Kroužek finanční gramotnosti v ZŠ a MŠ Litvínov-Janov

Kontext příkladu dobré praxe

Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov je integrovaná sídlištní škola, která vznikla sloučením mateřské školy, základní školy a základní školy praktické/speciální. V této lokalitě se společnost potýká s podceňováním významu vzdělání, častou absencí žáků, segregací dětí, ale i tzv. sídlištním syndromem, kdy děti nemají dostatek aktivit, prostoru a pozornosti naplňujících jejich přirozené potřeby. V koncepci [1] ZŠ a MŠ Litvínov-Janov se uvádí: „Většina z dětí je v odpoledních hodinách bezprizorních. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je i fakt, že značně vysoké procento dětí v janovském sídlišti pochází ze sociálně slabých rodin, což často zapříčiňuje nezaměstnanost rodičů. Dalším faktem je, že v sídlišti chybí instituce, která by odpolední program pro děti zajišťovala.“ V ZŠ a MŠ Litvínov-Janov si uvědomují preventivní přínos práce s jakkoli znevýhodněnými žáky a přínos organizování bezplatných volnočasových aktivity. I proto se tato škola přihlásila do projektu ICT proti bariérám ve vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, který realizuje občanské sdružení Genesia, jež se zaměřuje na rozvoj lidských zdrojů. ZŠ a MŠ Litvínov-Janov je jedním z metodických center tohoto projektu.

V rámci projektu ICT proti bariérám je finanční gramotnost nabízena v ZŠ a MŠ Litvínov-Janov jako volitelný předmět. V předchozích letech byla vyučována v posledních ročnících základní školy. Žáci těchto ročníků se úspěšně zapojovali do soutěže ve finanční gramotnosti. V letošním školním roce ale došlo ke změně a kurz finanční gramotnosti byl nabídnut žákům 5. ročníků. První pololetí jej mohou navštěvovat žáci z 5. A a ve druhém pololetí žáci z 5. B. Kroužek vede Ing. Jan Vaněk a výuka probíhá multimediální interaktivní ICT dílně, jejíž vznik byl umožněn právě díky projektu ICT proti bariérám.

Autor díla: RNDr. Eva Zelendová

Vzdělávací obsah kroužku finanční gramotnosti vychází ze Standardů finanční gramotnosti pro základní vzdělávání (konkrétně pro 1. stupeň ZŠ). V tematickém plánu [2] tohoto kroužku jsou vymezeny 3 tematické okruhy:

• Peníze
• Hospodaření
• Finanční produkty

Obsah a cíle jsou přizpůsobeny věku žáků i praktickému životu v lokalitě Litvínov-Janov. Kromě tradičních finančních témat jako je způsob placení, úspory, půjčky, reklamace jsou do výuky zařazena témata netradiční, jako je například placení kartou v autobuse. Méně typická byla i navštívená výuka tématu Čím chceš být?

Realizace – postup a metody

Cílem lekce finanční gramotnosti s názvem Čím chceš být? je především motivovat sociálně znevýhodněné žáky pro vzdělávání a pro pozitivní vztah k práci (a v budoucnu pro kvalitní pracovní výkony). Na začátku výuky byla žákům položena otázka Čím by chtěli být? Poté následovala dotaz, kolik by si při tomto povolání chtěli za měsíc vydělat. Poté se pan učitel zeptal, zda žáci vědí nebo odhadnou, jak je vysoká průměrná měsíční mzda v Ústeckém kraji. Odhady žáků byly porovnávány s údaji, které můžeme nalézt v Regionální statistice ceny práce v Ústeckém kraji za rok 2011.

V této souvislosti je nutné poznamenat, že se ve výuce operovalo s pojmy, které jdou nad rámec dosavadních znalostí žáků 5. ročníku. Proto byly žákům na příkladech objasněny pojmy hrubá měsíční mzda, průměrná hrubá měsíční mzda a medián hrubé měsíční mzdy.

