terénního výukového programu. Uvedené programy se týkají biodiverzity, ochrany přírody a managementu chráněných území a váží se vždy na konkrétní lokalitu v rámci soustavy Natura 2000. Většina aktivit je však použitelná pro jakákoliv místa s obdobným charakterem krajiny, jako je v daném výukovém programu, nicméně se počítá s jistými úpravami reálií podle konkrétního území a ročního období. Kromě těchto konkrétních aktivit a úkolů pro vlastní realizaci výukového programu jsou zde i zajímavé nápady k úvodnímu rozdělení žáků do skupin.
Z hlediska výuky v lese může být zajímavý například program s názvem Kam se poděly černé lesy, jehož cílem je v žácích rozvinout porozumění proměnám struktury lesů na daném území. V průběhu programu žáci realizují výzkum zaměřený na odhalení procesu přirozeného zmlazování buku a snaží se najít odpověď na otázku v samotném názvu výukového programu.
Metodika terénní výuky Za Naturou na túru a stejnojmenná publikace obsahující přehled přírodovědných exkurzí a her s ekologickou tematikou je volně ke stažení na http://www.zanaturou.cz/ke-stazeni/.
Projekt realizovaný občanským sdružením Ekodomov se zaměřoval na vnímání změn v krajině, ve které žáci 2. stupně základních škol žijí. Žáci si na základě konzultace s pedagogem volí lokalitu v okolí města či obce, na které zkoumají historické změny v krajině z pohledu různých profesí reprezentované jednotlivými skupinami žáků. Žáci pracují ve skupinách představujících různé odborníky, a tedy i různé úhly pohledu - etnograf, geolog, lesník, botanik, hydrolog, urbanista nebo dopravce.
První fáze projektu spočívá v dohledávání informací z různých zdrojů (např. internet, knihovna, muzeum, výpovědi pamětníků apod.). Cíl úvodní fáze projektu je sběr map, kreseb, starých fotografií a informačních textů, které by mohly posloužit jako vodítko pro porozumění změnám ve vývoji dané krajiny.
Následující fáze projektu je zaměřena na výzkum současného stavu zkoumané lokality. Pokud jsou k dispozici historické fotografie určitého místa, může být přínosné vytvořit snímek z pohledu autora původního historického snímku. Materiály získané přímo z terénu se dále srovnávají s dohledanými historickými zdroji a výsledek tohoto srovnání se stává podkladem pro přípravu publikace a výstavy, která seznamuje veřejnost s výsledky práce školního projektu. Výstava doplněná o společnou vycházku do zkoumaného území může být důstojným zakončením zajímavého školního projektu.
Podrobnější informace k projektu včetně některých metodik je možné získat na internetových stránkách http://www.putovaniprostoremacasem.cz/.
Vítejte na Zemi – Multimediální ročenka životního prostředí zpracovaná Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA) je elektronicky zpracovaný obsah environmentální výchovy pro 8 témat – krajina, voda, vzduch, půda, energie, doprava, odpady, spotřeba a výroba. Každé ze zpracovaných témat se skládá z teoretické části, která může pedagogům posloužit jako přehledný zdroj informací k přípravě na následující praktickou část. V sekci Pro školy může pedagog ke každému ze zpracovaných témat najít 3 výukové moduly určené pro rozšíření badatelsky orientované výuky ve škole i v mimoškolním prostředí.
V rámci terénního modulu mohou učitelé získat soubor metodik popisujících mimo jiné i strukturu samotné výuky. Například u tematiky půdy se začíná motivací žáků ve třídě s následnou realizací terénní vycházky, kde žáci rozděleni do výzkumných týmů provádí geologický, pedologický, botanický a dendrologický průzkum výkopu a jeho blízkého okolí. Ve škole posléze žáci zpracovávají získané informace pro potřeby závěrečné konference.
Sociálně-ekologický modul obsahuje zejména metodiky v oblasti mediální výchovy, které se zaměřují na výzkum v oblasti veřejného mínění s ohledem na danou problematiku. Součástí modulu jsou dotazníky se sadou otázek a webový formulář pro vyhodnocení výsledků výzkumu. V rámci modulu interaktivních výukových objektů je možné získat výukové materiály, které se obsahově vztahují k dané problematice. Webovou aplikaci v multimediální i html verzi lze nalézt na webu http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/.
