K dosahování výchovných a vzdělávacích cílů je nezbytné určit komunikační a interakční pravidla, co žák může nebo nemůže, co je dovolené nebo zakázané, je v chování žáka žádoucí nebo nežádoucí. Nestanovit pravidla vůbec by vyústilo do chaosu, anarchie. Vytváření hranic pro žáka je tedy nutné.
Rozlišujeme tato pravidla interakce učitele a žáka: kodifikovaná, konvencionální a vlastní pravidla učitele.
Typickými kodifikovanými pravidly pro žáky v podmínkách školy je školní řád. Obsah se týká zejména pravidel chování žáků, povinností a práv žáků, opatření při porušení školního řádu, pravidel oceňování žáků, pravidel ochrany zdraví a bezpečnosti žáků. Má psanou formu. Před začátkem školního roku kodifikovaná pravidla pro žáky ředitel po projednání v pedagogické radě schvaluje. Účinnosti nabývá školní řád prvním dnem příslušného školního roku.
Konvencionální pravidla upravují zásady společenského styku mezi lidmi. Část z nich je promítnuta do školního řádu s ohledem na specifika školy jako vzdělávací instituce. Jsou to například zásady společenského styku žáka a učitele, úprava zevnějšku žáka a podobně.
Kromě těchto pravidel si určuje učitel vlastní pravidla, která nemají zpravidla písemnou podobu a nejsou oficiálně schválena statutárním zástupcem školy. Tato pravidla nesmějí být v rozporu se školním řádem, ale měla by na něj navazovat. Blíže specifikují povinnosti, práva a podmínky chování žáků u konkrétního učitele v konkrétní vyučovací hodině (Gavora, 2003).
Pražská skupina školních etnografů (Bittnerová, 1994; Rendl, 1994; Viktorová, 1995) nazývá tato nepsaná pravidla „učební smlouvou“, kterou učitel uzavírá se žáky.
Nejvhodnějším momentem pro stanovení pravidel je první vyučovací hodina (hodiny). P. Gavora (2003) nazývá období zavádění pravidel jako iniciační období. Pravidla komunikace a interakce učitele se žáky jsou vyjádřením konkrétního stylu řízení. Uvádíme pravidla partnerského a autoritativního stylu1 (Tabulka č. 2).
Při učitelově přístupu tlakem (autoritativní přístup) žáci nemusejí pravidla přijmout vnitřně. Při přístupu tahem (partnerský přístup) učitel pravidla navrhuje, argumentuje, žáci však mohou pravidla „dotvářet“, prosadit si další pravidla.
Komunikační pravidla | ||
Partnerský styl přísuptu učitele | Autorativní styl přístupu učitele | |
Žák může: | Učitel má právo: | Žák má právo: |
|
|
|
Shodné chápání těchto pravidel učitelem a žáky má charakter procesu. Je součástí slaďování se učitele a žáků. Zlomovými momenty jsou konfliktní situace, ve kterých se platnost pravidel potvrzuje, nebo mění. V konfliktních situacích se zároveň aktualizují vztahy subjektů a autorita učitele (potvrzení formální nebo přirozené autority učitele). Z dlouhodobého hlediska typ pravidel a práce s pravidly postupně vytváří kontext mikroklimatu příznačného právě pro konkrétního učitele a pro konkrétní žákovskou třídu. Procesům slaďování a konfliktním situacím se budeme podrobněji věnovat ve druhé kapitole.
Pravidla vzájemné komunikace
Představte si, že máte první vyučovací hodinu. Stanovte na ní pravidla vzájemné komunikace a interakce se žáky. Srovnejte tato pravidla s pravidly v tabulkách č. 3a–b.
Inspirujte se nepsanými pravidly ostatních učitelů! A nabízíme i nepsaná pravidla (rady) pro učitele, jak zvládnout žákovskou třídu od prvního okamžiku po vstupu do učebny.
