„Přece není možné něčemu podobnému uvěřit.“
Tomáš Garrigue Masaryk[1]
Na konci března 1899 došlo v Polné, malém městečku na českomoravském pomezí, k brutální vraždě mladé dívky Anežky Hrůzové. Kvůli řezné ráně na jejím krku se okamžitě začaly šířit zprávy o údajné židovské rituální vraždě. Středověká pověra, že Židé potřebují pro své tajné rituály krev křesťanů, živena některými „učenými“ duchovními, radikálními nacionalisty a lidovou představivostí, se na konci 19. století úspěšně šířila Evropou. Po několikadenním vyšetřování byl vzat do vazby dvaadvacetiletý chudý polenský Žid Leopold Hilsner, a to „obzvláště proto, že veřejné mínění v Polné a v okolí všeobecně jej co pachatele naznačovalo.“[2]Obvinění proti Hilsnerovi bylo konstruováno bez jakýchkoli jasných důkazů o jeho podílu na zločinu, pouze na základě nepřímých indicií a bylo silně ovlivněno dobovým antisemitismem. Vyšetřovatelé odmítali všechny důkazy, které neodpovídaly konstrukci rituální židovské vraždy. Ve dvou soudních procesech, za velkého zájmu médií, která se postarala o to, aby se z případu lokální vraždy stala celonárodní aféra, byl Hilsner odsouzen k trestu smrti. Hrdelní trest byl později císařskou milostí změněn na doživotní žalář. Veškeré snahy o revizi procesu nebo o omilostnění nespravedlivě odsouzeného zůstávaly bez výsledku. Teprve v roce 1918, po téměř dvaceti letech strávených ve vězení, byl Leopold Hilsner omilostněn a propuštěn. Do boje proti pověře o židovské rituální vraždě se kromě jiných pustil i Tomáš Garrigue Masaryk, tehdy padesátiletý profesor české univerzity v Praze. Za tento svůj postoj byl značnou částí české veřejnosti odsouzen.[3]
Časová dotace: 90 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností
Způsob práce: čtení s porozuměním, skupinová práce, vytváření schémat
Zařazení lekce: lekce je vhodná pro práci na dosažení očekávaných výstupů vzdělávacích oblastí Člověk a společnost, včetně rozvíjení vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot ve většině průřezových témat všech druhů škol druhého a třetího stupně
Žáci mohou odpovědět ústně nebo si odpověď promyslet a zapsat do svého deníku a poté sdílet ve skupině.
[1] Bohumil ČERNÝ: „Vražda v Polné“, Hilsneriáda (100. výročí 1899-1999), Polná 1999. s. 65.
[2] Jiří KOVTUN: Tajuplná vražda. Případ Leopolda Hilsnera. Praha 1994, s. 143.
[3] Michal FRANKL: „Emancipace od židů“ Český antisemitismus na konci 19. století, Praha – Litomyšl 2007, s. 281-288. Upraveno, kráceno.
Materiál vznikl v rámci projektu Židovského muzea v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy s názvem Naši nebo cizí?
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Naši nebo cizí?.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích: