Jestliže se mluví o informačním či znalostním managementu, může vzniknout dojem, že jde o něco, co je zcela mimo potřeby školy a týká se to jen velkých firem. Ti znalejší managementu či informačních systémů si možná vybaví nástroje pro práci s business intelligence systémy či dělení informací na tacitní a explicitní. V dnešní informační společnosti se ale práci s informacemi a jejich tříděním, organizováním a dalším zpracováváním musí vážně zabývat každý. A právě to je důvod, proč se rozvíjí oblast, kterou lze označit jako personal data management – tedy řízení osobních dat či znalostí.
Na tomto místě je třeba učinit poznámku o změnách v informačním chování. Jestliže ještě před půl stoletím byla nejlepším zdrojem informací nějaká paměťová instituce (nejčastěji knihovna se svými fondy a kartotékami), tak je zřejmé, že jak místo, tak také způsoby informačního chování studentů se mění. Dnes hraje zřejmě primární roli internet a jeho vyhledávací stroje. Zatímco v minulosti byl problém informace získat, dnes je člověk postaven do situace informačního přetížení. Informací kolem nás je velké množství a bez určitých systémů na jejich zpracování se dnes neobejdeme.
Jedna z nejpopulárnějších knih o kreativitě od Austina Kleona Kraď jako umělec přichází s myšlenkou, že téměř nikdy nemáme dobrý nápad zcela izolovaný od okolí a dalších informací. Kreativita je schopnost vzít cizí myšlenky a použít je nově, dát jim nový kontext, upravit je a vytvořit nový myšlenkový model. A právě k tomuto účelu je vhodné mít co nejrozsáhlejší databázi informací k určitému tématu. To nás může inspirovat a učinit kreativními. Systémy personal data management jsou nástroje, které by právě toto měly zajišťovat.
K problematice personal data management lze přistupovat různě. Jednou z nejzajímavějších a dnes dynamicky rozvíjejících se oblastí je koncept osobní wiki (personal wiki). Wikipedie dnes představuje jeden z největších zdrojů informací z nejrůznějších oblastí lidského života – od vědy až třeba po osobnosti či kulturu. Myšlenka této encyklopedie stojí na propojení jednotlivých stránek pomocí klíčových slov, možnosti snadného formátování textu a dobré správě zdrojů. A zatímco Wikipedie je objektivním zdrojem informací pro všechny, osobní wiki tuto roli má hrát pro každého jednotlivce nebo malé skupiny osob.
A tato podobnost není ani zdaleka náhodná – většinou tyto systémy nabízejí podporu stejného značkovacího jazyka (pokud se jej žák naučí, může snadno editovat také Wikipedii), umožňují provazovat stránky, rychle a snadno publikovat atp.
Jednotlivá řešení se pak liší především tím, zda jsou určená primárně pro jednoho nebo více uživatelů, zda je možné je editovat z mobilních telefonů nebo zda pro jejich provoz potřebuje jednotlivec nějaký vlastní server nebo nikoli.
O řadě systémů pro tvorbu wiki jsme již pojednávali v článku Možnosti praktické implementace wiki ve školách a částečně také v Elektronické poznámky pro žáky i pedagogy. Přesto se pokusíme popsat několik zajímavých nástrojů, které roli osobní wiki mohou sehrát více než dobře.
TiddlyWiki (http://tiddlywiki.com/) je specializovaným nástrojem na tvorbu osobních Wiki. Stačí si stáhnout dvojici patřičných souborů (vše v jednom ZIP souboru), a pak pomocí aplikace přímo v okně prohlížeče začít editovat. Systém je určený jak pro pokročilé, tak také začínající uživatele, takže není třeba umět programovat či znát HTML značky. Pro editaci v mobilním telefonu lze použít některé externí aplikace. Jinak je práce s Wiki řešená primárně off-line a data je možné přenášet například na flash disku, případně pro synchronizaci souborů na více zařízeních použít Dropbox, Google Drive či SugarSync atp.
WoaS - Wiki on a Stick (http://sourceforge.net/projects/stickwiki/) je jednoduchý nástroj na tvorbu osobní wiki přímo v okně prohlížeče. Pro svůj běh potřebuje Javu a je určený spíše pro zkušenější uživatele. Wiki se píše jako jeden dlouhý soubor, který je vzájemně prolinkován. Chybí mu podpora mobilních zařízení.
MoinMoin (http://moinmo.in/) je relativně robustní aplikace pro náročné a slouží především tam, kde je třeba zajistit také týmovou spolupráci (používají je vývojářské a uživatelské wiki stránky projektů jako je Ubuntu, Debian a řada dalších). Výhodou jsou také bohaté možnosti konfigurace, práce s doplňky nebo možnost editovat stránky v řadě jazyků (DocBook, ReStructuredText či Creole).
