Jak do vyučování začlenit žáky, kteří nedosahují odpovídajících školních výkonů? Dokážeme dnes podnětně rozvíjet myšlení žáků na různé úrovni jejich vývoje? Odpovědi na tyto otázky předkládá Jo Lebeer se svými spolupracovníky ve společné knize Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje, kterou na podporu začleňování znevýhodněných dětí do běžného vzdělávání letos vydalo nakladatelství Portál. V knize Jo Lebeer představuje několik moderních metodik k rozvoji poznávacích funkcí a rozšiřování mentálních dovedností žáků. Autor sám se jako neurolog specializoval na plasticitu mozku a ekologii vývoje dětí s neurologickým postižením a v současnosti je propagátorem Feuersteinovy metody a vede projekty na rozšíření inkluzívního vzdělávání v několika zemích. Jo Lebeer spolu se svým týmem ukazuje možnosti výuky orientované na proces místo na výsledek, která umožňuje aktivní účast ve vyučování i žákům s výraznými speciálními potřebami. Klade důraz na odhalování souvislostí a zákonitostí, řešení problémů, využití dětské zvědavosti a zvídavosti, na kritické uvažování a jedinečnost člověka schopného obhájit si svůj názor místo mechanického přejímaní názorů dospělých a přesné postupy při výuce.
Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování se uskutečňuje v několika fázích. Vede od uspořádání bodů, orientace v prostoru, porovnávání, třídění, znázorňování, analytického vnímání, k rodinným a časovým vztahům, práci s číselnými řadami, sylogismům a sestavování obrazových šablon. Učitel kromě motivace a představení tématu v hodině otvírá diskuzi o strategii, sestavuje s žáky společně plány a schémata, povzbuzuje je k uvádění podobných příkladů, učí žáky formulovat řešení a zpracovávat informace. Dbá na shromažďování důležitých údajů, přesnost při formulování odpovědí, kontroluje impulzivní chování a vytváření skutečných vztahů ve třídě.
Ukázka z knihy
Příklady rozhovorů a společných činností
Předem: Příprava úkolu
Zpětná vazba
V části Strategie konceptuálního vyučování norského spolupracovníka M. Nyborga jsou představeny konkrétní pomůcky a postupy pro práci se skupinou. Patří mezi ně předměty denní potřeby ve speciálně uspořádané krabici, pracovní listy a průvodce touto vyučovací metodou, vhodnou např. pro přípravné předškolní období. Konceptuální učení, analytické kódování a pokyny, které dává žák sám sobě, vytvářejí obecné učební strategie a učí žáky samotné, jak se učit.
Dále je představen intervenční program na rozvoj jazyka psycholožek S. Buckley a G. Birdové, které se od osmdesátých let 20. století zabývají ve Velké Británii kognitivním vývojem a vzdělávacími potřebami dětí s Dawnovým syndromem a možnostmi jejich inkluze v předškolním a školním věku. Metoda rozvoje řeči a myšlení klade důraz na vizuální podporu čtení a je možné ji využívat obecně u dětí s opožděným vývojem jazyka a řeči.
Program na rozvoj žáků žijících v nepodnětném prostředí představuje zkušenosti M. Rothové a S. Syamoskoziho z Rumunska. Integrační program kognitivních bloků zahrnuje výuku strategie seberegulace, pojímá rodiče, žáky i učitele jako partnery a zaměřuje se na osvojování neagresivních a prosociálních vztahů. Jak autoři sami uvádějí "Kognitivní modifikovatelnost je hlavní charakteristikou vývoje dítěte a do značné míry závisí na kvalitě prostředí, které může vývoj usnadňovat nebo zpomalovat. Stimulující prostředí, v němž na dítě aktivně působí dospělý a vede je k tomu, aby se zapojovalo do kognitivních úkolů, vyrovnává rozdíly mezi dětmi ve třídě." A to je hlavním cílem nových programů pro rozvoj myšlení.
Použitá literatura:
Lebeer, J. (ed.) a kol.: Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje. Praha: Portál, 2006, s. 264, ISBN 80-7367-103-4.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.