V předchozím článku jsme se poměrně podrobně zabývali úvodem do elektronické přípravy dokumentů. Řeč byla o typografii, TeX, PDF či současných trendech v DTP. Řekli jsme, že je možné vidět zvyšující se požadavky na přípravu tiskovin v řadě oborů, kde dříve stačil čistě amatérských přístup. Zatímco ještě před desíti lety nebyl výjimkou plakát či výroční zpráva ve Wordu, dnes jde již o velmi malé procento tiskovin. Tak, jak rostou nároky na kvalitu, se také snižuje uživatelská náročnost jednotlivých aplikací, které jsou u této činnosti potřeba.
Vznikla tak poměrně zajímavá skupina softwaru, která je zdarma dostupná (dokonce většinově pro více platforem) a nabízí možnosti poloprofesionálního využití. Slovem poloprofesionální zde nemáme na mysli téměř amatérský. Jedná se o nástroje, které se reálně používají pro sazbu menších časopisů a v řadě dalších oblastí. Zatímco dříve byla jednou z největších překážek pro výuku DTP cena softwaru (nepočítaje LaTeX editory), dnes je možné si vytvořit školní DTP studio zcela zdarma. V následujícím článku se pokusíme učinit určitý návrh toho, co by bylo možné použít pro bezplatné školní využití. Výpis samozřejmě není úplný, ale slouží spíše pro inspiraci.
Jistě ne každý bude mít tolik času, aby žáky seznámil se vším zajímavým v této oblasti. Přesto si myslím, že jde o nástroje, které mohou sehrát významnou roli nejen v rozvoji ICT znalostí žáků, ale mají zásadní přesah do mediální výchovy (tvorba tiskovin), výtvarné výchovy či výuky českého jazyka. Samozřejmostí je pak možnost aplikace znalostí ve volnočasových aktivitách studentů a zvýšení kvalifikace žáka. V tomto kontextu tak vyvstává důležitost celé problematiky elektronické přípravy dokumentů.
Již v předchozím článku jsme se zmínili o velice zajímavém nástroji jménem LyX. Pokud bychom jej měli charakterizovat jednou větou, tak jde o grafickou nástavbu LaTeX, která se chová v zásadě velice podobně jako běžný textový procesor. Je zde možné psát, dělat odstavce, volit řez písma (včetně obvyklých klávesových zkratek atp.). Žádný přímý kontakt se zdrojovým kódem zde tedy nenajdete (pokud nebudete chtít). Aplikace je dostupná jen pro Linux. Instalace ve většině distribucí je bezproblémová, ale vzhledem k tomu, že aplikace požaduje LaTeX a TeX, může být časově i prostorově náročnější.
Na začátku je třeba si zvolit šablonu, která určuje, jak bude dokument vypadat. Na výběr je například z Article (článek), Book (kniha), Letter (krátký dokument) či Report (kratší článek). Výběr je ale podstatně širší. To, jakou šablonu zvolíte, determinuje výsledný vzhled dokumentu. Například zda bude nadpis začínat na nové stránce nebo bude přítomné záhlaví a zápatí. Pro žáky může být výhodné především to, že když zvolí jeden design, nemusí se již o nic starat a aplikace vše formátuje pohodlně za ně.
Formátovat je možné také nadpisy či seznamy a odstavce. Nadpisy jsou automaticky číslovány, ale je možné pracovat také s těmi bez čísel (označené hvězdičkou). Celkově je práce LyX snadná, rychlá a bezproblémová.
Samozřejmostí je volba velikosti okrajů, formátu stránek a řada dalších praktických věcí. Zatímco klasický LaTeX má s tabulkami problémy, LyX je zvládá zcela bez potíží. Stejně jako vkládání obrázků, odkazů či matematických vzorců. Osobně považuji především editor vzorců za jeden z hlavních „taháků“ aplikace. Na rozdíl od toho v MS Office či LibreOffice funguje bezchybně, rychle a pohodlně. Vzorce vypadají přesně, jak si uživatel přeje, nikoli jak ho k tomu donutí aplikace.
Z dalších funkcí je možné zmínit například export do PDF, HTML či DIV. Ač se to někdy uvádí, nejde o úplný WYSIWYG editor LaTeX, ale spíše o vizuálně orientovaný editor, který kvalitou svých výstupů může zaujmout skutečně každého. Nastavit je možné vše potřebné, stejně jako vkládat vlastní kousky LaTeX kódu či vytvořit vlastní šablonu. Pokud chcete žáky naučit vytvářet pěkně vypadající seminární práce, je možné LyX jen doporučit.
Inkscape je vektorový grafický editor, který u DTP použijeme především při tvorbě grafických prvků, jako jsou různé ozdobné nadpisy, diagramy, loga. Zvládne ale vyrobit i obal na CD, vizitku a řadu dalších drobnějších věcí. Jde o open source aplikaci, která je k dispozici v češtině pro Linux, Windows i MAC OS.
