Program nabízí návrhy, jak lze popisované téma zařadit v několika různých předmětech, odkazy na zpracované materiály pro studenty (pracovní listy) pro jednotlivé předměty a odkazy na související články, díky kterým je výuka o výživě v rozsahu vhodném pro základní a vyšší školy kompletně zpracována.
Díky možnosti zařadit předkládané informace do výuky v několika různých předmětech anebo ročnících za sebou, se studenti mohou k učivu vracet, a tak posilovat své vědomosti. Díky možnosti následného využití nabízených pracovních listů doma mohou studenti dále s tématem pracovat samostatně anebo s podporou rodičů, a tak zapojit i rodinu do výuky.
Polysacharidy, někdy také označovány jako obiloviny, jsou základním zdrojem energie pro lidský organismus. Mnohá léta byly doporučovány jako základ zdravé výživy, i když poměrně dlouho v jejich zdravotně nevýhodné a neplnohodnotné podobě a až doposud je ve vyspělých zemích stále běžná konzumace polysacharidů zejména v podobě bílé mouky a výrobků z ní. Odborné společnosti dnes už však doporučují konzumovat polysacharidy především v jejich přirozené podobě, tj. v potravinách s nižším glykemickým indexem. Glykemický index (GI) je číslo vypovídající o rychlosti přestupu glukózy z potravy do krve. Čím vyšší je hodnota GI potraviny, tím dochází k prudšímu vzestupu glukózy po její konzumaci a takto vyšším požadavkům pro uvolňování inzulinu a vyššímu zatěžování slinivky břišní. Následkem je nepřirozené střídání stavů hypoglykémie a hyperglykémie významně ovlivňující náladu i schopnost se soustředit, tj. ovlivňují chování a učební výsledky žáků. Prakticky se proto dnes doporučuje konzumovat celé obiloviny jako jsou například kroupy, jáhly anebo pohanka, výrobky z celozrnných obilovin jako celozrnné těstoviny a pečivo. Významným a zdravotně prospěšným zdrojem polysacharidů jsou i některé druhy zeleniny, zvláště ta kořenová.
Polysacharidy mají podle mnoha doporučení tvořit základ výživy. V nejnovějších výživových doporučeních z USA, v podobě tzv. My plate (http://www.naturalway.eu/cs/novinky-usda.html), byly polysacharidy nahrazeny zeleninou a ovocem. Kvalitní polysacharidy potom společně s kvalitními bílkovinami doplňují jídelníček upřednostňující zeleninu.
1. Můj talíř |
Překlad: Fruits – ovoce, Vegetables – zelenina, protein – bílkoviny, grains – obiloviny anebo také polysacharidy, dairy – mléko a mléčné výrobky.
Cílem výuky je předání studentům informace o významu příjmu polysacharidů, jejich zdrojích a rozdílech mezi těmito zdroji. Naprosto zásadní je zdůraznění zdravotního rozdílu mezi zdraví prospěšnými přirozenými polysacharidy a pro zdraví nevhodnými výrobky z bílé mouky (jednoduché polysacharidy). Následně vysvětlení významu přednostní konzumace přirozených zdrojů polysacharidů a také nezbytnosti doplňovat jejich příjem kvalitními zdroji bílkovin a především dostatkem zeleniny a ovoce. Zejména u starších dětí někdy hrozí nadměrná konzumace polysacharidů v té nejhorší kvalitě, jako jsou sladkosti, bílé pečivo, sladké pekárenské výrobky, pizza s rajčatovou omáčkou apod. A snad tím největším a zdravotně nejriskantnějším zdrojem polysacharidů jsou sladkosti, mnohé polotovary a nápoje (tzv. soft drinks), které běžně obsahují jednoduché cukry v nejrůznějších podobách. Se staršími studenty lze diskutovat i o umělých sladidlech, která podle nejnovějších studií nepomáhají v řešení obezity, ba naopak závislost na sladkém spíše zvyšují. (Detailnější vysvětlení např. na: http://www.naturalway.eu/cs/umela-sladidla.html.) V předmětu ekologie je vhodné zařadit i informaci o pěstování geneticky modifikovaných plodin, protože kukuřice je nejčastěji pěstovanou geneticky modifikovanou potravinou.
V ideálním případě doporučuji pokusit se sehnat majitele domácího obilného mlýnku (většinou je možné nalézt u majitelů některé z prodejen zdravé výživy) a studentům ukázat, jak si lze doma připravovat tu nejčerstvější celozrnnou mouku.
Informace o výživových doporučeních lze předávat v rámci výuky celé řady vyučovacích předmětů, jak je navrhováno v jednotlivých pracovních listech, viz odkazy níže. Prakticky doporučuji na počátku hodiny stručné seznámení s probíraným tématem, zadání samostatné školní anebo domácí práce, podle návrhu a individuální nebo skupinové společné vyhodnocení ve třídě. V jednotlivých pracovních listech se nachází vždy několik úkolů anebo návrhů projektů a je třeba žákům dát vědět, které jim zadáváte. Pro mladší žáky bude vhodnější texty procházet s pedagogem či rodičem, starší děti mohou s textem pracovat samostatně. Další možnost pro mladší žáky je z textů vybrat jen některé informace a namísto psaní lze velkou část odpovědí kreslit. Většina listů je zpracována na zhruba 15 až 30minutovou práci (záleží na množství úkolů, které si vyberete a budete žákům zadávat), a to včetně času pro obecné uvedení do tematiky a zadání úkolu. Vyhodnocením může být pouze individuální ohodnocení připravené práce anebo společná diskuze o shromážděných informacích.
Vždy uvádím příklady, možností je mnohem více. Úkoly a cíle lze upravovat na základě věku žáků a času, který si pedagog přeje tomuto tématu věnovat, zájemcům ráda poradím s dalšími možnostmi.
Prvouka, přírodopis a ekologie – vedle vysvětlení funkcí a zdrojů polysacharidů také detailnější probrání rozdílů mezi celozrnnou a bílou moukou, vysvětlení významu vlákniny, u starších studentů například včetně rozdílu mezi rozpustnou a nerozpustnou vlákninou. V předmětu ekologie také alespoň základní seznámení se s problematikou genetické modifikace v souvislosti se zachováním biodiversity.
Výtvarná výchova – vedle vysvětlení funkcí a zdrojů polysacharidů také výtvarné zpracování rozdílu mezi kvalitními celozrnnými obilovinami a nezdravými výrobky z bílé mouky.
Matematika – vedle vysvětlení funkcí a zdrojů polysacharidů také zjišťování poměrů celozrné a bílé mouky ve vybraných výrobcích, výpočet procentuálního zastoupení celozrnné mouky.
Český jazyk – vedle vysvětlení funkcí a zdrojů polysacharidů také využití textu k vyhledávání a zpracování informací.
Zeměpis – vedle vysvětlení funkcí a zdrojů polysacharidů také vyhledávání informací o základních zdrojích polysacharidů na jednotlivých kontinentech, diskuse o rozdílech v příjmu polysacharidů na těchto kontinentech, a to o jejich množství i formách.
Jak učit děti zdravé výživě, článek v českém jazyce a výběr z dizertační studie (anglicky):
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Jídlověda, přirozená péče o zdraví s důrazem na výživu.
Ostatní články seriálu: