Od blechy po slona

ŽIRAFA ROTHSCHILDOVA

Nejvyšší dnes žijící živočich má svůj domov v Ugandě v Africe. Živí se listím, plody a větvemi stromů, dává přednost akáciím, myrhovníkům a mimózám. Celkově její jídelníček obsahuje přes sto druhů rostlin. Denně zkonzumuje třicet až šedesát kilogramů potravy. Je typickým přežvýkavcem. Dlouhý jazyk (až 50 cm) a husté sliny umožňují žirafám otrhávat listy i na trnitých stromech či keřích. Žirafa dosahuje výšky 4,5 až 6 m (rekordní samec měřil skoro 7 m), váží 700 až 1100 kg. Velmi málo spí – během 24 hodin pouhých 20 minut, a to ještě ne najednou, ale v pětiminutových chvilkách. Žirafa má přední nohy delší než zadní, takže se její hřbet dozadu svažuje. Nohy zakončují vždy dva prsty se širokými kopyty. Zajímavá je také její chůze – pohybuje se mimochodem, tedy vždy současně oběma nohama na jedné straně. Při soubojích se samci přetlačují krkem, zato proti nepřátelům se brání kopáním zadníma nohama. Žirafy se málokdy ozývají. Vydávají mručivé zvuky, vystrašené mládě hlasitě bečí. Žirafa upoutá svým béžovým zbarvením s hnědými skvrnami. Zatímco rozmístění a tvar skvrn jsou dány už od narození, zbarvení se může s věkem měnit. V přírodě se žirafa dožívá asi 30 let.

• Míša s Verunkou si povídaly, čím se živí žirafy, a pak začaly soutěžit, která vyjmenuje více jakýchkoli rostlin a stromů. Míša jich znala 28, Verunka o 4 méně. Nakonec se přidal i jejich tatínek, a vyjmenoval dokonce o 5 rostlin více než obě děvčata dohromady. Kolik rostlin znal tatínek?
• Když si představíš žirafu vysokou 6 m, kolik dětí z druhé třídy, měřících 130 cm a stojících na sobě, by tato žirafa přesahovala?
• Vycpanou žirafu si můžeš prohlédnout v zoologickém depozitáři Moravského zemského muzea na zámku v Budišově. Vydali se tam i Lýdie s Filipem. Autobusem dorazili na nádraží v 8.19 a cesta k zámku jim trvala 26 minut. Jak dlouho ještě museli čekat, když expozici otevírali teprve v 9.00 hodin?

• ---

  Knížka Jindřicha Plachty Pučálkovic Amina vypráví o malé žirafě, kterou nalezli na ulici a považovali za bernardýna. V rodině pana Pučálky si s ní užili spoustu legrace. A spoustu legrace si můžeš užít také – na 112 stranách knížky, která vyšla poprvé roku 1931 a nejnověji roku 2007 v již 11. vydání s ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Kolik let uplynulo od prvního do jedenáctého vydání? Stačíš přečíst knížku za týden, pokud přečteš každý den 15 stránek?
• Vedle žirafího výběhu byl několikapatrový seník. Až do kolikátého patra by mohla strčit mlsnou tlamu 5,60 m vysoká žirafa, když každé patro měřilo 1,8 m?
• Žirafí maminka se v ZOO zpočátku nestarala o svého novorozeného potomka, tak ho krmili ošetřovatelé z lahve. Při prvním krmení mládě vypilo 4/5 z litrové lahve, při druhém krmení 7/10 z litrové lahve. Kdy vypilo více a o kolik? (Nápověda: převeď si na decilitry.)

ŽÍŽALA OBECNÁ

Patří mezi kroužkovce. Její jídelníček tvoří zemina obsahující organické látky, spadlé listí nebo drobní uhynulí živočichové. Vše si schovává ve svých spletitých chodbičkách. Žížala se sama stává obživou pro jiné živočichy, například kosy, drozdy a špačky, kteří opatrně kráčejí po zemi, naklánějí se dopředu a loví nepozorné žížaly ukryté těsně pod povrchem. Musí se střežit i ježků, jezevců, vlků a krtků.
Žížala má povrch těla pokrytý krátkými tvrdými štětinami, které napomáhají pohybu v půdě, a vyznačuje se i velkou obnovovací schopností. Když ji nepřítel polapí, zůstane mu jen zadní část těla žížaly za opaskem, který se nachází mezi 32. a 37. článkem. Konec těla žížale doroste. Pokud je ale přetržena přesně uprostřed, vždy zahyne.
Žížaly najdete po celém světě. To je důležité, protože žížaly svými cestičkami kypří a obohacují hlínu a jejich žaludkem projde skoro celá povrchová vrstva půdy. Za deště vylézají ven, aby se neutopily, protože voda zaplavuje jejich chodbičky. Dorůstají délky mezi 10 až 30 cm.

• Ondra si všiml, že po dešti je na zahrádce vždy spousta žížal. Když jednou delší dobu pršelo, rozhodl se je spočítat. První den jich napočítal 19, druhý den 14 a třetí den o 7 více než první den počítání. Kolik bylo na zahrádce za tyto dny celkem žížal?
• Tomášek chytil žížalu, změřil ji, zaznamenal si výsledek v centimetrech a vymyslel hádanku pro svou maminku: Když přičtu k délce této žížaly počet měsíců v roce, dostanu číslo 23. Jak dlouhá byla Tomáškova žížala?

• ---

  Na zahrádku paní Čujanové prolezly 4 slepice a pustily se do žížal. Za pouhých 6 minut stačily najít a sezobat celkem 48 žížal! Pokud jejich hodování probíhalo stále stejným tempem, jak dlouho trvalo každé slepici, než našla zase další žížalu?
• Na jedné farmě u Českých Budějovic žížaly pěstují, rozvážejí do obchodů po celé republice a prodávají rybářům jako živou návnadu. Žížaly tu mají na kompostu v pěti patrech, dohromady na 3000 metrech čtverečních. Jak velkou plochu zabírá jedno patro?
• Žížaly prodávají na váhu, v kelímkách i s trochou hlíny. Zdenda jednou spočítal žížaly v balení a vyšla mu průměrná cena jedné žížaly 0,80 Kč. Domluvil se s dědou, že bude jeho „dodavatelem“. Kolik žížal musí Zdenda nasbírat, aby si vydělal na: a) zmrzlinový kornout za 16 Kč, b) lízátko za 5 Kč, c) sběratelské karty za 40 Kč?
• A ještě jednou plocha: je-li možné najít až 300 žížal na metru čtverečním, kolik je to žížal na úrodném záhonu o rozměrech 4 × 2 metry?

Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Od blechy po slona