Jak se rodí pohádka

Je obecně známo, že v procesu učení je pro děti s mentální retardací důležité časté opakování, které usnadňuje vstup informace do paměti, souběžně s cíleným zařazováním poznatků do souvislostí. V naší třídě se v tomto směru osvědčuje projektové vyučování. Získáváme-li např. ve věcném učení poznatky o životě v lesním společenství, dostávají žáci možnost tyto poznatky zúročit, rozšiřovat a upevňovat i v dalších výukových blocích:

• Hv - námětové rytmizace říkadel a zajímavých slovních celků, nácvik písniček, tanečků, poslechové činnosti, taneční improvizace;
• Řv - procvičování motoriky mluvidel (zvuky lesa, hlasy zvířat), popisy obrázků, vymýšlení vět, hádanek, vkládání obrázků do textu pohádky napsané na dlouhém balicím papíru (učitel čte text, žáci vybírají vhodné obrázky) - doplňují tak jednotlivá slova ve správných tvarech;
• Čt - poslech pohádek a příběhů o zvířatech, nácvik básniček, říkadel i textů písní, různé hry s textem - čtení a vyhledávání písmen, slabik, slov i vět, skládání slov ze slabik, přiřazování slov k obrázkům zvířat i rostlin, přiřazování obrázků k textu;
• Ps - grafomotorická cvičení (kreslení zvířátek přesně podle slovní instrukce, grafické znázornění pohybu jednotlivých zvířat), opis, popř. přepis jednoduchých vět, psaní jednoduchých otázek a odpovědí (př. Žije v lese pes? Ne. Žije v lese sova? Ano.);
• Vv a Pv - kreslení a malování zvířat a rostlin, frotáže přírodnin, zvířátka a stromy sestavené z přírodnin, z keramické hlíny, z papíru, vytváření masek, divadelních kulis;
• Sm - orientace v prostoru, sluchová i zraková diferenciace, vizuomotorická cvičení;
• Tv - překonávání přírodních překážek v prostředí lesa, námětové pohybové hry atd.

Účelné opakování a procvičování bychom mohli nazvat "variacemi na dané téma". Proto velmi často obohacuji výukový proces i o dětskou dramatiku. Ta přináší do vyučování další rozměr spojený s citovým prožitkem a tréninkem vzájemné spolupráce.

Pohádka O Jedličce je "šitá na míru" konkrétní skupině žáků a vznikala pozvolna v průběhu celého prvního pololetí. Děti si vlastně pohádku poskládaly jako mozaiku. Samy vybíraly z několika možností, jaká zvířátka budou v pohádce účinkovat a kdo je bude hrát, jakými písničkami a tanečky pohádku doplní, jaké použijí hudební nástroje, jaké masky a kulisy, jaká blahopřání udělají největší radost obdarovaným. Využily tak svých individuálních schopností i osvojených poznatků a dovedností z jednotlivých předmětů.

Původně byla pohádka určena pouze pro třídní vánoční posezení s rodiči a přáteli našich dětí. Děti samotné ji však chtěly zahrát i dalším kamarádům a tetám v ÚSP. Zveřejněním této pohádky zprvu před publikem známým (kamarádi, rodiče, vychovatelé), později i neznámým (veřejnost v divadle, babičky a dědové v domově důchodců, děti v MŠ) žáci předávali jasné sdělení: "Přijeli jsme k vám a vynaložili jsme mnoho úsilí, abychom si vzájemně mohli předat radost a potěšení."

VÁNOČNÍ POHÁDKA O JEDLIČCE
(využití známých písní a tanečků v dramatickém tvaru)

Postavy a obsazení:

• vypravěč - učitel;
• Jedlička - vhodné je i zapojení dítěte na vozíku;
• sbor - děti na scéně, hrající zároveň v první části stromy v lese a v druhé části pohádky děti;
• sněhové vločky - dívky "tanečnice";
• lesní zvířátka - podle sestavy dětského kolektivu je možné některá zvířátka přidat, znásobit nebo úplně vypustit (zajíc, lišák, veverky, ježci) - odložením masek se stávají zvířátka zase stromy v lese.

Použité písničky:

• č. 1 - Pohádková písnička (L. Lžičařová, J. Lukášková);
• č. 4 - Zima (autor nezjištěn);
• č. 5 - Vánoční stromeček (P. Jurkovič, J. Źáček);
• č. 6 - Vánoční zvoneček (B. Viskupová);
• Štědrovečerní vánoční koleda.

Úvodní písnička:

Vypravěč:
Na kraji lesa vyrostla malá Jedlička. Vysoké stromy Jedličku přehlížely, nikdo s ní nemluvil. Jedlička si smutně říkala...

Hudba (kytara jemně, smutně doprovází monolog jedličky).

Jedlička:
"Nikdo mě nemá rád. Nikdo mě nepotřebuje, vždyť já jsem úplně k ničemu."

Vypravěč:
"Jedlička se moc trápila. Až jednou vyběhl z lesa vyplašený zajíc."

Sbor - zpívá:
"Hop, hop, hop. Hop a hop a hop. Hop, hop, hop. Hop, hop, hop. Hop a hop a hop."

Zajíc:
"Jedličko, prosím tě, schovej mě, honí mě liška."

Vypravěč:
"Jen co Jedlička zajíce schovala, už tu slídil mlsný lišák."

Hudba (kytara hlasitě doprovází rychlé pohyby hledajícího lišáka).

Lišák:
"Kde je ten zajíc!!!" (k lidem)
"Neviděli jste tady zajíce?" (odbíhá s nepořízenou, hudba ztichne)

Zajíc:
"Děkuji ti, Jedličko, zachránila jsi mi život." (vesele "odhopká" - sbor opakuje motiv)

Vypravěč:
"Jindy zase pršelo a veverky hledaly, kde by se schovaly."

Sbor:
"Kapy, kapy" (na melodii písně Prší, prší)

Veverky:
"Jedličko, prosíme tě, schovej nás. Prší, zmoknou nám kožíšky!"

Jedlička:
"Tak honem, pojďte."

Sbor (na melodii písně Prší, prší):

Veverky:
"Děkujeme, Jedličko, že jsi nám zachránila kožíšky."

Hudba (kytara doprovází jemným vybrnkáváním tanec veverek, sušících si kožíšky na slunci).

Vypravěč:
"Jedlička byla ráda, že může pomáhat. Už nebyla tak smutná. Přeci jenom ji někdo potřeboval. Jednou v noci dupala lesem celá ježčí rodina. Zabloudili a hledali cestu domů, byli už unavení a hledali, kde by složili hlavu."

Sbor (zpívá pomalu, ztěžka):
"Dupy, dupy, dupy, dupy, dupy, dupy, dup."

Ježek:
"Jedličko, prosím tě, schovej nás. Ztratili jsme cestu domů, máme hlad a chce se nám spát." (zívají, protahují se)

Jedlička:
"Tak pojďte."

Sbor (tiše rytmicky deklamuje):
"Tiše, tiše, ježci spí, kdo je vzbudí, toho sní."

Vypravěč:
"Ráno se ježci vzbudili, rázně si zacvičili" (hudební doprovod ke cvičení - kytara), "poděkovali Jedličce, rozhlédli se a oddupali domů."

Sbor (zpívá, postupně zrychluje, doprovází ježky):
"Dupy, dupy, dupy, dupy, dupy, dupy, dup."

Vypravěč:
"Jedlička pomáhala, kde mohla, a byla spokojená. Ale jednou přišla krutá zima."

Hudba (reprodukovaná, motiv hraný na harfu - na scéně zůstává pouze Jedlička a sněhové vločky, které tančí - pohybová improvizace se šátečky).

Vypravěč:
"A to byl pro Jedličku ten nejsmutnější čas. Jen mráz a sníh. Nikde ani živáčka. Sněhové vločky byly sice krásné, ale studené a nepřístupné, zahleděné jen do sebe. Jedličku postupně přikrývala mrazivá závěj a byla by snad i zahynula (hudba pozvolna utichá, vločky přikrývají Jedličku svými šátečky a odtančí), kdyby do lesa nepřišly veselé děti."

Děti:

Přibíhají, koulují se během předehry, zpívají písničku "Zima", doprovází ji rytmickou deklamací -

Zima je tu, děti, vrány k městu letí,
ručkama si zatleskáme,
ještě také nožky máme.
Ať se zima štětí, štětí.

1. dítě:
"Jé, pojďte se podívat, tady vyrostla krásná jedlička" (ostatní se seběhnou kolem Jedličky, obdivují ji a pomalu opatrně odstraňují "mrazivé závěje" vytvořené ze šátečků).

Vypravěč:
"Dětem se Jedlička moc líbila. Urovnaly jí větvičky a hned jí i zatančily a zazpívaly."

Děti:
Tančí kolem Jedličky a zpívají píseň "Vánoční stromeček":

Zelenej se, jedličko,
narovnej se maličko.
Líbíš se mi, vezmu si tě,
budeš vonět v našem bytě.
Zelenej se, jedličko.

Dám ti hvězdu na čelo,
večer bude veselo.
Můžu ti to předem slíbit,
u nás se ti bude líbit.
Dám ti hvězdu na čelo.

Vypravěč:
"To bylo pro Jedličku veliké štěstí. Konečně měla kamarády, po kterých tolik toužila. Moc se radovala a právě v té chvíli začaly Vánoce."

Děti:
Zdobí Jedličku vánočními řetězy a při tom zpívají píseň "Vánoční zvoneček":

Vánoční zvoneček tiše zvoní,
ta naše jedlička lesem voní.
Zdobíme stromeček pro Štědrý den,
vítáme Vánoce, radostný sen.

Vánoční stromeček světlem září,
radostný úsměv je v každé tváři.
Veselé Vánoce Vám přejeme,
písně a koledy zazpívejme.

Vypravěč:
"A to už přichází Štědrý večer."

Děti:
Zpívají koledu, rozdávají a připravují si vánoční blahopřání "Štědrej večer nastal".

Vypravěč:
"Říká se, že o Štědrém večeru se mohou splnit i nejtajnější přání. Naše Jedlička dostala v ten večer dárek, o kterém dlouho snila - mnoho opravdových kamarádů. A přátelství je dar opravdu vzácný. Jedličce se tedy splnil sen a naše pohádka je u konce."

Závěrečná písnička:

Děti:
Procházejí bránou, rozejdou se mezi obecenstvo a rozdávají vlastnoručně vyrobená a napsaná vánoční blahopřání. Přejí lidem veselé Vánoce.