Občanská společnost a škola

Znají žáci občanská sdružení a organizace v obci? Co vědí o Červeném kříži, charitě, dárcovství krve, o organizacích sportovců, lidí postižených? Jsou sami členy nějakých organizací?

Tato výuková lekce představuje inspiraci, jak s žáky společně projít tematický okruh „Občanská společnost a škola“, který je součástí průřezového tématu Výchova demokratického občana.

Cíle:

• Seznámit žáky s nejznámějšími a nejdůležitějšími občanskými sdruženími a organizacemi, které působí v jejich v obci.
• Pojmenovat se žáky účel a zaměření těchto organizací a hodnoty, které jejich obci přinášejí.
• Posoudit, čím jsou tato sdružení a organizace konkrétně užitečná a jak se žáci nebo občané mohou podílet na jejich činnosti.

1. Úvod

Ptejte se žáků a diskutujte o následujících otázkách:

• Co si představujete pod pojmem „občanské sdružení a organizace“? Setkali jste se již někdy s tímto termínem? Vzpomenete si, v jaké souvislosti to bylo?
• Znáte nějakou organizaci – sdružení, které působí v naší obci?
• Víte, čím se jednotlivé organizace zabývají, jaký je jejich účel?

Úvodní diskusi může předcházet domácí příprava žáků – např. vyhledejte v denním tisku ukázky, kde byl termín občanské sdružení – organizace použit, a vysvětlete, v jaké to bylo souvislosti; vyhledejte kdekoliv vysvětlení tohoto pojmu; vyhledejte mezinárodní organizace a občanská sdružení – např. ty, které působí v naší obci.

Příprava na další hodinu: rozdělte žáky do menších skupinek – na základě předchozí práce vypracujte společně s žáky seznam sdružení a organizací působících ve vaší obci - ty následně napište na kartičky a nechte skupinky vybrat nebo losovat. Na další hodinu ať si skupinky společně připraví krátkou prezentaci organizace nebo sdružení, které si vylosovali (může jich být i více – dle možností a schopností žáků).

2. Skupinová práce

Následující hodinu jednotlivé skupinky představí „své“ organizace a uvedou, v čem vnímají jejich význam pro obec. Může se stát, že některý s žáků nebo jeho příbuzný/známý je přímo členem občanského sdružení nebo organizace. Pak je možné žáky vyzvat, aby zjistili co nejvíce o tom, co takové členství představuje a jaký je hlavní motivační důvod, proč někdo do takového společenství vstupuje. Na konkrétních příkladech můžeme společně diskutovat o věcech, jako je symbolika – vlajky, znaky, emblémy, členské průkazy, uniformy, ocenění členů, prostory, kde se členové schází – klubovny, sportoviště, funkcionáři – předseda, výbor, členové, hospodaření – členské příspěvky, dotace, sbírky, sponzorské dary, mluvit můžeme o dobrovolné práci, charitativních akcích, schůzích, volbách a také o pravidlech života organizace, stanovách, zvycích, tradicích, kronikách.

3. Shrnutí a zobecnění

Diskusi a žákovské prezentace poté můžeme využít k shrnutí a zobecnění. Můžeme žákům připomenout, že právo sdružovat se a svobodně se vyjadřovat a prosazovat svoje názory a zájmy je možné plně uplatnit jen ve svobodné a demokratické společnosti.

Pojem občanské společnosti se tak prostřednictvím konkrétních, žáky prezentovaných příkladů stává mnohem konkrétnější a srozumitelnější.

Od těchto konkrétních projevů demokracie na místní úrovni je mnohem snazší přejít k základním principům demokracie, které umožňují participaci občanů ve společnosti. Ta pak může mít různé podoby: účast ve volbách, zájem o politické dění a dění v obci, účast na veřejných debatách a setkáních občanů, členství v občanských sdruženích a organizacích nebo také účast na protestních akcích.

4. Hosté

Zajímavým doplněním tohoto tématu je pozvání zajímavého hosta, který pomůže vzbudit zájem žáků.

5. Závěr

Žáci by měli na základě prezentovaných příkladů a následné diskuse poznat a pochopit, že základní podmínkou fungování občanské společnosti je aktivní účast občanů na společenském dění na různých úrovních.