„Byli jsme jeho poslední nadějí…“
dcera zachránce Adolfa Brchaně
Nikdo neví jistě, kolik nežidovských občanů dalo v období druhé světové války v sázku život, aby zachránilo Židy. Na územích okupovaných nacisty žilo téměř 700 milionů lidí. Na záchranných akcích se jich podílela pouze nepatrná část. Mnoho zachránců bylo odhaleno a zavražděno. Někteří svůj příběh z různých důvodů nikdy nevyprávěli. Příběhy některých byly zdokumentovány a část zachránců byla později izraelským národním památníkem Jad Vašem oceněna titulem „Spravedlivý(á) mezi národy“. Od roku 1963 do roku 2011 byl tento titul udělen 24 355 zachráncům. Mezi nimi je i 108 lidí z českých zemí.[1] Jejich počet se ve srovnání s jinými zeměmi může zdát nízký, což historici dosud nemohli úplně objasnit. Ukrývat hledané v Protektorátu Čechy a Morava však nebylo jednoduché – pomocníkům hrozily policejní prohlídky či udání sousedů a po odhalení věznění v koncentračním táboře. Navíc v době probíhajících deportací v roce 1942 začala tzv. heydrichiáda a nacistický teror v okupované zemi se zásadně vyostřil. Naopak na konci války, v době deportací lidí ze „smíšených“ rodin, ochota ukrývat Židy skrývající se před deportací stoupala.
Příběhy některých z těch, kteří s nasazením vlastního života pomáhali, použijeme v této lekci. Pokusíme se pojmenovat okolnosti, které ovlivnily jejich rozhodnutí pomoci těm, kterým hrozilo nebezpečí. Existují nějaké vlastnosti, schopnosti a dovednosti, které činí z lidí úspěšné zachránce?
Časová dotace: 90 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností
Způsob práce: čtení s porozuměním, skupinová práce, skládankové čtení, vytváření schémat
Zařazení lekce: lekce je vhodná pro práci na dosažení očekávaných výstupů vzdělávacích oblastí Člověk a společnost, včetně rozvíjení vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot ve většině průřezových témat všech druhů škol druhého a třetího stupně
Přečtěte žákům úvodní text, poskytněte jim ho ke čtení, nebo uveďte hodinu v podobném duchu.
Rozdělte žáky do pracovních skupin, ideálně po čtyřech členech. Budeme jim říkat domovské skupiny. Každá domovská skupina obdrží čistý list papíru formátu A3 (nebo větší), se kterým bude pracovat po celou lekci, a který použije v závěrečné prezentaci. Vyzvěte žáky, aby se zamysleli nad tím, zda „zachránce“ je člověk nějakých zvláštních kvalit (vlastností, schopností a dovedností), které roli zachránce předurčují nebo alespoň pomáhají být úspěšným zachráncem, případně zda existují nějaké okolnosti, které tuto roli usnadňují. Nechť každý žák napíše seznam takových kvalit do jednoho „svého“ rohu společného listu papíru. Poté umožněte čtveřicím, aby své nápady sdílely. Doprostřed listu ať větším písmem napíší vlastnosti, na kterých se shodli.
Poskytněte domovským skupinám kopie příběhu rodiny Kytliců ze Žamberka (Pracovní materiál č. 1). Vyzvěte žáky, aby příběh prostudovali, a v domovských skupinách odpověděli na následující otázky?
Co je na příběhu zajímavé/nejzajímavější?
Jak se lidé z příběhu stali zachránci (kdy, jak, proč)?
Co jim v zachraňování pomohlo?
Co jim zachraňování komplikovalo, znesnadňovalo?
Nakonec ať na svůj list papíru doplní vlastnosti a okolnosti, které je po prostudování konkrétního příběhu zachránců napadly. Mohou také některé původní upravit, doplnit, případně škrtnout.
Nyní každého žáka z domovské skupiny pošlete do skupiny nové – expertní.
Pokud v domovských skupinách byli žáci označeni čísly:
1-2-3-4 nyní se sejdou ve skupinách 1-1-1-1
1-2-3-4 2-2-2-2
1-2-3-4 3-3-3-3
1-2-3-4 4-4-4-4
Ať si žáci v expertních skupinách sdělí, na co přišli ve skupinách domovských. Potom každá expertní skupina obdrží dva další příběhy zachránců (jednotlivé části Pracovního materiálu č. 2). Po prostudování příběhů ať žáci odpoví na stejné otázky, jako u textu o Kytlicových (viz. bod 3) a vytvoří přiléhavý název pro každý z příběhů.
Nyní se žáci vrátí do původních domovských skupin a stále na tentýž list papíru naposled doplní získané postřehy: jaké vlastnosti a okolnosti pomáhají lidem být úspěšnými zachránci?
Vyzvěte nyní domovské skupiny, aby shrnuly a prezentovaly v plénu své postřehy a odpovědi na klíčové otázky z úvodu lekce.
Pokud máte zájem a zbyl-li vám čas, můžete lekci doplnit o další aktivitu:
Sociální psychologové Bibb Latané a John Darley se v šedesátých letech dvacátého století zabývali otázkou diváků/přihlížejících – lidí, kteří jsou svědky zla, ale nezasáhnou. Jedním z výsledků jejich výzkumu, který se primárně netýkal holocaustu, je pětistupňový proces, kterým se diváci mění v aktivní účastníky/zachránce[2]. Jde o tyto fáze:
Lze podle vašeho názoru takové schéma použít i v případech, které jste studovali? Pokuste se kvality zachránců z vašich seznamů propojit s jednotlivými fázemi proměny z diváka v zachránce podle Lataného a Darleyho. Které z nich pomáhají člověku „uvědomit si, že je něco špatně“, které usnadňují „zvolit druh pomoci“ apod.
[1]Volně podle Eva FOGELMANOVÁ: Svědomí a odvaha. Zachránci Židů za holocaustu, Praha 1994. s. 10; Names and Numbers of Righteous Among the Nations - per Country & Ethnic Origin, as of January 1, 201“, http://www1.yadvashem.org/yv/en/righteous/statistics.asp [21. 8. 2012].
[2] Eva FOGELMANOVÁ: Svědomí a odvaha. Zachránci Židů za holocaustu, Praha 1994. s. 43.
Materiál vznikl v rámci projektu Židovského muzea v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy s názvem Naši nebo cizí?
 |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Naši nebo cizí?.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