V projektu ENVIGAME, který realizovalo občanské sdružení Klub ekologické výchovy, vznikla metodika k sedmi prakticky zaměřeným výukovým scénářům badatelsky orientované výuky žáků 2. stupně základních škol. Výukové scénáře se týkají témat environmetální výchovy, ale obsahem přesahují i do výuky dějepisu, zeměpisu, ICT nebo třeba výtvarné výchovy. V průběhu realizace jednotlivých herních scénářů je kladen důraz na využívání informačních a komunikačních technologií. Zpracovaná metodika se zabývá tématy ekosystémů, biodiverzity, kulturního dědictví, tradic, ekologických nároků škol, zdraví a poznávání reálií konkrétní obce či města.
Žáci si po konzultaci s pedagogem volí zaměření, které je z hlediska jejich města či obce zajímavé. Část žáků získává data přímo v terénu a část tato data zpracovává ve škole. Všechny úlohy vyžadují úzkou spolupráci obou týmů. Terénní skupina badatelů získává datové podklady o dané lokalitě za použití GPS, kamer, fotoaparátů apod. Skupina pracující ve škole přijímá pořízená data za použití dostupných internetových komunikačních systémů a zpracovává je do podoby tabulek, grafů, graficky upravených fotografií a sestříhaných videozáznamů pro potřeby prezentace, publikace školního časopisu nebo výstavy.
Jednotlivé výukové scénáře byly pojaty jako skutečná hra, kde žáci získávají určitý počet bodů podle kvality splnění úkolu. Například v průběhu hry Biodiverzita a její poznávání se žáci seznamují s rozmanitostí přírody. Žáci pracují s určovacími atlasy rostlin a živočichů, pořizují fotografie, které následně zpracovávají do koláže, vypracovávají elektronickou encyklopedii organismů na daném území a vytvářejí mapu výskytu zjištěných organismů podle GPS souřadnic.
Podrobnější popis jednotlivých herních scénářů je možné získat na webu projektu http://www.envigame.cz/o-projektu/herni-scenare/.
Aktivity projektu Kulturně historické dědictví se zaměřují na poznávání kulturních, historických a přírodních hodnot krajiny v místě školy. Podstatou projektu je vzdělávání žáků 2. stupně základních škol s využitím mimoškolního prostředí. Žáci pracující ve výzkumných skupinách se zaměří na lokální zajímavosti krajiny z kulturně-historického nebo přírodovědného hlediska. Může se jednat například o historicko-přírodovědný výzkum zaniklých rybníků nebo dendrologicko-historický průzkum nedalekého parku. Při vlastních výzkumných aktivitách mají žáci za úkol shromáždit co nejvíce poznatků z různých zdrojů. Mnohé lokality jsou atraktivní jak z pohledu historického, tak i přírodovědného. Žáci se mohou věnovat historii, místní biotě nebo dokumentování průběhu výzkumu. Zatímco historici a přírodovědci získávají a zpracovávají potřebné informace z terénu, skupina dokumentaristů jejich práci zaznamenává a připravuje projektový dokument či článek do školního časopisu.
Více informací je možné získat na internetových stránkách projektu http://www.historickededictvi.com/, kde je k dispozici brožura, která informuje o osmi konkrétních projektech.
Krajina nejkrásnější učebnice je projekt, který realizovalo občanské sdružení Čmelák – společnost přátel přírody. V rámci projektu vznikl metodický materiál obsahující celkem 10 aktivit pro žáky 1. stupně základních škol s vypracovanými podklady pro pedagogy. Materiály poskytují souhrn nejdůležitějších teoretických znalostí potřebných k realizaci dané aktivity. Každá z aktivit je zároveň doplněna tak, aby byla vhodná i pro výuku žáků 2. stupně základních škol. Většina aktivit je sestavena zejména pro vpobyt mimo budovu školy, ale v metodice jsou i nápady, jak některé aktivity přizpůsobit výuce ve třídě v případě nepřízně počasí. Jednotlivé aktivity seznamují žáky se základními zákonitostmi ekosystémů a prvky krajinného rázu české krajiny.
Žáci se například učí poznávat základní druhy jehličnatých a listnatých stromů. V průběhu aktivity si každá skupina žáků najde strom, který bude poznávat. První žák může zapisovat, druhý vyhledává informace v určovacím klíči či atlasu, třetí fotí nebo kreslí, zatímco další odebírá vzorky listu, větévky, kůry, květu, šišky apod. Dalším úkolem může být zjištění šířky kmene a určení přibližné výšky stromu. V poslední části aktivity si jednotlivé skupiny vzájemně prezentují práci tak, aby ostatní seznámily s jejich stromem.
