Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Kolik K má správný žák?
Odborný článek

Kolik K má správný žák?

14. 12. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Blanka Rozehnalová

Anotace

Článek se zabývá problematikou tvořivého myšlení žáků a jeho podporou.

Zkuste si jeden z úkolů, který mohou dostat žáci v hodině českého jazyka. Námět je zaměřený na rozvoj komunikativních dovedností. Kolik K má správný žák? Samozřejmě může dojít k polemice, kdo je to správný žák. Ale při správném vedení pedagoga žáci vědí, že kvalita jedince se neprojevuje pouze v míře jeho intelektuálních schopností, leč záleží také na osobnostních faktorech, jako jsou zájmy, hodnotová kritéria; na psychických vlastnostech osobnosti, to jsou např. aktivačně motivační schopnosti, volní vlastnosti, charakter, postoje, dynamika osobnosti a další mentální schopnosti napomáhající sebeurčení každého jedince. Určitě nejvyšší úrovní myšlení každého jedince je potřeba seberealizace, tedy tvoření. Máme tvořivé žáky?

Při posouzení význačných osobnostních vlastností tvořivých jedinců a nadaných dětí můžeme nalézt výraznou shodu vlastností, i když nemůžeme vyvodit závěr, že každé nadané dítě se projeví mimořádně tvořivě. Tento úsudek potvrzuje průzkum dětského chápání alegorie, který uskutečnil Josef Mlejnek (1981) na pěti základních školách. Autor podotýká, že písemné zpracování odpovědí nebylo hodnoceno po stránce gramatické a stylistické, ale bylo zaměřeno pouze na obsahové pojetí. Z výsledků průzkumu vyplývá, že děti s horší známkou z jazyka českého projevily více vynalézavosti a originality ve svých odpovědích než žáci s prospěchem výborným.

Uvedený závěr potvrdí mnoho učitelů, kteří rádi pracují nekonvenčním způsobem a hledají různé metody, které by zaručily zájem o výuku všech žáků ve třídě. Autorka příspěvku svou dlouholetou pedagogickou praxí podpořenou zkušenostmi studentů z náslechů může potvrdit, že žáci, jejichž učební výsledky v naukových předmětech patří k slabšímu průměru a ještě nejsou omezováni obavou před chybováním, reagují v hodinách literární výchovy velmi často spontánněji, intuitivněji a zejména tvořivěji.

Častými důvody učitelských výhrad vůči těmto žákům jsou např. skutečnosti, že výsledky jejich netradičního přístupu k problému nejdou kvantitativně měřit a práce s takovými žáky vyžaduje mnohem náročnější přípravu a individuální přístup. Bohužel ještě často někteří učitelé preferují více pamětní znalosti (tím neopomíjíme znalost pouček a pravidel např. v mluvnici) než tvořivé myšlení, které je neotřelé a plné fantazie. Mimořádné schopnosti projevující se např. v komunikativních schopnostech nemusí tvořivý jedinec prokazovat v jiných oblastech. Specializovaná znalost nezaručuje výborné výsledky ve všech předmětech (Howe; Griffey, 1997).

Práce s mimořádně nadanými jedinci je často výchovným úskalím. Současné zkušenosti pedagogů prokazují, že zařazení mimořádně inteligentních a tvořivých žáků do kolektivu žáků běžné populace činí mnohdy problémy. Tito žáci se projevují často vlastní silnou individualitou, někdy bývají zlobiví, nezvladatelní, někdy až agresivní, jindy se do sebe uzavřou a nekomunikují s okolím, stávají se introvertními. Záleží na pedagozích, jak podchytí jejich mimořádné schopnosti, jak rozvíjí jejich nadání.

Kassay (1990) připomíná, že tvořiví žáci překvapují učitele množstvím otázek, nevěří všemu, co ve vyučování slyší, jsou hravější, mnohdy je napadají nevšední odpovědi, mají často bujné nebo fantastické myšlenky, nápady plné imaginace, a to zejména chlapci. Ti se často vyznačují pružným a nešablonovitým myšlením, nevšedními mimoškolními zájmy, osobitým pohledem na problémy. „Musíme také dítě naučit se svou výjimečností žít v normální společnosti a vštípit mu, že když je chytřejší než ostatní, ještě to neznamená, že je lepší“ (Škola nemá nadprůměrně inteligentní děti dusit. LN, 6. 11. 1999, s. 29).

Psycholožka E. Vondráková, předsedkyně ECHA (LN, 20. 4. 2000) se věnuje nadaným žákům a uvádí pedagogické minimum pro učitele. Dobří pedagogové, kteří chtějí vychovávat zdravé a sebejisté osobnosti, by měli: respektovat individualitu žáka a nelpět na zavedených normách; zadávat náročnější úkoly a formy práce; přijímat a vítat i vědomosti, kterými žák předčí učitelovy znalosti; začleňovat žáka do kolektivu a vést ho ke vzájemné úctě mezi žáky.

