Tematické vyučování si kladlo za cíl seznámit žáky se životem a dílem Karla Jaromíra Erbena. Dále byly realizovány následující cíle:
Jednodenní tematické vyučování u příležitosti stého výročí narození Karla Jaromíra Erbena bylo zahájeno ihned po příchodu žáků do třídy. Každý žák si totiž vylosoval kartičku, na níž byla část názvu některé z Erbenových pohádek. Postupně jak žáci přicházeli tedy vznikaly pracovní skupiny. Tyto skupiny navíc musely najít své místo, neboť lavice byly spojeny po dvou a na každém takto vzniklém pracovním stole byla položena rekvizita, která symbolizovala některou z pohádek.
Názvy pohádek a rekvizity:
(Příloha č. 1 obsahuje názvy pohádek již rozdělené na části – v našem případě se jednalo o 24 kartiček)
Tři zlaté vlasy děda Vševěda – obrázek se třemi „zlatými“ vlasy
Pták Ohnivák a liška Ryška – obrázek klece
Zlatovláska – nakreslené „zlaté“ vlasy
Dlouhý, Široký a Bystrozraký – brýle a pravítko
Živá voda – sklenička s vodou
Rozum a Štěstí – encyklopedie a balíček karet
Tento způsob zahájení dne žáky motivoval do té míry, že vyhlíželi další přicházející spolužáky a s napětím očekávali, jakou kartičku si vylosuje a kterou skupinu doplní. Samozřejmě jsem počítala s tím, že někdo může ten den chybět, a proto jsem předem ubrala po jedné kartě z každé skupiny. V tom případě by byly skupiny jen tříčlenné a žáci by hádali, co je na chybějící kartičce. Žáci se však scházeli a já postupně přidávala kartičky do „losovací“ krabičky. Nakonec bylo žáků 23 (pět skupin po čtyřech a jedna trojice).
Jakmile se všichni žáci usadili u svých stolečků, dostali první úkol. Každá skupina se měla představit ostatním – říci název pohádky. Následovala moje otázka, co mají tyto pohádky společného. Stačila malá nápověda, aby se žáci dovtípili, že se jedná o Karla Jaromíra Erbena. Takto jsme se dobrali k tématu dnešní integrované výuky, které žáci předem neznali.
Během dopoledne jsme pak střídali tři typy aktivit:
Řešení prvního typu aktivit žáci zapisovali na barevné papíry a postupně nalepovali na plakáty, které ve skupinách tvořili a které byly jedním z výstupů tohoto dne. Obálky byly uloženy na jedné z volných lavic. Počet obálek značně převyšoval počet skupin, aby se nestávalo, že některá skupina nemá co dělat (12 obálek). Dále měli žáci k dispozici text s životopisem K. J. Erbena (v našem případě nabídkový katalog Klubu mladých čtenářů nakladatelství Albatros, Vánoce 2011, s. 10, ale samozřejmě můžeme využít i jiný zdroj).
Úkoly v obálkách (podrobné instrukce v příloze č. 2):
Český jazyk:
Životopis I. – práce s textem, odpovědi na otázky.
Řešení:
Životopis II. – práce s textem, ověřování pravdivosti vět.
Řešení:
Erben se postupně stal spisovatelem, fotografem, básníkem a sběratelem legend, vynálezů, balad a knih pohádek.
Jeho osobní život ale příliš šťastný nebyl. Kromě bratra – dvojčete mu postupně zemřela i dcera syn, první žena, kterou velmi miloval, a čtyři dvě děti z druhého manželství.
Životopis III. – práce s textem, doplňování vynechaných částí textu.
Řešení:
K. J. Erben se zabýval sběrem pohádek po vzoru bratří Grimmů. Do té doby se pohádky dochovávaly tak, že si je lidé pamatovali a vyprávěním si je předávali z generace na generaci. Erben v nich viděl národní poklad, který je potřeba zachovat.
Tvorba K. J. Erbena – práce s textem, vypisování názvů dle nápovědy.
Řešení:
Prostonárodní české písně a říkadla
Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních
České pohádky
Kytice z pověstí národních
Řazení podle abecedy – názvy jednotlivých balad z Kytice napsány na kulatých lístečcích (kulatých proto, že na závěr byly použity na výrobu květin, z nichž jsme vytvořili společnou „kytici“).
Řešení: Dceřina kletba, Holoubek, Kytice, Lilie, Poklad, Polednice, Svatební košile, Štědrý den, Vodník, Vrba, Záhořovo lože, Zlatý kolovrat
Báseň – učení se zpaměti jedné sloky z balady Vodník (každá skupina měla jinou sloku, na závěr jsme postupně sborově přednášeli).