Jako nativní formát používá SVG, což je otevřený grafický formát. Jde o XML dokument, takže je možné jej měnit také v libovolném textovém editoru. Je tak možné ukázat jednoduše rozdíl mezi vektorovou grafikou, kde jsou jednotlivé objekty popsány jako geometrické entity s množinou atributů, zatímco u bitmapu je každému bodu obrazu (či plošce u kompresních formátů) přiřazena informace o barvě. Je tak jednoduše možné si v Inkscape nakreslit kolečko s modrou barvou a určitým rozměrem a s žáky si pak SVG soubor otevřít v poznámkovém bloku a kruh zmenšit a změnit mu barvu. Výsledný soubor je pak možné znovu otevřít ve vektorovém editoru a porovnat výsledky. Netřeba připomínat, že u rastrových obrázků není nic podobného možné. Program si poradí s importem většiny dalších vektorových formátů a zvládne do nich také export.
Ze standardních funkcí nechybí nic obvyklého – od geometrických objektů přes kreslení od ruky až po parametrizované křivky. S entitami je možné jednoduše nakládat, zvětšovat je, duplikovat, měnit jim vlastnosti atp. Nechybí ani podpora práce s vrstvami, beziérovými křivkami, deformace objektů, změny rozměrů a řada dalších užitečných věcí. Jistě pak není bez zajímavosti, že tuto aplikaci běžně využívá řada profesionálních firem, které se DTP zabývají.
Scribus je počítačový program pro sazbu dokumentů, který funguje v operačních systémech Windows, Linux, Mac OS a dalších. Jde opět o open source nástroj a stejně jako předchozí dvě aplikace je plně lokalizován. Podporuje většinu textových i grafických formátů, včetně SVG, TrueType a OpenType fontů, CMYK a ICC správu barev, export do PDF či skripty, které mohou posloužit pro jednoduchou tvorbu kalendářů a dalších tiskovin, které lze zautomatizovat.
Práce s aplikací je v zásadě velice jednoduchá. Poradí si s vkládáním obrázků, textových polí nebo tabulek. Je pomocí ní možné nastavit přesné rozložení stránky, obtékání textu podél nějaké křivky atp. Nechybí ani podpora rovnic a řada dalších pokročilých funkcí. Mimo to je možné vkládat také LaTeX rámce, což může zpříjemnit celou práci s aplikací.
Snadno v ní vytvoříme plakát nebo vizitku, stejně jako firemní časopis či knihu. Pro ovládání aplikace je důležitý spíše výtvarný cit než schopnost programovat nebo mít pokročilé znalosti práce s počítačem. Zajímavá je také možnost provázanosti s balíkem OpenOffice.org či LibreOffice – ve Writer je možné napsat knihu, jednoduše ji importovat do Scribus (včetně stylů) a vhodným způsobem zformátovat. Mimo vektorové grafiky je samozřejmě možné vkládat také bitmapy.
Při elektronické přípravě dokumentů je často třeba používat také bitmapové grafiky. Zřejmě nemusíme příliš připomínat, že klasikou v této oblasti mezi open source nástroji je GIMP, který je možné efektivně použít pro tvorbu bitmapové grafiky, úpravu fotografií, výřezy či fotomontáže. Aplikace je dostupná pro všechny běžné operační systémy, je zdarma a plně lokalizovaná.
Samozřejmostí jsou všechny běžné nástroje pro výběr, ořez, práci s obrázkem či retušemi. Podporována je práce s vrstvami či maskami, takže z běžné úpravy snímků zvládne vše, co může běžný uživatel potřebovat. Na druhou stranu se ale nemůže měřit s profesionálními nástroji, jako je Photoshop.
Tím ovšem možný výběr aplikací, které je možné v oblasti DTP použít, rozhodně nekončí. Osobně mohu velmi doporučit (bohužel jen pro Linux) editor fotografií Darktable, který nabízí solidní ovládání, rychlost, podporu RAW a především režim úprav na jedno kliknutí. Zvláště u rozsáhlejších projektů se pak určitě bude hodit dobrý manažer fotografií, jako na příklad Google Picasa či IrfanView.
Z LaTeX prostředí je možné určitě doporučit TeXnicCenter pro Windows, který nabízí velké množství nabídek, takže není třeba znát příliš mnoho příkazů, a přesto je možné přímo ve zdrojovém kódu LaTeX tvořit dokument. Jinou alternativou Texmaker, který je multiplatformní a nabízí také velice dobrý přístup k editaci dokumentů.
Užitečných nástrojů by se ale našlo podstatně více a bude záležet jen na konkrétním pedagogovi, jaké z nich bude chtít používat. Zda půjde spíše cestou práce s TeX či LaTeX nebo se bude orientovat na sazbu dokumentů v aplikacích, jako je Scribus. Důležité je vždy spojení s výtvarným cítěním – není vhodné vést žáky k tomu, aby v jednom dokumentu užili co největší množství funkcí, ale spíše aby je používali tam, kde je to vhodné, a aby i cvičné dokumenty měly patřičnou kvalitu. Jde ostatně nejen o výuku, ale také o formování vkusu a výtvarného cítění žáků, což je jeden z aspektů, na které v této oblasti není možné zapomínat.
Žák by po absolvování této části výkladu měl využívat teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh v oblasti DTP i elektronické přípravy dokumentů obecně, neboť jde o jednu z klíčových forem prezentace informací a jejich zpracování.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Elektronická příprava dokumentů.
Ostatní články seriálu:
