Na tématu „ovoce a zelenina“ může učitel rozvíjet s žáky všechny potřebné oblasti (motorika, předmatematické představy, orientace, sluchové vnímání, zrakové vnímání, řeč), které jsou potřebné k úspěšnému zvládnutí učiva 1. ročníku ZV. Téma je vhodné zařadit hned zpočátku školního roku; aktivity jsou totiž nabízeny spíše v té jednodušší podobě, předpokládá se postupný systematický rozvoj výše uvedených šesti oblastí během celého přípravného období (u prvňáčků) a během celého školního roku (u předškoláků ve školce či přípravné třídě).
Jedná se o ukázku „vyučovací hodiny“, kterou není nutné brát doslovně, ale jako nápadník vhodný pro úpravu podle individuálních výchovně vzdělávacích potřeb žáků.
Co nejvíce aktivit učitel realizuje s žáky na podlaze (koberci, polštářcích); u stolu žáci rozvíjí pouze grafomotoriku, případně samostatně vyplňují pracovní list. Pracovní listy je vhodné zařadit v případě velkého počtu žáků na učitele, kdy pak skupina žáků pracuje samostatně a druhá skupina s učitelem, nebo je lze využít pro domácí procvičování. Pracovnímu listu vždy předchází manipulace s reálnými předměty, maketami či obrázky.
Pomůcky jsou dostupné, snadné na výrobu, finančně nenákladné; žáci mohou částečně donést vlastní.
Řeč: lexikálně-sémantická rovina: slovní zásoba I.
Aktivitu učitel zahájí s žáky na koberci. Každý žák si do školy přinesl jedno své oblíbené ovoce nebo zeleninu a mluví o tom, jaké ovoce dozrávalo v létě, jaké se sklízí nyní na podzim. Stejně tak u zeleniny. Každý žák mluví o svém ovoci/zelenině – co se mu na ni líbí, jakou má chuť, co kdo pěstuje/kupuje…..
Řeč: lexikálně-sémantická rovina: slovní zásoba II.
Navážeme popisem vlastního ovoce/zeleniny. Učitel se zeptá postupně každého žáka na jeho ovoce/zeleninu: „Jaký je banán?“ Žák drží své ovoce/zeleninu v ruce a odpovídá: „Banán je žlutý, zahnutý…. Pomeranč je kulatý, oranžový…
Učitel do tajemného sáčku/klobouku/tašky vloží různé druhy ovoce a zeleniny. Žáci sedí v kruhu, postupně si každý z nich vytáhne jeden kus a drží jej za zády tak, aby ho neviděl. Hmatem poznává o jaký druh plodu se jedná.
Autor díla: Petra Pšeničková |
Každý žák společně s učitelem vytleská slovo (své ovoce/zeleninu) na slabiky. V druhém kole si žáci předměty vymění a vytleskají na slabiky nový předmět již bez pomoci učitele. Přednostně použijeme reálné předměty, případně lze využít i obrázky. Určování počtu slabik zařazujeme později.
Autor díla: Petra Pšeničková |
Autor díla: Petra Pšeničková |
Žáci pracují samostatně (vsedě v lavici), projíždí připravenou závodní dráhou. V první variantě dráhu projedou malým autíčkem, poté prstem a nakonec trojhrannou pastelkou nebo tužkou. Dráhu projedou přibližně 10x. Cílem je plynulost tahu na úkor přesnosti, tzn. žák se snaží projet dráhou na jeden tah - široká cesta umožňuje uvolněný jednotažný průjezd.
Autor díla: Petra Pšeničková |
Žáci pracují samostatně - pomáhají očesat slonu Bonifácovi jablka. Nacvičují rovnou a svislou čáru - polovinu cvičení mohou dělat ve škole, druhou doma. List papíru zůstává na ploše, žáci s ním neotáčejí. Svislou čáru vedou vždy ve směru ze shora dolů a vodorovnou zleva doprava.
Pracovní list na fotografii pochází z publikace: BEDNÁŘOVÁ, J.: Kreslení před psaním. Brno: Pedagogicko-psychologická poradna, 1998. s. 5.
Autor díla: Petra Pšeničková |
Žáci sedí v kruhu na židlích. Zozdělí si mezi sebou názvy ovoce nebo zeleniny tak, aby každé vybrané slovo bylo zastoupeno minimálně 3x. Učitel vyzve, aby si místa vyměnily všechny „banány“, tzn. žáci, na které připadlo slovo banán apod. Další pokyny: kompot (zvedá se "všechno ovoce"), salát ("všechna zelenina").
Žáci pracují individuálně, ve dvojici či skupině se „sadou“ pěti druhů ovoce nebo zeleniny (žáci mají stejnou „sadu“ jako učitel). Uspořádavají předměty dle zadání učitele - např. první v řadě je okurka, poslední je brambora, uprostřed paprika, mezi okurkou a paprikou leží cibule apod.... Reálné předměty můžeme nahradit maketami či obrázky.
Autor díla: Petra Pšeničková |
Žáci pokládají předměty podle zadání učitele: „Polož cibuli na židli, jablko vpravo vedle židle, papriku před židli apod.“ Obecně začínáme s pojmy nahoře dole, poté přidáváme předložky na, do, v a pojmy vpředu, vzadu, závěrem zařazujeme vpravo, vlevo.
Autor díla: Petra Pšeničková |
Žáci sedí v kruhu na koberci. Doprostřed rozložíme cca 10 druhů ovoce či zeleniny. Žáci si vše prohlížejí po určitou dobu (tu postupně zkracujeme). Následně se otočí a učitel jeden předmět odebere. Žáci mají po otočení zjistit, který předmět zmizel (to mohou říci nahlas, zakreslit na papír apod.).
Autor díla: Petra Pšeničková |
Autor díla: Petra Pšeničková |
Zrakové vnímání: zraková paměť II.
Žáci pracují ve skupině se stejnou sadou předmětů/maket/obrázků jako učitel. Učitel sestaví 6 kusů předmětů do pomyslné mřížky, žáci si rozložení předmětů prohlédnou a u svého stolku/místa na koberci rozloží tak, jak viděli u učitele. Počet kusů postupně zvyšujeme na 8 až 10.
Autor díla: Petra Pšeničková |
Autor díla: Petra Pšeničková |
Učitel pro žáky vytvoří tradiční hru pexeso ve zkrácené podobě s motivy ovoce a zeleniny.
Žáci skládají tvary ovoce a zeleniny z rozstříhaných obrázků. Postupné kroky této dovednosti jsou:
Začínáme s obrázkem rozstříhaným na menší počet dílků (např. jablko na 3 díly), ztěžujeme dle individuálních možností konkrétního dítěte.
Žáci dokreslují chybějící poloviny obrázků s motivem ovoce a zeleniny.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: