Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Co chtějí učitelé měnit v osnovách
Odborný článek

Co chtějí učitelé měnit v osnovách

24. 5. 2012 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Jitka Jarníková
Spoluautor
PaedDr. Jan Tupý

Anotace

Už od roku 2008 probíhá monitorování kurikulární reformy. Postupně se uskutečnilo sledování na mateřských a základních školách, základních školách speciálních a v rámci projektu Kurikulum G i na gymnáziích. Rádi bychom vám představili některé zajímavé výsledky z dotazníkového šetření na 300 náhodně vybraných, plně organizovaných základních školách. Dokládají zkušenosti učitelů českého jazyka (ČJ), matematiky (M) a informačních a komunikačních technologií (ICT) z průběhu reformy. Co si tedy myslí učitelé základních škol o školních vzdělávacích programech a co by se podle nich mělo změnit?

Podíl na tvorbě učebních osnov (UO) v ŠVP

Na tvorbě učebních osnov ČJ, M a ICT se podílelo 76 – 84 % učitelů – viz graf č. 1. Výjimku tvořili učitelé ICT na 1. stupni, kteří vykázali jen 59% účast při tvorbě UO.
 
Z výsledků vyplývá, že většina učitelů sledovaných předmětů se podílela na tvorbě UO „svého“ předmětu. To že se pětina současných učitelů na tvorbě UO nepodílela, lze přičítat příchodu nových učitelů, přechodům učitelů ze školy na školu i skutečnosti, že se zřejmě na některých školách na tvorbě UO nepodíleli všichni učitelé. Situaci s UO ICT na 1. stupni lze vysvětlovat tak, že na řadě škol zřejmě tvořili UO pro 1. stupeň učitelé 2. stupně, pravděpodobně dochází i k častější změně vyučujících tohoto předmětu.

Přednosti a nedostatky učebních osnov

Nejčastěji byly u všech sledovaných vyučovacích předmětů (na obou stupních) zmiňovány následující přednosti UO: integrace vzdělávacího obsahu, zavedení průřezových témat, navýšení časové dotace, možnost organizace učiva podle potřeb žáků, podpora moderních způsobů práce, posílení pedagogické autonomie aj. Jako nedostatek UO učitelé nejvíc uváděli různorodost obsahu či obsáhlost UO.
 
Ukázalo se, že učitelé označují jako přednosti UO ty prvky, které podporují jejich větší pedagogickou svobodu a tvořivost ve výuce. Je zajímavé, že učitelé kritizovali obsáhlost, náročnost či nekonkrétnost UO, tedy prvky, které mohli při jejich tvorbě ovlivnit konkretizací výstupů i výběrem a strukturací učiva.

Změny v učebních osnovách 

Nejčastěji by učitelé u svých vyučovacích předmětů měnili v UO učivo. Jako důvody uvádějí potřebu změnit strukturu učiva, jinak organizovat učivo a snížit jeho obtížnost.
 
Z výsledků je patrné, že přibližně třetina učitelů by přistoupila ke změně učiva v UO „svého“ předmětu na 1. i 2. stupni. Ukazuje to na skutečnost, že učitelé s UO pracují a zamýšlejí se nad jejich zlepšením i nad provázáním učiva s praktickým životem.
 
Současně bylo potvrzeno, že učivo je pro učitele všech sledovaných vyučovacích předmětů při plánování výuky zásadní kategorií, která daleko převyšuje význam jiných kategorií. Znamená to, že učitelé stále ještě více přemýšlejí o výuce z pohledu učiva než z pohledu zamýšlených výsledků vzdělávání (výstupů, klíčových kompetencí).
 
Výstupy ŠVP v učebních osnovách by měnilo 20 – 30 % respondentů, menší počet učitelů (14 % na obou stupních) by měnil výstupy v UO ICT. Jako důvody ke změně nejčastěji uváděli konkretizaci a zjednodušení výstupů a redukci jejich množství.
 
Z výsledků je patrné, že se učitelé nad výstupy zamýšlejí. Pozitivní je, že chtějí upravovat jejich konkrétní podobu (formulace, redukce, obsahové zjednodušení). Na druhé straně se zdá, že učitelé často kritizují spíše očekávané výstupy RVP ZV, než výstupy ŠVP. Důvodem může být skutečnost, že přebírali doslovné formulace z RVP ZV do ŠVP a nerozpracovávali je. Dalším důvodem může být fakt, že někteří učitelé ŠVP sami netvořili a formulace výstupů jim nevyhovují.
 

Učitelé nechtějí měnit průřezová témata

Další kategorie zaznamenávané v učebních osnovách ŠVP, jako jsou Výchovné a vzdělávací strategie a Průřezová témata, chtějí učitelé měnit málo (v rozsahu cca 5 – 15 %).
 
Důvodem může být spokojenost s vymezenými strategiemi, ale spíše se s nimi v praxi moc nepracuje, případně učitelé nechtějí měnit něco, čemu věnovali hodně času a úsilí při tvorbě. Podobné je to u průřezových témat, kde bylo vytvoření systému práce s průřezovými tématy pro školy poměrně náročnou činností, která by teď měla po určitou dobu fungovat beze změn. 
 
Nižší potřeba změn v ICT na 1. stupni je zřejmě dána tím, že v době šetření ještě neproběhla výuka v 5. ročnících, kam je tento vyučovací předmět na daném stupni zařazován nejčastěji.
 
Je zřejmé, že monitoring přináší řadu zajímavých informací, které je možné využít především při utváření metodické podpory učitelů a při rozhodování o budoucí podobě rámcových vzdělávacích programů.
 
Souhrnné výsledky ze všech šetření: http://www.vuppraha.rvp.cz/vysledky-monitoringu
 
 
 
Graf č. 1 – Podíl na tvorbě učebních osnov daného vyučovacího předmětu ŠVP

 

Graf č. 2 – Potřeba změn některých částí učebních osnov na 1. stupni ZŠ po čtyřech letech výuky podle ŠVP

Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 1, číslo 1/2012, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://www.nuv.cz/publikace-a-periodika/vzdelavani-1-2012

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Jitka Jarníková

Hodnocení od uživatelů

Jana Petrů
24. 5. 2012, 16:55
Dovolím si otázku: jak souvisí učební osnovy s kurikulem, resp. RVP (ŠVP)? Děkuji.
Mgr. Zdeněk Sotolář
24. 5. 2012, 20:39
"Je zřejmé, že monitoring přináší řadu zajímavých informací, které je možné využít především při utváření metodické podpory učitelů a při rozhodování o budoucí podobě rámcových vzdělávacích programů."
Pokud to není jen fráze na závěr, můžete 1) specifikovat svoje představy o metodické podpoře učitelů a 2) jak tyto zajímavé informace jsou právě využívány při přípravě revize RVP? Děkuji.
Radek Sárközi
24. 5. 2012, 21:46
Dotazníkové šetření je jedna věc. Druhá věc je, co dělají učitelé v praxi... Chápu, že učitelé nechtějí měnit průřezová témata. Ale proč? Třeba aby nemuseli přepisovat své ŠVP... Totéž je možná správné vysvětlení u ostatních položek.
Mgr. Jitka Jarníková
25. 5. 2012, 11:21
Ke komentáři paní Petrů:
Na základě vzdělávacích oborů RVP si každá škola zpracovala učební osnovy konkrétních vyučovacích předmětů ve svém ŠVP. Učební osnovy jsou tedy přímou součástí ŠVP. 
J. Jarníková, J. Tupý
Mgr. Jitka Jarníková
25. 5. 2012, 11:25
Ke komentáři pana Sotoláře:
Každoročně jsme od r. 2008 na základě výsledků monitoringu předávali MŠMT, NIDV konkrétní náměty na metodickou podporu učitelů. Naší představou (někdy realizovanou, někdy ne) bylo cílené uvtváření vzdělávacích aktivit na konkrétní témata (např.hodnocení práce MŠ, podpora AJ na MŠ, rozvíjení KK v konkrétních vyučovacích předmětech na ZŠ, práce s doporučenými očekávanými výstupy PT, podpora tvorby ŠVP v základních školách speciálních).
Mgr. Jitka Jarníková
25. 5. 2012, 11:35
Ke komentáři p. Sárköziho:
 Pochopitelně důvod neměnit ŠVP existuje, ale v době, kdy probíhal teprve 4. rok výuky podle ŠVP, je obtížné podsouvat všem, že nechtějí nic změnit. Ukazují to i rozdíly mezi vyučovacími předměty a mezi kategoriemi učebních osnov. Domníváme se, že u průřezových témat, kde byla potřeba změny malá, jde skutečně spíš o důvody, které jsme uvedli v monitorovací zprávě.
J. Tupý
Mgr. Zdeněk Sotolář
25. 5. 2012, 13:58
Titulek zní Co chtějí učitelé měnit v osnovách a k tomu dokládáte získané informace a grafy, které prý mají být odrazovým můstkem k metodické podpoře učitelů. Jak jste se od nich dostali k hodnocení práce MŠ nebo rozvíjení KK? Co mají vámi navrhované náměty společného se změnami osnov? Které konkrétní zjištění se konkrétně odrazí v červnu v chystané revizi RVP? Nemáme tu monitoring pro monitoring?
Jana Petrů
25. 5. 2012, 14:08
Promiňte, asi si nerozumíme. Já mám v švp pojmy: očekávané výstupy RVP, výstupy školy, učivo, přesahy a vazby, průřezová témata. Co Vy myslíte těmi osnovami?
Radek Sárközi
25. 5. 2012, 19:56
V úvodu se píše, že jde o šetření z náhodně vybraných škol. Proč nebylo šetření provedeno na reprezentativním sociologiském vzorku, aby mělo nějakou vypovídací hodnotu? Dá se výstup z šetření shrnout tak, že učitelé své ŠVP přetížili množstvím učiva a rádi by to napravili a v příštích verzích ŠVP ho zredukovali? A dále, že zásadní význam a důležitost nových položek jako klíčové kompetence, očekávané výstupy, průřezová témata či výchovné a vzdělávací strategie v podstatě nepochopili?
Martin Rusek
26. 5. 2012, 15:49
Vážení autoři, naprosto musím souhlasit s komentáři kolegů. Podobná šetření jsou velice důležitá, je tu ale jedno velké ale. Jakýkoli výzkum je nelegitimní, neuvedou-li výzkumníci velikost vzorku, způsob výběru vzorku, odůvodnění použité metody a návratnost. Podíváme-li se na připojený odkaz, dostane se nám více informací, ty ovšem měly být i v tomto příspěvku!
Bohužel ani tyto informace nejsou přesné. Uvedeno je, že bylo osloveno 300 ZŠ. Jakým způsobem byl proveden náhodný výběr? Ze 17 017 ZŠ v České republice se toto číslo totiž jeví jako velice nedostatečný vzorek (není-li opravdu náhodný).
Konkrétně u ICT na 2. stupni odpovědělo 88 učitelů. Uvažujeme-li 2 učitele ICT an školu, pak 88 ze 600 znamená 15% návratnost. Za požadovanou minimální návratnost dotazníkového výzkumu se považuje 75 %. Předkládané výsledky lze považovat pouze za orientační sondu.
Martin Rusek
26. 5. 2012, 15:55
Pro paní kolegyni Petrů: Vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů škola rozčlení do vyučovacích předmětů a rozpracuje, případně doplní v učebních osnovách podle potřeb, zájmů, zaměření a nadání žáků tak, aby bylo zaručené směřování k rozvoji klíčových kompetencí.
Graficky ztvárněno to najdete buďto přímo v RVP ZV, str. 19 nebo zde.
PaedDr. Jan Tupý
29. 5. 2012, 11:14

Ke komentáři Zdeňka Sotoláře (7)

Trochu zavádějící je skutečnost, že uveřejněný článek byl převzat ze čtvrtletníku NÚV, kde byl uveřejněn jako text upozorňující na širší materiály z monitoringu na MŠ, ZŠ, ZŠS a G (viz anotace) a byl velmi limitován místem. Náměty, které jsme uváděli v komentáři 5, byly tedy příklady skutečně realizovaných vzdělávacích aktivit, které vznikly na základě monitoringů v předchozích letech. 
Pokud se ptáte na metodickou podporu učitelů ve spojení se změnami učebních osnov a revizemi RVP, zůstala zjištění z posledních monitoringů zatím nevyužita. Realizace monitoringu i příprava podkladu, z něhož čerpal článek, byly zpracovány v době, kdy byl proces revize RVP i monitorování v gesci VÚP a byl předpoklad jejich dalšího využití. V současnosti nejsou ani revize, ani monitoring v gesci NÚV. Na Váši poslední otázku tedy odpovídám – zřejmě ano.
PaedDr. Jan Tupý
29. 5. 2012, 11:15