Zkusme si vyjmenovat několik vlastností žáka na K: kamarádský, kapitální, karatel, kategorický, kavalírský, komunikativní, kreativní, kritický, kujón. Dost vlastností na to, abychom mohli takto charakterizovat žáka tvořivého. Co je tvořivost, kreativita?

Pojem tvořivost je v poslední době téměř nadužíván, ač není i pro odborníky zcela uchopitelný. Mýlí se každý, kdo pod tímto jevem vidí pouze aktivitu zakončenou vnímatelným výsledkem. Učitelé mají dojem, že pracují tvořivě, jestliže někteří jejich žáci píší básně, povídky, ilustrují čtenářské deníky, zúčastňují se recitačních soutěží atd. (Zdůrazňují atribut někteří, neboť v případě takového dění u všech žáků bychom hovořili o působení „geniálního pedagoga“.) Učitel v podobných aktivitách podporuje nadané nebo talentované žáky s lingvistickou inteligencí, ale nevychovává všechny žáky k tvořivému myšlení. U každého jedince se objevuje určitá dispozice k tvořivosti, je tudíž povinností pedagoga formovat tvořivé klima celé třídy.

Tvořivost je nejednoznačně definovatelný pojem. Tvořivé myšlení je používáno při všech kritických okamžicích, v komplikovaných situacích, při problémech a nesnázích, jichž je v životě na každém kroku přehršle. Můžeme říci, že je to neukončený proces, plný myšlenek logických i spekulativních, nápadů konkrétních i vizionářských, odpovědí jasných i provokativních, přístupů zaběhnutých i neprokázaných.

Tvořivost je schopnost inovace myšlení, vynalézavosti, využití dřívějších poznatků a jejich kombinace při řešení nových problémů, je to zvláštní způsob myšlení. Tvořivý jedinec záměrně posuzuje souvislosti, srovnává vztahy, představuje si nejrůznější možnosti, zkouší různé varianty, nespokojuje se s jedním způsobem práce, pracuje s obrazotvorností, přistupuje k úkolům osobitě a zaujatě. Tvořivý člověk využívá při řešení problémů soubor vlastností, schopností, které napomáhají hledat nová řešení a zdokonalují nejen sledovaný jev, ale působí formativně na samotného kreativního jedince. Každý jedinec by se měl naučit porozumět sám sobě, měl by se naučit sebedůvěře, měl by poznat pocit vlastní úspěšnosti při zdolávání problémových úkolů.

Ve škole pracujeme s tvořivostí nespecifickou, která se nesoustřeďuje na výsledek tvůrčího procesu, ale její podstatou je samotná tvořivá činnost provázená nápady, aktivizujícími cvičeními, které jedince mobilizují a motivují. Taková činnost se projevuje spíše spontánně, instinktivně. Vzestupné stádium tvořivé aktivity dětí je od 11 let do 16 let.

Tvořivost je nejvyšší formou duševní činnosti. Je to nikdy nekončící produktivní činnost, která pomáhá jedinci zvládnout životní problémy a je působivým prostředkem k poznání života. „Tvořivost je osou osobnosti a přináší hluboké prožitky životní“ (Hlavsa, 1985, s. 6). 

Seznam použité literatury 

HLAVSA, J. Psychologické základy teorie tvorby. 1. vyd. Praha : Academia, 1985. 356 s.
HOWE, M.; GRIFFEY, H. Dejte svému dítěti lepší start do života. 1. vyd. Praha : Praktik, 1997. 159 s.  ISBN 80-902286-0-7.
KASSAY, F. Aj učit´se treba učit´. 2. vyd. Bratislava : Smena, 1990. 277 s.  ISBN 80-221
-0054-4.
MLEJNEK, J. Dětská tvořivá hra. 1. vyd. Hradec Králové : Krajské kulturní středisko, 1981. 208 s.
SOVIŠOVÁ,I. Talent bez podpory a péče zakrní. Lidové noviny, 20. 4. 2000, Zaměstnání, s. I.
Škola nemá nadprůměrně inteligentní děti dusit. Lidové noviny, 6. 11. 1999, s. 29.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Blanka Rozehnalová

Hodnocení od uživatelů

Pavlína Hublová
19. 12. 2011, 22:12
Líbí se mi část: ..."žáci, jejichž učební výsledky v naukových předmětech patří k slabšímu průměru a ještě nejsou omezováni obavou před chybováním, reagují v hodinách literární výchovy velmi často spontánněji, intuitivněji a zejména tvořivěji...". Další z argumentů, proč se zamýšlet nad formou hodnocení. A myslím, že se to netýká jen literární výchovy.
Radek Sárközi
20. 12. 2011, 00:09
Když jsem navštěvoval ZŠ a odevzdal slohovou práci, dozvěděl jsem se pouze to, že mám špatně napsáno slovo "hmiz"... Nedivím se pak, když žák s jedničkou z češtiny není tvořivý - prostě jen nemá pravopisné chyby v textech. Jinak více k tvořivosti žáků najdete na našich webech http://www.sotkoviny.cz  a http://www.cten…tnost.cz .

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Pedagogika