1. Co je to CLIL?
Jedná se o obsahově a jazykově integrované vyučování, které má za cíl integrovat cizí jazyky v nejazykových předmětech. CLIL reaguje na kurikulární reformu zejména tím, že podporuje integraci vzdělávacích oborů a průřezových témat spojených s gramotností a dovednostmi potřebnými k osvojení si cizího jazyka. Klíčovým přínosem CLILu je rozvoj kognitivních dovedností žáků a fakt, že nutí žáky přemýšlet v cizím jazyce.
2. Kdy se objevuje CLIL jako nová vyučovací metoda?
Počátky obsahově a jazykově integrované výuky spadají do 70. let minulého století a jsou spojovány se vznikem komunikativních metod. S rozvojem výuky předmětů v cizích jazycích se postupně objevilo mnoho termínů (LAC – Language Across Curriculum, TBLL – Task-based Language Learning, CBI – Content-based Instructions, CBT – Content-based Teaching), které prakticky označovaly obdobný způsob výuky. Se zkratkou CLIL poprvé přišel David Marsh v roce 1994 a dva roky poté byla použita na univerzitě ve finském Jyväskylä a v rámci Evropského programu pro vzdělávání v Nizozemsku.
3. Jak se liší CLIL od výuky předmětů v cizím jazyce v rámci bilingvních programů cizojazyčných škol?
CLIL výuka sleduje dva cíle, obsahový a jazykový, a počítá s omezenou jazykovou vybaveností žáka. Mateřský jazyk je tedy přirozenou součástí výuky. Na rozdíl od bilingvních programů nabízejících výuku odborných předmětů v cizím jazyce (odpovídají RVP pro bilingvní gymnázia), které nesledují dualitu cílů, ale pouze odborný obsah (není zde jazykový cíl).
4. Žákům může dělat CLIL výuka zpočátku určité potíže. Jak jim může učitel pomoci?
Učitel musí uzpůsobit svůj styl výuky i výběr učiva vhodného pro CLIL, správně zformulovat zadání úkolu. Měl by zvolit adekvátní metody a postupy, které se v mnohém od tradiční výuky odlišují. Jako jazykovou pomoc může nabídnout například jazykové rámce (modelové začátky vět, ustálenou strukturu gramatického jevu, který žák obměňuje). V CLIL je hodně důležitý tzv. scaffolding, tj. různé prostředky učitele používané k tomu, aby žákovi usnadnil učení. Tím máme na mysli různé verbální i neverbální formy reprezentace, jako jsou vizuální pomůcky, plakáty se slovíčky, grafické organizátory aj.
5. Je pro výuku zeměpisu v angličtině lepší zeměpisář ovládající částečně angličtinu, nebo spíše učitel jazyka se základními znalostmi oboru?
Určitě ten první případ. Kompetentní učitel pro CLIL je spíše učitel odborného předmětu, který prošel jazykovou průpravou. V ideálním případě je to samozřejmě didaktik příslušného cizího jazyka, jenž má zároveň kvalifikaci v oboru.
6. Jakým způsobem by měl učitel hodnotit dovednosti žáka získané během hodin vyučovaných CLILem?
Učitel by se měl zaměřit zejména na hodnocení odborných dovedností a znalostí. Více než jazyková správnost je důležitá přirozenost žákova projevu (jeho srozumitelnost) a způsob osvojení učiva. Žák musí být podporován v tom, že žádoucí je i projev s chybami.
7. Kdo rozhoduje o zařazení CLIL do vyučování a je tento typ výuky zachycen v ŠVP?
Rozhodnutí o zapojení CLILu do výuky je plně v kompetenci ředitele školy. Způsob realizace CLILu na dané škole vychází z možností učitelů a jejich kompetencí pro CLIL. Škola by měla CLIL výuku zanést do ŠVP. Buď uvede CLIL samostatně jako integrovaný předmět, který se realizuje v cizojazyčné hodině (tzv. soft CLIL), nebo v hodině daného předmětu (tzv. hard CLIL). Můžou existovat další varianty a modely, např. projektový CLIL nebo občasné vstupy cizího jazyka do odborného předmětu (tzv. language showers, instrukce v cizím jazyce aj.), pak se informace o CLIL může objevit pouze v charakteristice daného předmětu ŠVP.
8. Ve kterých předmětech se CLIL objevuje nejčastěji a ve kterých naopak málo?
Z výzkumů a zahraničních zkušeností vyplývá, že spíše nízké riziko s sebou nese aplikace CLIL na předměty, které mají nižší kognitivně-lingvistickou hodnotu, jako je např. tělesná výchova, umělecké předměty a volitelné předměty. Rizikovější předměty mohou být ty, které jsou považovány za nezbytné nebo kulturně žádoucí, např. občanská výchova. Volba konkrétních předmětů tak úzce souvisí s tím, jaké obecné cíle si škola v rámci výuky CLIL klade. Je-li cílem školního programu zvýšení komunikativních dovedností žáků v cizím jazyce, může být výbornou volbou zeměpis či dějepis vzhledem k jejich rozsahu a tematické povaze. Přírodní vědy, tedy biologie, chemie a fyzika, jsou často vnímány jako prestižní a náročné, ovšem na úrovni základní školy lze u nich na rozdíl od předmětů hodně vázaných na text stavět na experimentálním vyučování a symbolickém zápisu, čímž se jejich „rizikovost“ snižuje.
9. Používá se CLIL také při výuce ICT a matematiky?
Předmět informační a komunikační technologie je obecně vnímán jako málo rizikový, protože i bez oficiálního zavedení CLIL je často přirozeně vyučován alespoň částečně v anglickém jazyce díky internacionálním termínům a výrazivu. Naopak o výhodách vyučovacího předmětu matematika v souvislosti s CLILem se polemizuje. V matematice se příliš nepoužívá tradiční text, může proto přinést problémy s pochopením dané látky. Je také otázkou, jestli zavedení CLIL pouze v matematice může přispět ke zlepšení celkové úrovně angličtiny na škole ve stejné míře jako v jiných předmětech.