Metodika Krajina nejkrásnější učebnice určená spíše pro mladší žáky je volně dostupná na http://www.knu.cmelak.cz/cs/metodiky. Na stránkách je také k dispozici metodika Stromy pro krajinu, která je určena starším žákům.
Ekopolis nabízí vzdělávání prostřednictvím deskové hry, kterou vyvinula společnost Scio a která je určena pro žáky 2. stupně základních škol. Žáci se ve hře seznamují s různými aspekty trvale udržitelného rozvoje životního prostředí s cílem porozumět síle dopadů lidských aktivit na krajinu. Důraz je kladen na uplatnění mezipředmětových vztahů v rámci přírodních věd včetně prohlubování znalostí v matematice, českém jazyce, výchově ke zdraví, výchově k občanství a výtvarné výchově. V průběhu hry se žáci ocitají v roli starostů měst, jejichž cílem je vytvořit sídlo, které bude funkční jak po stránce ekologické, tak i po stránce ekonomické a sociální. Úkolem hráče je sestavit město z takových staveb a přírodě blízkých prvků, které budou respektovat všechny aspekty dobře fungujícího města. Hráč v průběhu hry získává body, které jsou odrazem spokojenosti obyvatel žijících v jeho městě. Pokud žáci například upřednostní vytváření městské zeleně a ekologických staveb na úkor ostatní městské (ekonomické) infrastruktury, tak se vše projeví sníženou spokojeností obyvatel, a tedy i nízkou úspěšností ve hře.
Metodická příručka, pracovní listy, materiály k uspořádání projektového dne, pravidla hry a elektronická verze deskové hry pro vlastní výrobu je k dispozici na webových stránkách projektu http://www.ekopolis.cz/hmenu/o-projektu.aspx.
Centrum ekologické výchovy Tábor ve spolupráci s Ochranou fauny ČR realizovalo projekt EVVOLUCE, jehož výstupem je 30 výukových témat obsahujících ucelenou řadu metodik, pracovních listů, didaktických her, prezentací a názorných pomůcek vhodných k použití ve výuce na základních školách. Cílem projektu tedy bylo nabídnout pedagogům kvalitně zpracované materiály jak po stránce obsahové i grafické, které budou zajímavé i pro žáky. Zpracované materiály jsou využitelné na 1. i 2. stupni základních škol ve všech průřezových tématech Rámcového vzdělávacího programu.
Například výukové téma s názvem Příroda si (ne)poradí seznamuje žáky 4. a 5. ročníku s historií a současností ochrany přírody ve světě, se strategiemi, které jsou uplatňovány, a také s odpovědností jednotlivců i celého lidstva za stav a budoucnost přírody. Během programu si žáci dobře zapamatovatelnou formou ujasňují vlastní postoj k přírodě i k jejím problémům a seznamují se s možnostmi současné ochrany přírody a krajiny.
Veškeré výukové materiály jsou po vyplnění registračního formuláře dostupné na projektovém webu http://www.evvoluce.cz/projekt-evvoluce/projekt-evvoluce.php. Samotné pracovní listy lze volně stáhnout z modulu DUM na http://dum.rvp.cz/vyhledavani/autor.html?id=nyvntjim.
Novohradská občanská společnost realizovala projekt Školy pro venkov, který se zaměřuje na poznávání přírody, kultury a historie nejbližšího okolí školy. Na základě dílčích projektů zapojených škol vznikl metodický materiál odrážející zkušenosti jednotlivých škol z realizace jejich projektu. V první fázi si žáci volili z hlediska dané lokality zajímavé a charakteristické téma, ke kterému shromažďovali dostupné informace z různých zdrojů.
V následující fázi žáci zpracovávali informace o místních přírodních a kulturně-historických zajímavostech do textů a grafických materiálů, které posloužily při tvorbě regionálního pracovního sešitu a regionální učební publikace. Součástí práce byla i medializace výstupů z projektu formou článku ve školním časopise a krátké publikace pro potřeby cestovního ruchu, která byla přeložena alespoň do jednoho cizího jazyka. Na základě zpracovaných informací žáci vytvořili pracovní listy, které byly ověřovány při projektových dnech a projektových týdnech, při kterých škola hostila žáky z partnerské školy v daném regionu.
Některé z výstupů v podobě regionální učebnice a pracovních listů lze získat na webových stránkách http://www.skolyprovenkov.ostrozsko.cz/stranka/o-projektu. Kompletní výstupy projektu je možné získat na základě žádosti adresované přímo Novohradské občanské společnosti - http://www.novnos.cz/.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Výběr z ESF projektů.
Ostatní články seriálu: