Cílem spolupráce domova a školy je podporovat zdravý růst a učební proces žáka. Úspěšná spolupráce spočívá v otevřené, rovnocenné a důvěrné interakci. Zákonní zástupci mají primární zodpovědnost za výchovu svého dítěte. Úkolem školy je podporovat růst a učební proces žáka jako člena školního kolektivu. Společně s domovem je podporována pohoda žáka, je také dbáno o bezpečnost učebního prostředí.
Škola má aktivní a iniciativní roli při budování této spolupráce a zodpovědnost za dostatečnou informovanost zákonných zástupců o záležitostech souvisejících se studiem žáka, učebními osnovami, činností školy a disponibilními podpůrnými aktivitami. Úkolem školy je dbát na to, aby zákonní zástupci měli možnost účastnit se plánování školní výchovy a vyučování jakož i jejich hodnocení. Zákonní zástupci jsou vyzýváni k účasti na rodičovských schůzkách v rámci třídy a školy stejně jako na společných akcích.
Spolupráce se zákonnými zástupci má zásadní význam při podpoře studia žáka. Spolupráce je důležitá především v situacích, kdy dochází k výběru, dále pak v přechodných fázích vzdělávacího procesu, stejně jako při podporování žáků, kteří vyžadují speciální podporu, a žáků s imigrantským pozadím.
Spolupráce domova a školy je důležitou součástí činnosti školy Käpylä. Spolupráce je interakcí, která slouží především škole a žákovi. Podporuje uskutečnění dobré a kvalitní základní výuky ve škole. Spočívá ve vzájemné otevřenosti a důvěře.
Formy spolupráce:
Spolupráce spočívá také v dobře fungujícím vzájemném předávání informací:
Úkolem hodnocení žáka je vedení jeho studia, podpora jeho růstu, vývoje a učení, stejně jako posílení jeho sebedůvěry jako příjemce vzdělání. Hodnocení rozvíjí svým způsobem žákovy schopnosti učit se. Hodnocení žáka také poskytuje učiteli informace o plánování a rozvoji výuky.
Hodnocení žáka vytváří celek, kdy je důležité, aby učitel kontinuálně poskytoval zpětnou vazbu. V rámci poskytování zpětné vazby se zohledňuje význam hodnocení pro učební proces žáka. Hodnocení je mnohostranné, komplexní, realistické a podnětné. Zpětná vazba poskytuje také údaje o těch dílčích oblastech učení, které je nutné rozvíjet.
Hodnocení žáka má základ v cílech stanovených v učebních osnovách, charakteristice žákových kompetencí nebo v cílech určených v učebním plánu, který byl eventuelně pro žáka sestaven. Zpětná vazba je poskytována v rámci učebních předmětů s ohledem na kompetence a pokrok, stejně jako chování a aktivitu při práci.
Hodnocení žáků 1. a 2. třídy je ústní a soustřeďuje se především na pokroky žáka, stejně jako na obecné učební a pracovní dovednosti. Hodnocení žáků 3. - 7. třídy může být ústní, číselné nebo kombinované. V ročním vysvědčení 6. třídy se používá číselné hodnocení, které lze doplnit ústním. V rámci společných předmětů se používá číselné hodnocení nejpozději v 8. třídě a dříve u těch předmětů, u kterých žák absolvoval v rámci základního vzdělání společnou výuku. Hodnocení musí být mnohostranné, a proto žák dostává v průběhu celého základního vzdělávání kromě číselného hodnocení také ústní zpětnou vazbu o pokrocích.
Žák a jeho zákonný zástupce jsou předem informováni o principech hodnocení a na žádost jim je zpětně objasněno, jak jsou tyto principy při hodnocení aplikovány. Žák a jeho zákonný zástupce dostávají kromě ročního vysvědčení v dostatečné míře zpětnou vazbu. Hodnocení se schvaluje v rámci učebních osnov školy.
Charakteristika žákových kompetencí vytvořená v principech celostátních učebních osnov podporuje práci učitele a slouží jako základ pro hodnocení, jak žák dosáhl cílů. Číselné hodnocení charakterizuje úroveň kompetencí. Ústní hodnocení charakterizuje také pokroky žáka a jeho učební proces. Při použití číselného hodnocení by úrovni kompetencí pro hodnocení dobře odpovídalo číslo osm. Bez ohledu na způsob hodnocení dostává žák během školního roku mnohostrannou zpětnou vazbu o svých pokrocích a kompetencích.
V první třídě:
Ve druhé třídě:
Ve třetí třídě:
Ve čtvrté třídě:
V páté třídě:
V šesté třídě:
Cílem hodnocení je poskytnout žákovi a jeho zákonnému zástupci pravdivý přehled o úrovni žákových výkonů a jeho pokrocích v různých učebních předmětech, při práci a v chování. Součástí hodnocení je také žákovo sebehodnocení.
V rámci ročního vysvědčení se hodnotí žákovy kompetence, chování, pracovní dovednosti a pokroky. Při evaluačním pohovoru dochází k charakteristice žákových silných stránek a rozvojových oblastí, stejně jako pokroků v různých dílčích oblastech učení. Absolvované pohovory jsou písemně dokumentovány.
Při hodnocení pokroku se zohledňuje výchozí situace žáka.
U všech učebních předmětů spočívá hodnocení v následujících kritériích:
Při hodnocení se zohledňuje ve vhodné míře v závislosti na ročníku:
| Číselné hodnocení | Kritéria |
|---|---|
| 10 - Výborný | Žák umí s jistotou nakládat s informacemi a ovládat své dovednosti, dokáže je aplikovat i vytvářet nové. |
| 9 - Chvalitebný | Žák umí chvalitebně nakládat s informacemi a ovládat své dovednosti a aplikovat je. |
| 8 - Dobrý | Žák dobře dosáhl základních informací a dovedností z učebních osnov. |
| 7 - Uspokojivý | Základní informace a dovednosti žáka mají určité nedostatky. |
| 6 - Přijatelný | Základní informace a dovednosti žáka mají výrazné nedostatky. |
| 5 - Dostatečný | Základní informace a dovednosti žáka mají závažné nedostatky. |
| 4 - Nedostatečný | Základní informace a dovednosti žáka chybí. |
Hodnocení toho, jak žák pracuje, podporuje rozvoj jeho dovedností učit se. Hodnocení práce spočívá v žákových dovednostech plánovat, regulovat, uskutečňovat a hodnotit svoji práci. Zodpovědnost a schopnost spolupracovat jsou také součástí hodnocení žákovy práce. Základem pro hodnocení práce jsou obecné a na učební předmět zaměřené pracovní cíle, které jsou stanoveny ve školních osnovách.
Hodnocení práce je vždy součástí hodnocení učebního předmětu, který lze hodnotit také zvláštní ústní klasifikací.
Hodnocení práce je prováděno v rámci evaluačních pohovorů a v rámci ročního vysvědčení, v 1. - 2. třídě ústně. Ve 3. - 6. třídě je hodnocení práce součástí hodnocení učebního předmětu.
Při hodnocení žákovy práce se zohledňuje:
Sleduješ výuku:
Pracuješ společně s ostatními:
Pracuješ samostatně:
Plníš své domácí úkoly a staráš se o své školní potřeby:
Výborně:
Dobře:
Střídavě:
Problematicky:
Jedním z cílů výuky je vytvořit předpoklady pro rozvoj schopností žáka hodnotit sebe sama. Cílem je podpořit růst žákova sebepoznávání o sobě samém a rozvíjet jeho učební dovednosti. Dojde k vyjasnění žákova pojetí sebe sama jako příjemce vzdělání a k prohloubení povědomí o možnostech vlastního rozvoje. Žák je veden a vyzýván ke stanovení cílů týkajících se jeho práce, učení a fungování v kolektivu, stejně jako k hodnocení svých dovedností učit se a pracovat.
Žák se procvičuje v kontrolování a regulování své činnosti a v identifikaci svého rozvoje. Prostřednictvím sebehodnocení žák získá pojem o tom, že může ovlivnit svůj učební proces a záležitosti, které se ho týkají. Žák potřebuje vedení učitele a podporu, jakož i pravidelnou zpětnou vazbu, aby se jeho dovednosti hodnotit sebe sama rozvíjely.
V rámci sebehodnocení hodnotí žák vlastní učební proces, pokroky, práci v různých učebních předmětech i chování ve školním kolektivu. Cílem je posílit žákovu účast a pozitivní pojem o sobě samém jako příjemci vzdělání.
Prostřednictvím sebehodnocení se žák učí:
Sebehodnocení je pravidelnou součástí žákova studia. Úkolem učitele je vést a trénovat žáka při rozvoji dovedností sebehodnocení. V počáteční fázi výuky je dostatečně časté ústní hodnocení přirozené, avšak žák by měl trénovat písemné sebehodnocení.
Sebehodnocení je realizováno jak v prvním, tak ve druhém pololetí školního roku, a to písemně prostřednictvím formulářů, vytvořených pro různé třídy. Návrh a volba formuláře jsou v každém školním roce součástí akčního plánu různých ročníků. V 1. - 2. třídě se formulář vyplňuje pod vedením učitele. Formulář prochází při evaluačním pohovoru společně žák, zákonný zástupce a učitel.
Při hodnocení v učebních předmětech se zohledňuje žákovo pozadí a postupně se rozvíjející znalosti finského jazyka. Existuje snaha zmírnit význam možných nedostatků v ovládání finštiny hodnotícími metodami, které jsou mnohostranné, flexibilní a přizpůsobené situaci žáka. Předmět rodný jazyk a literatura se hodnotí podle množství hodin pro finštinu jako druhého jazyka, nebo finštinu jako rodného jazyka. Škola rozhoduje o množství látky u každého žáka zvlášť. Hodnocení žáka může být ústní po celou dobu základní výuky, kromě konečného hodnocení.
Hodnocení žáka spočívá v cílech stanovených v učebním plánu v době přípravné výuky a rok po ní.
Žák může v rámci přípravného vyučování v některých učebních předmětech absolvovat také látku základního vzdělání. Žák v takovém případě získá zvláštní vysvědčení o absolvování látky základního vzdělání. Hodnocení je slovní nebo číselné. Pokud žák absolvuje celou látku některého předmětu základního vzdělání během přípravného vyučování, je hodnocení číselné.
Žák s přistěhovaleckým pozadím umístěný do 7. - 9. třídy základní školy, který nestudoval cizí jazyk, se bude učit angličtinu B1. V žákově učebním plánu se stanoví cíle pro jazykovou výuku a charakterizují se potřebné formy podpory, pomocí níž může žák dosáhnout cíle výuky jazyka A. Tak lze předmět hodnotit nejpozději ve výstupním vysvědčení jako jazyk A.
Pokud finština není rodným jazykem žáka s přistěhovaleckým pozadím, hodnotí se jeho studium podle objemu látky pro finštinu jako druhého jazyka. Pokud se zdá, že jsou jeho kompetence ve finštině na úrovni rodného jazyka, lze jej hodnotit podle objemu látky pro finský jazyk.
Při přechodu žáka s přistěhovaleckým pozadím na jinou školu se dbá o předání potřebných informací.
Na konci školního roku žák dostává zvláštní vysvědčení o účasti na výuce rodného jazyka imigrantů. Na vysvědčení se zaznamená vyučovaný jazyk, rozsah výuky a slovní hodnocení. Také ohledně výstupního hodnocení žák dostane zvláštní vysvědčení. Výstupní hodnocení spočívá v charakteristice kompetencí.
V rámci předmětu rodný jazyk a literatura žák studuje finštinu a mimo to mu lze poskytnout také výuku jeho rodného jazyka.
Žák, jehož rodným jazykem není finština, je hodnocen v předmětu rodný jazyk a literatura podle požadavků pro finštinu jako druhého jazyka, pokud žákovy kompetence ve finštině nejsou na úrovni jeho vlastního rodného jazyka. Žákovy nedostatky ve finském jazyce se zohledňují také v hodnocení jiných předmětů.
Hodnocení je nástrojem rozvoje školy. Je to proces vyznačující se plánováním, kontinuitou a zaměřením na cíl. Tento proces je interakční. Hodnocení činnosti školy se mohou účastnit žáci, personál, rodiče, vedení školy a partneři školy.
Prostředky hodnocení mohou být:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
