Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Poznání vlastních politických postojů
Odborný článek

Poznání vlastních politických postojů

7. 2. 2013 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Martina Röhlichová, COV

Anotace

V průběhu lekce si žáci vyčíslí skóre, které představuje jejich politický postoj. Učiní tak na základě zodpovězení otázek uvedených v Dotazníku postojů ke změně. Žáci poznají své osobní preference. Aktivita může být hrubým vodítkem k tomu, aby se žáci seznámili s existencí různých modelů politického smýšlení. Kterákoliv otázka z dotazníku může být podnětem pro další diskuzi.

Motivace - komentář pro učitele:

Informace o základních politických postojích

Postoj je tendence vyjadřovat názor nebo přijímat určitou formu chování. Je výsledkem společenské integrace a osobních zkušeností a v porovnání s ideologií je méně vědomý. Postoje řídí naše vnímání, naše úsudky a naše kroky.

Účelem aktivity je na základě vyjádření názorů poznat, do jaké míry je nebo není člověk nakloněn společenské změně. Změna jako taková není dobrou ani špatnou záležitostí a účelem aktivity není vést úsudek žáků a už vůbec ne jej hodnotit. Je také nutné mít na paměti, že výsledky tohoto „politického lakmusového papírku" není možné brát stoprocentně vážně, především pokud si studenti ne zcela uvědomují důsledky tvrzení uvedených v dotazníku.

Opravdová otázka zní: Kdy, jak, proč a jakou provést změnu? Modely politického myšlení sloužící jako vodítka politických postojů se rozvíjejí od dob francouzské a americké revoluce. Následující přehled je přibližný: nemůže nahradit seznámení se s původními zdroji.

Progresivní postoj vede k přesvědčení, že změny jsou žádoucí. Může být revoluční nebo reformistický, v závislosti na vnímané naléhavosti a na použitých prostředcích. V případě revolučního není vyloučeno ani použití násilí. U reformistického postoje je změna také žádoucí, avšak bez radikálního narušení odkazů minulosti.

Konzervativní postoj si cení tradice a před teorií upřednostňuje zkušenost. Může stranit statusu quo nebo být i zpátečnický. Stranit statusu quo znamená přesvědčení, že třebaže není současný stav dokonalý, je přijatelný. Organický růst může být obhajován jako režim změny (Edmund Burke). Zásadním zájmem je zachovat silný a agilní stát pro případ, že by byl přetížen dílčími zájmy. Reakcionář odmítá současný stav věcí: má za to, že bylo především chybou změnu realizovat, a usiluje o návrat původního stavu.

Revolucionář reakcionář mají doktrinářské, fundamentalistické tendence. Jde především o chranu pozic na ideologickém základě bez ohledu na současnou realitu.

Ostatní jsou pragmatičtější a definují vlastní pozice analýzou bezprostředních následků.

V reálném životě budou politické postoje často podobné směsi různých základních směrů politického myšlení, například při obhajobě neoliberálních, ekologických nebo technokratických linií.

Aktivita "Poznej svůj postoj ke změně"

Příprava pomůcky: pro každého žáka kopie pracovního materiálu Dotazník postojů ke změně

Průběh: Žáci odpoví na otázky v dotazníku (písemně, samostatně) - podle uvedeného klíče si zapíší ke každému tvrzení bodové ohodnocení (škála 5 zcela souhlasím až 1 vůbec nesouhlasím)

Klíč:

5 - plně tvrzení podporuji

4 - tvrzení spíše podporuji

3 - k tvrzení mám neutrální postoj

2 - tvrzení je spíše proti mému přesvědčení

1 - s tvrzením naprosto nesouhlasím

Žáci si sečtou body a zapíší si výsledek - svůj hrubý postoj v politickém smýšlení podle vyhodnocení:

100 až 80 bodů: revoluční postoj

80 až 60 bodů: reformistický postoj

60 až 40 bodů: pro zachování statusu quo

40 až 20 bodů: reakcionářský postoj

Závěr a reflexe: Každý žák si sám pro sebe vyhodnotí, zda je výsledkem dotazníku překvapen, zda očekával takovýto postoj či nikoliv. Žák si může zapsat poznámky nebo krátkou sebereflexi, dle zájmu pak prezentovat před třídou. Učitel, příp. schopný žák utřídí údaje z dotazníku podle pohlaví a třída společně vyhodnotí, zda jsou ve výsledku dotazníku nějaké rozdíly mezi chlapci a děvčaty. Toto zhodnocení si každý žák zapíše a uváží možné důvody vyhodnocených závěrů. V sebereflexi a reflexi se žáci mohou zamyslet nad tím, jestli se výsledky dotazníku budou měnit v čase, jestli by například u sebe sama očekávali jiné výsledky za 5, 10 let a proč.

Alternativa:

V závislosti na tom, jak je aktivita využita v kontextu (další vyučování či jiné lekce), lze zařadit práci s textem. V případě pokročilejších žáků je možné pracovat s výňatky děl autorů jako například Locke, Burke, Marx. Lze využít také názorů politiků a zástupců politických starn.

Otázky v dotazníku je možné přeformulovat s ohledem na místní poměry.

Jakákoliv otázka může být předmětem diskuze.


Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
27.34 kB
Dokument
Poznání vlastních pol. postojů - Dotazník postojů ke změně

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Martina Röhlichová, COV

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci
  • Gymnázium
  • Kompetence občanská
  • informovaně zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváženě
  • Gymnázium
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Pracovní materiál: Dotazník postojů ke změně