ZIM (http://zim-wiki.org/) používá vlastního off-line klienta, který je k dispozici pro Windows, Linux i OS X. Díky tomu může předkládat bohatou nabídku funkcí jako např. podporu LaTeX rovnic a vzorců, tvorbu schémat a řadu dalších. Nabízí také dva základní modely práce – s kalendářem nebo (což je pro wiki systémy obvykle lepší) tzv. tematickou práci.
Podrobný seznam velkého množství wiki systémů lze nalézt na webu Personal Wiki. Pro práci s osobní wiki je možné použít také Evernote (http://evernote.com/), který sice nepodporuje wiki syntaxi, ale jde o hotové, jednoduché a přitom velice výkonné řešení pro práci s poznámkami. Umožnuje pracovat jak s poznámkami přímo v prohlížeči, tak také obsahuje aplikace pro Windows či mobilní platformy. Mimo obyčejné poznámky je součástí řešení řada dalších aplikací, takže je možné dělat výstřižky s poznámkami z webových stánek, organizovat recepty nebo třeba doplňovat informace na fotografii.
Zachycené informace je nutné správně začlenit, doplnit popisky či tagy a případně v nich mít možnost rychle vyhledávat. Právě možnost neuchovávat jen prostá data, ale vytvářet z informací propojený kontext je velice důležitá. Velká část problémové či projektové výuky, ale i některé formy alternativního vzdělávání kladou velký důraz na samostatnou práci jedince- na to, aby dokázal získávat informace, třídil je a pak s nimi pracoval. Možnost dlouhodobě tyto informace ukládat má zásadní význam pro efektivitu vzdělávacího procesu i v budoucnosti.
Další významnou oblastí je možnost sdílení a spolupráce na takových portfoliích. Ostatní se mohou nechat inspirovat, komentovat příspěvky a celkově pracovat s kontextem, který se v takovém případě snadno rozvíjí. Především u kreativních profesí a menších pracovních skupin jde téměř o nutnost. Takto organizovaná portfolia tedy rozvíjí spolupráci, což je další důvod, proč by jim měla škola věnovat náležitý prostor.
Z hlediska didaktického a pedagogického je zde možné učinit ještě dvě poznámky.
Zodpovědný přístup k organizaci informací představuje nejen nástroj pro lepší učení a umožňuje obstát v informační společnosti, ale jde především o jeden z projevů síťové gramotnosti, která má nahrazovat tu klasickou, digitální. Takto koncipované systémy by měly kopírovat informační chování jednotlivce. Takže například pokud používá mobilní telefon s připojením k datové síti, mělo by i toto zařízení být součástí ekosystému, které bude k rozvoji osobního řízení dat přispívat.
Druhou neméně významnou oblastí je téma role pedagoga jako informačního kurátora. Stále více je zřejmé, že prosté předávání fakt, která vedou k biflování, není perspektivní. Učitel má nejen učit a vychovávat, ale také nabízet svým svěřencům informační portfolia v určitém kontextu - uspořádaná, logicky propojená, verifikovaná a sledující nějaký výchovný či vzdělávací cíl. Spojení konceptu personal data managementu a sdílení či spolupráce může v této oblasti představovat významný krok kupředu.
Využívání technologií, které by umožňovaly trvalé uchovávání zajímavých informací z přednášek, zhlédnutých stránek nebo třeba z návštěv muzeí a galerií, se v dnešní době jeví jako nezbytné. Nejen z hlediska schopnosti jednotlivce efektivně se vzdělávat a žít v informační společnosti, ale představuje také jeden z nástrojů v boji proti informačnímu přetížení. Osobní wiki jsou pak jednou z možností, jak tento problém řešit rychle, efektivně a elegantně. Z řady výše uvedených důvodů jej lze jen doporučit.
Pro školní využití bych se osobně přikláněl buď k Evernote, který dobře kopíruje informační chování, je snadno použitelný, nebo mám velice dobrou zkušenost se ZIM. Více než kde jinde je ale potřeba, aby jednotlivci daný nástroj vyhovoval a rád jej používal. Jinak jde o technologii bez praktického významu, která vede k prokrastinaci či informačnímu stresu.
Příspěvek byl napsán v rámci řešení operačního programu Vzdělávání pro konkurence-schopnost: Centrum informačního vzdělávání: rozvoj informační gramotnosti na MU (CEINVE), Reg.č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0241
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