Matematika:
Životopis v číslech I. – číselné údaje z životopisu jako výsledky početních příkladů (násobení, dělení, složené příklady).
Řešení:
Začátek studia na gymnáziu: 1825
Studia práv v Praze: Od: 1833 Do: 1837
Sňatek s Barborou Mečířovou: 1842
S Barborou se před svatbou znal … 10 let
Životopis v číslech II. – číselné údaje z životopisu jako výsledky početních příkladů (písemné sčítání a odčítání).
Řešení:
Sekretářem Českého muzea (dnešní Národní muzeum) se K. J. Erben stal v roce:1850
Archivářem města Prahy se stal v roce: 1851
První manželka Barbora mu zemřela v roce: 1857
Římská čísla – datum narození a úmrtí zapsány římskými čísly.
Řešení: 7. 11. 1811 – 21. 11. 1870
Přírodověda:
Kreslení listů vybraných listnatých stromů (dub, topol, vrba, buk) – tyto obrázky jsme dále využili v soutěži, neboť vybrané stromy se vyskytují v jednotlivých baladách, které jsme četli.
Kreslení vybraných bylin (mateřídouška, lilie) – i tyto obrázky jsme dále využili v soutěži.
Vlastivěda:
Práce s mapou – hledání rodiště a dalších významných míst ze života K. J. Erbena.
Samostatnou práci jsem občas přerušila a přečetla žákům některou z balad. Výběr nebyl náhodný – žáci poznali ty balady, ke kterým kreslili přírodovědné obrázky. Nebyli však na tuto skutečnost předem upozorněni, neboť přiřazování obrázků k názvům balad byl jeden ze soutěžních úkolů. Takto jsme poznali balady: Poklad, Holoubek, Vodník, Vrba, Lilie, Polednice a úvodní báseň Kytice.
Jednotlivé skupiny postupně plnily soutěžní úkoly (v oddělené části třídy, aby ostatní skupiny neviděly řešení).
Řešení:
Holoubek – dub, Vodník – topol, Vrba – vrba, Poklad – buk, Kytice – mateřídouška, Lilie – lilie
Body za tyto dvě soutěžní disciplíny byly sečteny a na závěr vyučování následovalo vyhodnocení.
Kromě plakátů vznikajících v jednotlivých skupinách byla dalším výstupem papírová „kytice“. Jednalo se o kolektivní dílo, přičemž každá skupina si vylosovala dva kulaté lístky s názvy balad (využity při řazení podle abecedy a pak ve druhé soutěži) a pomocí krepového papíru vytvořila „květ“, který připevnila na špejli. Květy jsme zapíchli do jednoho květináče a vytvořili tak symbolickou „kytici“.
Kontrola a vyhodnocení:
S blížícím se koncem vyučování přišel čas na kontrolu „obálkových“ úkolů. Jednotlivé skupiny předvedly své plakáty, kde jsme ověřili a obodovali správnost řešení i estetiku provedení. Na hodnocení se podíleli i žáci. Následovalo sečtení bodů ze soutěžních disciplín a bodů za plakáty a poté vyhodnocení jednotlivých skupin.
Autor díla: Renata Nogolová |
Ovšem soutěžení nebylo zdaleka hlavním cílem tohoto tematického vyučování. Proto jsme se na závěr sešli kolem vytvořené papírové kytice a následovala recitace (po jednotlivých skupinách) úryvku balady Vodník. Některé skupiny přednášely svou sloku sborově, jiné si ji rozdělily po jednotlivých verších mezi jednotlivce. Podstatné bylo, že se byli schopni ve skupině dohodnout a sloku se naučit, čímž přispěli ke společnému dílu.
V podobném duchu jsme také tematickou integrovanou výuku zakončili – připomněli jsme si, jak každý svým dílem přispěl ke společné práci. Zhodnotili jsme, jak se nám ve skupinách pracovalo, co bylo obtížné a co naopak jednoduché, co jsme si zapamatovali a co se nám nejvíc líbilo.
Při realizaci projektu se podařilo naplnit všechny očekávané cíle. Výuka žáky zaujala, ve skupinách všichni dobře spolupracovali. Způsob realizace dovolil postupovat jednotlivým skupinám vlastním tempem - rychlejší skupiny se nenudily a nevyrušovaly. Emocionální zážitek, který doprovázel obzvláště čtení balad, způsobil, že si žáci i po delší době vybavovali poměrně hodně faktů, dojmů a prožitků.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.