Ke komentáři Jany Petrů (8)
Je v pořádku, že uvedené pojmy máte v ŠVP, ale všechny by měly být (ve shodě se strukturou ŠVP) zahrnuty v části ŠVP – Učební osnovy. Škola by tedy měla mít v ŠVP učební osnovy pro český jazyk, pro matematiku, pro tělesnou výchovu atd. Učební osnovy každého vyučovacího předmětu pak obsahují: název vyučovacího předmětu, charakteristiku vyučovacího předmětu a vzdělávací obsah vyučovacího předmětu (s výstupy, učivem, průřezovými tématy, případně dalšími poznámkami a pokyny pro realizaci daného předmětu na konkrétní škole)
Petr Koubek
29. 5. 2012, 13:05
K počtu ZŠ prosím vizte zdroj Výkonová data ÚIV 2011/12, srov. zejm. T2 a T4 v části základní školy. Dostupné z: http://www.uiv.…445/1803
Jinou otázkou, kterou čtu mezi řádky Vaší připomínky, je ochota jednotlivých pedagogických pracovníků oslovených ZŠ na monitoringu se podílet, on-line nástroj vyplnit a jedním kliknutím odeslat. To je však problém širší a jeho souvislosti by byly na samostatný výzkum stavu školské soustavy. 
Jana Petrů
29. 5. 2012, 14:04
Pane Tupý, děkuji za detailní informaci. Máte pravdu, je to tam. Zmátlo mě, že mluvíte o změnách osnov, z tohoto pohledu to tedy znamená "překopat" celý švp.
PaedDr. Jan Tupý
29. 5. 2012, 14:13

Ke komentáři Martina Ruska (10)

Jak už jsem uvedl v odpovědi na komentář kolegy Sotoláře, článek byl psán jako motivační, ne jako odborný s uvedením všech údajů, proto se i odkazovalo na zdrojové texty.

K počtu základních škol. V současnosti je jich v ČR cca 4 100 z toho plně organizovaných, ke kterým mířilo naše sledování, je kolem 2 300, zbytek jsou málotřídní školy. Vzorek 300 škol představuje asi 13,0 % všech plně organizovaných základních škol, což lze ze statistického hlediska považovat za více než odpovídající vzorek. Pracuje se i s výrazně menšími vzorky. Výběr vzorku je dán kritérii, která jsou popsána ve zprávě, a byl prováděn Ústavem pro informace ve vzdělávání, který měl software pro výběr vzorku podle zadaných prvků (plně organizované ZŠ, v poměrném zastoupení jejich počtu a velikosti v krajích, neopakují se školy z předchozího monitoringu). Z tohoto pohledu byl vzorek i dostatečně homogenní.

Je pravda, že návratnost byla nižší (dobrá návratnost se v současnosti udává kolem 60 %). Analýza dat doplněných otevřenými otázkami však dává slušnou představu o váze jednotlivých odpovědí a trendů, i když by se muselo dále pracovat s daty obezřetně.

 
Martin Rusek
29. 5. 2012, 15:56
Promiňte, pane doktore, překoukl jsem se k údaji o množství tříd, ne ZŠ. Moje chyba. O dalších číslech už nemá smysl polemizovat, návratnost způsobuje, že se jedná pouze o sondu, nikoli výzkum. Dobrou zkušenost jsme v poslední době získali spoluprací s magistráty. Je-li to školský odbor, kdo kontaktuje školy, učitelé jsou povinni spolupracovat. Jedná-li se o pár kliknutí, je toto řešení průchozí. Pracovníci magistrátu jsou pak uvedeni přímo ve výsledcích studie a všichni jsou spokojeni.
Děkuji Vám za mírnost a vstřícnost při komentování a těším se na další výsledky Vaší práce. Jsou pro mě velice zajímavé.
PaedDr. Jan Tupý
30. 5. 2012, 08:41
I já děkuji za zájem, není třeba se omlouvat. Doufám, že se podmínky pro naší práci nějak stabilizují a budeme moci nabídnout další podstatné informace.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.