Model politického cyklu

1. Motivace

Občané se mohou zapojovat do politiky mnoha různými způsoby. Právo zapojit se do politiky patří také dětem, nikoliv jen dospělým. To však vyžaduje porozumění problému a důkladný úsudek. Jak v demokratických školách, tak i v demokratické společnosti se není potřeba obávat argumentů a kontroverze, dokonce ani roztržek nebo konfliktů, ty by měly být vnímány jako něco normálního, dokonce i užitečného v procesu demokratického rozhodování. Urovnání názorových a zájmových sporů je základní metodou řešení problémů a rozhodování. Nejsou-li zájmy a cíle jasně formulovány, nelze s nimi pracovat dále. V otevřené společnosti není možné harmonii, tedy „společné dobro" vnucovat, ale je nutné si ji vyjednat. Kontroverze a konflikty nejsou škodlivé, pokud jsou postaveny na kultuře argumentace a umění kompromisu.

2. Aktivita "Model politického cyklu"

Příprava pomůcek: Učitel připraví pro každého žáka schéma = model politického cyklu (učitel může model ponechat i v anglickém jazyce, záleží na skupině žáků).

Pracovní informace pro učitele: Model politického cyklu funguje jako mapa, což znamená, že vybírá určité aspekty reality a opomíjí jiné. Uživatel však nikdy nesmí zaměnit model za skutečnost. Model se zaměřuje na politiku jako proces rozhodování a řešení problémů. Nezaměřuje se na politiku jako na boj o moc, třebaže se objevuje i tento aspekt. Model nabízí šest základních kategorií, které vedou ke klíčovým otázkám. A tyto otázky pomáhají analyzovat politické rozhodování.

• Model politického cyklu poskytuje popis ideálního procesu politického rozhodování. Za prvé se politický problém musí dostat do veřejného programu jednání. Problematika určení agendy má hodně společného s politickou silou. Problém musí být definován a akceptován. Konkurenční zájmy a hodnoty hrají důležitou roli, protože definice problému silně ovlivňuje výsledek rozhodování. Například chudobu je možné definovat jako útok na lidská práva nebo jako podnět k tomu vzít osud do vlastních rukou. První názor naznačuje, že chudí lidé potřebují podporu, zatímco druhý názor tiše doporučuje chudým lidem příliš nepomáhat, protože by mohli zlenivět.

• Debata: Probíhá za určitých podmínek. Zde je důležitý rámec modelu: sociální, ekonomický a mezinárodní vývoj určuje data. A ústavní a právní rámec definuje pravidla. Kdo se může debaty zúčastnit? O čem kdo rozhoduje? Tyto otázky pomáhají porozumět výsledku debaty čili konečnému rozhodnutí. Kdo se debaty zúčastnil? Jaké zájmy byly v sázce? Co bylo nutno dojednat? Bylo možné dospět ke kompromisu?

• Následně dojde k rozhodnutí.

• Implementace: Jakým způsobem je rozhodnutí implementováno neboli jakým způsobem bylo realizováno, uvedeno do praxe? Nastaly nějaké potíže nebo konflikty? Splňuje implementace záměry těch, kteří toto rozhodnutí přijali?

• Názory: Jakou mělo rozhodnutí odezvu? Čí zájmy byly dotčeny - pozitivně nebo negativně? Které hodnoty jsou zahrnuté?

• Reakce: Objevily se reakce jednotlivců nebo kolektivů, organizované reakce skupin? Podporují rozhodnutí, nebo nesouhlasí s rozhodnutím? Mezi příklady mohou patřit protesty, demonstrace, dopisy redaktorům novin, rozhodnutí soudu, stávky, emigrace, odchod investorů, porušení zákona apod.

• Problém: Byl nakonec původní problém vyřešen? Vynořily se nějaké nežádoucí nebo nepředpokládané následky? Vznikl nějaký nový problém díky reakcím na rozhodnutí a jeho implementaci? Politický koloběh se uzavře v případě vyřešení problému. Často se stává, že nový koloběh začne s dalším navazujícím nebo nepředpokládaným problémem.

Studenti by měli rozumět tomu, že politický koloběh zobrazuje, kde a jak se občané mohou zapojit do politiky: můžeme poskytnout naší definici problémů, které vyžadují politickou pozornost a potřebují veřejné zdroje k jejich vyřešení. Můžeme se zapojit do diskuse, formovat náš názor na rozhodnutí a podporovat nebo naopak oponovat způsobu, jakým bylo rozhodnutí implementováno. Přitom využíváme naše lidská a občanská práva. Demokracie je závislá na aktivních demokratech.

Průběh aktivity: Učitel představí model politického koloběhu. Může zvolit deduktivní či induktivní přístup, využije tedy buď metodu výkladu s následným odvozením příkladů na základě debaty se žáky nebo uvede konkrétní příklad či odkaz na aktuální zkušenosti, se kterými žáci disponují a na základě kterých vyloží model politického cyklu. Každý žák dostane kopii modelu politického cyklu. Dále je třída rozdělena do skupin (čtyř až šestičlenných). Skupiny mají za úkol vyhledat v tisku za několik posledních dní články jako příklady každé ze šesti kategorií modelu pilitického cyklu (problém, debata, rozhodnutí, realizace = implementace, názory, reakce). Práce může probíhat tak, že každá skupina hledá příklady všech šesti kategorií nebo naopak vytvoří se šest skupin ve třídě a každá skupina se věnuje jedné kategorii. Skupina nalepí příklady článku na prezenční papír, zpracuje graficky, připraví pro debatu s celou třídou.