Povídáním v kruhu učitel s žáky naváže na předchozí den. Žáci si vyberou jiný druh ovoce či zeleniny a snaží se jej co nejlépe popsat. Závěrem jmenují další, dosud nejmenované druhy.
Žáci sedí v kruhu a připravují se „uvařit“ ovocný kompot nebo zeleninový salát. Učitel začne větou: „Do kompotu dám jablka.“. Žák sedící vedle učitele po směru hodinových ručiček pokračuje zopakováním vysloveného plodu a přidáním svého ovoce. „Do kompotu dám jablka a banány.“ Pokračuje další žák větou: „Do kompotu dám jablka, banány a hrušky.“ Hra končí poté, co všichni žáci v kruhu přidají své tvrzení.
Doporučujeme maximální počet žáků 10-15. "Vařit" můžeme také zeleninovou polévku nebo cokoliv jiného.
Učitel schová pod šátek 10 kusů ovoce a zeleniny. Šátek následně odhrne a nechá žáky, aby si předměty prohlédli. Žáci pak u stolku nebo na koberci zakreslí vše, co viděli.
 |
| Autor díla: Petra Pšeničková |
Učitel s žáky uvaří z plodů polévku. Vkládají (= třídí ) do hrnce např. pouze zelené druhy ovoce a zeleniny (= zelená polévka), červené druhy (= červená polévka). Jednotlivé druhy mohou žáci porovnávat, např. kratší - delší.
 |
| Autor díla: Petra Pšeničková |
Žáci sedí nebo stojí v kruhu a podle učitele opakují říkanku s pohyby prstů. Říkanku můžeme pro snazší porozumění obsahu a zapamatování slov s žáky nejdříve rozebrat. Žáci se při znalosti textu mohou lépe soustředit na jednotlivé pohyby rukou.
Žák se snaží o přesný pohyb, učitel počítá s dopomocí. Po nácviku dominantní rukou zařazujeme v dalších dnech nácvik druhou rukou a závěrem oběma najednou. Vhodné též pro domácí procvičování (po instuktáži rodičům).
Trpaslík
(Synek, 2004, s.48)
| K trpaslíku na večeři | Ruka zavřená v pěst. | |
| přicházejí páni čtyři: | Natáhneme palec (ostatní prsty sevřené v dlani). | |
| velký PI, | Natáhneme ukazovák. | |
| větší DI, | Přidáme natažený prostředník. | |
| menší MU | Přidáme natažený prsteník. | |
| a malý ŽÍK – | Přidáme natažený malík. | |
| každý s nehtem jako nožík. | Ruka zůstává otevřená. | |
| Trpaslíka pozdravují, | Ruka zůstává otevřená. | |
| svoje jména opakují: | Ruka zůstává otevřená. | |
| PI – DI – MU – ŽÍK, | Konečky jednotlivých prstů se začínají dotýkat palce | |
| PI - DI - MU - ŽÍK. | v pořadí ukazovák, prostředník, prsteník, malík. |
Žáci polévku dochutí (dosolí). Trénují tak tvoření "špetky".
 |
| Autor díla: Petra Pšeničková |
Žáci se vydávají (nejdříve prstem, poté trojhrannou pastelkou) po trase letu motýla. Tah je plynulý, celou cestu se snaží projet na jeden tah bez zastavení. Vychýlení z cesty je možné - nejde o přesnost, ale o plynulost tahu. Oproti závodní dráze se jedná o těžší variantu uvolňovacího cviku, kdy je cesta tvořena pouze jednou linií.
 |
| Autor díla: Petra Pšeničková |
Žáci nacvičují vývojově náročnější grafomotorické prvky: kruhy. Pracují zleva doprava a obtahují předkreslené kruhy. Poté se pokusí vytvořit pomocí kruhů různé plody.
 |
| Autor díla: Petra Pšeničková |
Po rozvíjení grafomotoriky u stolků se s žáky protáhneme „taháním řepy“. Jen stručně si připomeneme, že v pohádce O řepě dědeček, babička, vnučka, pejsek a další zvířátka tahají řepu. Motivaci můžeme podpořit ukázkou obrázku z knihy. Dnes ale místo pohádkových postav budou řepu tahat žáci.
Učitel určí pořadí žáků: např. první táhne Honza, poslední Maruška, za Honzou je Anežka, předposlední Kája, mezi Kájou a Honzou je Jitka. Aktivitu můžeme zopakovat víckrát s jiným uspořádáním.
Závěrem si s žáky popovídáme o tom, proč jsme tahali právě řepu. Jistě někoho napadne, že se jedná o zeleninu.
V kruhu s žáky nacvičíme rytmus: dvakrát plesknout do svých stehen a dvakrát tlesknou rukama. Zpočátku nacvičujeme pouze tento rytmus beze slov. Poté si rozdělíme mezi sebe názvy ovoce a zeleniny, kdy každý žák má svůj vlastní název.
Hru začíná učitel (vybral si např. slovo cibule). Všichni tleskají nacvičený rytmus, rychlost udává učitel. Deklamuje pouze ten, kdo je vyzván. Učitel tedy při pleskání do stehen říká: „Cibule, cibule,“ a pokračuje vyvoláním dalšího: „banán, banán“ (v tuto chvíli všichni tleskají dvakrát rukama). Žák, který má přiřazený banán, pokračuje slovy: “banán, banán“ při tlesknutí do stehen a vybírá dalšího; slovně doprovodí při tlesknutí rukama: “okurka – okurka“. Kdo se odchýlí od rytmu, promluví, kdy nemá, nebo zapomene reagovat, vypadává ze hry. Hru je vhodné nacvičovat opakovaně, začínáme s menším počtem žáků.
Z ilustrací pohádky O řepě učitel vybere několik základních obrázků pro pohádkovou osnovu (může také použít obrázky vytvořené žáky). Do středu kruhu rozloží pohádkovou osnovu a žáci sdělují, co o pohádce ví. Poté si připomenou začátek a k této části pohádky společně najdou odpovídající obrázek. Tímto způsobem pokračují ve vyprávění pohádky až do konce.
Obrázky představují pro žáky významnou oporu při vyprávění. Aby se všichni prostřídali, pohádku převyprávíme ještě jednou s drobnou obměnou: pohádkovou osnovu rozdělíme mezi jednotlivé dvojice či skupiny žáků a každá skupinka vypráví právě svou část pohádky.
S tématem pohádky se dá dále pracovat:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