Prověřování vědomostí |
|
Domácí úkoly |
|
Zapomenuté pomůcky = „špatný bod“, opakované zapomínání = práce navíc |
Opravování známek |
|
Autor: Jana Petrášová, absolventka vzdělávacího projektu Komunikace učitele ve vyučovacím procesu, listopad 2011
Nástup žáků na hodinu tělesné a sportovní výchovy |
|
Pravidla nošení si úboru na hodinu tělesné a sportovní výchovy |
|
Autor: Kamil Vydarený, absolvent vzdělávacího projektu Komunikace učitele ve vyučovacím procesu, červen 2011
Konfliktu učitele se žáky s negativními důsledky lze předejít pravidly, kterými se řídí učitel. Tato pravidla podporují utváření autority učitele. Nabízíme nepsaná pravidla pro učitele (převzato z www.skolskyportal.sk):
Dochvilnost. Učitel musí být dochvilný, musí mít připravené pomůcky na vyučovací hodinu. Dochvilný a na hodinu připravený musí být i žák.
Jak si zajistit ticho. Hned v první hodině třeba na zachování ticha trvat. Nesnažit se třídu překřičet, raději si na ticho počkat.
Na začátku hodiny. Prvních pět minut hodiny je pro vytvoření pracovní atmosféry rozhodujících. Ospalou třídu je třeba probudit energickým začátkem. Hlučnou třídu je třeba ztišit.
Udělování pokynů učitelem. Nejprve si musí učitel zajistit klid a pozornost žáků. Mluvit musí stručně, jasně, srozumitelně, důrazně, příjemným tónem. Nakonec musí všechny pokyny stručně shrnout.
Být ve střehu. Udržovat oční kontakt se všemi žáky. Nesedět za katedrou, ale procházet se mezi žáky. Neustálým pozorováním žáků se nežádoucímu chování může předcházet.
Přímý výpad čili potlačení nežádoucích projevů chování žáků, aby se mezi žáky nerozšířily. Je snazší zvládnout nežádoucí chování, které je ve stadiu „zrodu“. Nesmí zůstat nepovšimnuto, aby žáci nezískali dojem, že se jim takové chování „vyplatilo“.
Učíte na střední škole? Žáci této věkové kategorie ještě nemusejí být dospělí, ale často se jako dospělí cítí. Proto vám ještě nabízíme pravidla komunikace s mladistvými. (Dytrtová a Krhutová 2009, s. 25)
• Pokud ho chcete o něco požádat, zvolte spíše dotazovací formu. (Můžeš mi tu knihu přinést?)
• Vyhýbejte se tomu, abyste mu dávali příkazy, používali rozkazovací způsob, agresivní výrazy a křik. Dotýkají se jeho sebeúcty, ega. Pravděpodobná je sebeobrana ega projevy neochoty, odporu, negativní reakce. Obracejte se na něj co nejklidněji. Vytváříte předpoklad pro jeho klidnou reakci.
Nebuďte příliš přívětivý, ani lhostejný. Lhostejností ho ztrácíte, přehnanou přívětivostí získává pocit „převahy“.
• Nevyžadujte, aby vašim žádostem okamžitě vyhověl. Některé požadavky si i on musí promyslet. Je vyšší pravděpodobnost, že po zralé úvaze udělá přesně to, o co jste ho požádali.
• Nechte mu možnost diskutovat, uvažovat, volit. Diskusí mu dáte najevo, že jeho názor je důležitý, že ho akceptujete jako „partnera“, že už pro vás není „dítě“. Svobodná volba posilňuje zodpovědnost za rozhodnutí a důsledky rozhodnutí.
• Nečekejte, že uzná, že vy máte pravdu a on se mýlí. Když to budete očekávat, tím spíše bude zatloukat. Nechte mu čas na prověření jeho omylu, na vyrovnání se s omylem. Později snad svůj omyl připustí.
1 Poznámka autorky: P. Gavora (2003) uvádí termíny autokratický a liberální styl řízení vyučování, v našem pojetí se jedná o autoritativní a partnerský přístup učitele.
Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Motivace žáků efektivní komunikací. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.