Pan učitel žákům objasnil, že průměrná mzda je vlastně „uměle vytvořená“ hodnota, které je často od reality vzdálena. Hodnota průměrné mzdy není zcela uprostřed všech mezd, ale je výše, protože je tato hodnota zvyšována vyššími mzdami. Proto s žáky v dalším kroku vyučující porovnával mzdy ve vztahu k dosaženému vzdělání a vzhledem k 1. a 9. decilu všech mezd v Ústeckém kraji za rok 2011.

Na příkladu rozvrstvení mzdy podle decilů vyučující ukázal, jaká může být reálná nejnižší a nejvyšší mzda v daném kraji při zohlednění dosaženého vzdělání.

Žákům byla předložena tato tabulka:

Nejprve vyučující s žáky prošel pojmy označující stupně dosaženého vzdělání a zopakoval na příkladu pojmy medián a decil. Po zorientování se v tabulce následovala samostatná práce žáků. Žáci obdrželi pracovní list s otázkami (viz Příloha 2). Pracovat mohli samostatně nebo ve dvojicích. Úkolem žáků bylo odpovědět například na otázku Jaká je hrubá měsíční mzda v 1. decilu pro zaměstnance se základním nebo nedokončeným vzdělání? Nebo Jaká je hrubá měsíční mzda v 9. decilu pro zaměstnance se středním vzděláním bez maturity?, případně Kolikrát je vyšší mzda v 9. decilu pro zaměstnance se středním vzděláním bez maturity oproti mzdě v 1. decilu? S žáky byla tímto způsobem procvičována orientace v tabulce.

Autor díla: RNDr. Eva Zelendová

Pro motivaci sociálně znevýhodněných žáků ke vzdělávání není ale práce s tabulkou tím nejdůležitějším. Podstatné je prostřednictvím vhodných otázek a diskuze rozvíjet postoje žáků. Vyučující se jich například ptal, jakou mzdu by žáci podle výše uvedené tabulky chtěli mít a co pro to musí udělat. Nebo Co si můžete za nejnižší mzdu zaměstnance se základním vzděláním koupit? Zajímavý byl také postřeh, že jeden zaměstnanec se základním vzděláním vydělá 9 201 Kč za měsíc a jiný 25 318 Kč. Proč má druhý zaměstnanec vyšší mzdu? Vyučující v této části výuky zmiňoval pozitivní přístup k práci, kvalitu odvedené práce a šikovnost zaměstnance a apeloval na žáky, aby toto přijali za své.

V závěru hodiny bylo shrnuto, že průměrná měsíční mzda není hodnotou, která by vyjadřovala konkrétní mzdu zaměstnance. Také bylo připomenuto, že mzda se liší podle dosaženého vzdělání zaměstnance. V neposlední řadě vyučující upozornil na to, že vyšší vzdělání zvyšuje šanci na získání vyšší mzdy a že se na výši mzdy podílí snaha a zručnost zaměstnance.

Autor díla: RNDr. Eva Zelendová

Reflexe:

Přestože se může zdát tematika průměrné měsíční mzdy, mediánu měsíční mzdy a decilů měsíční mzdy pro 5. ročník náročná, vyučující i žáci si s touto problematikou poradili velmi dobře. Nezbytným úvodem do problematiky bylo totiž vysvětlení obtížných statistických termínů na příkladech ze života žáků. Pro větší názornost byl vzdělávací obsah předkládán ve vazbě na daný region a byl obohacován praktickými otázkami. Představená témata mohou být ve výuce dále rozvíjena – zajímavá může být lekce zaměřená na výběr povolání nebo na porovnávání hrubé a čisté mzdy. Nutné je ale podotknout, že v lokalitě Litvínov-Janov je vysoká nezaměstnanost a příjem mnoha rodin tvoří především podpora v nezaměstnanosti a státní sociální podpora. Žákům tedy při uvažování nad vzděláním a výběrem povolání a při osvojování profesních dovedností mohou chybět pozitivní vzory. I proto je motivace sociálně znevýhodněných žáků ke vzdělávání a pro pozitivní vztah k práci obtížným a dlouhodobým cílem. A právě kroužek finanční gramotnosti může mít v této konkrétní situaci nezastupitelnou motivační i preventivní úlohu.