Příprava žáků
Projekt klade na žáky zcela jiné požadavky, než běžná výuka. Angažovanost, osobní zodpovědnost, ochota a dovednost řešit problémy, nacházet a zpracovávat informace, týmově spolupracovat, přijímat nové role, diskutovat, navrhovat a prezentovat řešení, … Tohle všechno projektová výuka u žáků rozvíjí, ale zároveň to od nich vyžaduje. Pokud dětem chybí jakákoli zkušenost s podobnými aktivitami, může být průběh projektu velmi náročný pro ně i jejich pedagoga. Vhodnou průpravou zajišťující dětem potřebnou kompetenční vybavenost pro práci na projektu je dobře vedená skupinová práce s použitím kooperativních a diskusních metod, výcvik v prezentačních dovednostech, používání metod kritického myšlení pro práci s textem, sebereflexe jako součást učení. Žáci by měli mít vybudovaný respekt k pravidlům a schopnost samostatné práce.
Pedagogické kompetence
Také pro pedagoga znamená projektová výuka do značné míry změnu. Především je nutné vymanit se z tradičního zajetí jednooborového vnímání témat (problémů). Příprava projektu vyžaduje větší nadhled a vnímání širších (mezioborových) souvislostí, zároveň však i dodržení vazby na konkrétní vzdělávací cíle (očekávané výstupy žáka). Po stránce didaktické vyžaduje projektová výuka větší organizační, technickou a metodickou vybavenost a flexibilitu, facilitační dovednosti, ochotu sdílet se žáky společný cíl, ustoupit z dominantního postavení a stát se pro žáky spíše poradcem a koordinátorem. Projektová výuka může být pro pedagoga velkou výzvou, motivací i nástrojem k osobnímu odbornému růstu.
Rodiče a projektová výuka
Tradiční model učení, při kterém žák sedí, poslouchá a dává pozor, považuje část veřejnosti stále ještě za jediný žádoucí způsob učení a vyučování. Projektová výuka pak pro ně může vyznívat jako zbytečné a neproduktivní odbíhání od skutečné práce. Osvěta ze strany školy je proto na místě. Osvědčuje se zejména v praktické podobě. Rodiče a veřejnost je možné zapojit do práce na projektu jako odborníky, pamětníky, občany, diváky. Oblíbené jsou i výstavy, veřejné prezentace produktu, medializace a zveřejnění dokumentace projektu. Dále také ankety, veřejné průzkumy a celkově komunikace s veřejností jako takovou.
Největším důkazem toho, že projektová výuka opravdu přináší konkrétní poznání, je pro většinu rodičů studijní dokumentace a osobní produkt, které si dítě z projektu přináší a které ve vzdělávání dál využívá.
Propojení s reálným životem
Velký společenský význam mají projekty zaměřené na řešení skutečně existujících komunálních problémů. Žáci se při nich učí jednat jako aktivní občané, kterým nejsou lhostejné problémy v jejich okolí. Zabývají se například divokou skládkou, podmínkami ke třídění domovního odpadu, nebezpečným přechodem pro chodce nebo chybějícím dětským hřištěm. Vědomí toho, že řeší reálný problém a zasahují do skutečného života obce, je pro ně obrovskou motivací. Posiluje to jejich vědomí odpovědnosti, vztah k regionu, dovednost funkčně používat svá občanská a dětská práva. V rámci projektu navazují kontakt s místní samosprávou, s příslušnými odborníky a kompetentními institucemi. Podobné projekty pomáhají propojení školy s veřejností a zároveň jsou příkladem efektivního učení v rámci občanské výchovy nebo příslušných průřezových témat.
Článek je zpracován na základě metodické příručky Cesta za žákovskými projekty vzniklé v projektu Klíčový rok. Kolektiv autorů, Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2013. ISBN 978-80-905502-0-9. |
Projekt je podpořen z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Cesta za žákovskými projekty.
Ostatní články seriálu: