Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Čtení o bozích a hrdinech
Odborný článek

Čtení o bozích a hrdinech

Anotace

Hodina je součástí bloku vyučovacích hodin v 7. ročníku, který je věnován starým bájím a pověstem. Výukový blok integruje vzdělávací obory Český jazyk a literatura, Dějepis, Výchova k občanství, Výtvarná výchova a průřezové téma Osobnostní a sociální výchova. Výuka probíhala soustředěně po dva týdny ve všech složkách ČJL a v uvedených vyučovacích předmětech. Mým záměrem bylo rozvíjet čtenářskou gramotnost žáků ve vyučovací hodině s využitím vhodných metod a postupů. Zaměřila jsem se zejména na čtení s porozuměním a částečně sdílení o přečteném a společné usuzování z něho. Blok hodin byl vybrán pracovníky VÚP v Praze jako příklad dobré praxe rozvíjení čtenářské gramotnosti ve výuce. Příklady dobré praxe jsou záznamy navštívených hodin s hodnocením. Mají ustálenou strukturu. Výuka proběhla na ZŠ a MŠ Krásná Lípa.

Cíl

Cíle (očekávané výstupy vzhledem k definici podporované gramotnosti a RVP ZV)

a) Cíl na úrovni definice čtenářské gramotnosti

Žák:

  • se soustředí na četbu;
  • formuluje, jak se bude text dál vyvíjet (obsah, dějová linie), předpovědi zdůvodňuje, a to vodítky z textu, svou čtenářskou nebo životní zkušeností;
  • odpovídá na otázky učitele/ky vyhledáním informace na jednom místě v textu a z různých míst textu a jejich sdružením v odpovědi;
  • klade si otázky, které míří na širší souvislosti – jdou „za text“;
  • odpovídá na otázky učitele/ky, na které v textu nelze přímo najít odpověď, a které ho nutí domýšlet, vyvozovat, hodnotit text apod.
  • převypráví příběh tak, že jeho vyprávění správně vystihuje místo, postavy, zápletku, rozuzlení (případně příběh zachytí obrázky, dramatizuje apod.).

b) Cíle na úrovni oborů

Očekávané výstupy vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura RVP ZV.

Žák:

  • dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci;
  • zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu;
  • využívá základy studijního čtení – vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s textovou oporou přednese referát;
  • uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla;
  • porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování.

c) Cíle na úrovni klíčových kompetencí

Cíle v oblasti kompetence komunikativní.

Žák:

  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu;
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje.

Cíle v oblasti kompetence k řešení problémů.

Žák:

  • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy.

Kontext

Jedná se o plně organizovanou základní školu s včleněnou mateřskou školou. Krásná Lípa je obec s 3 700 obyvateli. Leží v jižní části Šluknovského výběžku. Krásná Lípa a celý region patří mezi oblasti s výskytem sociálně vyloučených romských lokalit a celý okres Děčín patří mezi místa s nejvyšší nezaměstnaností v ČR. Krásná Lípa se etablovala jako Centrum regionu České Švýcarsko a realizuje řadu ojedinělých, koncepčních projektů z oblasti regionálního rozvoje, podpory turistiky a sociální integrace.

Hodina proběhla v 7. ročníku, škola má paralelní třídy v ročníku, obě třídy výukou prošly. Počet žáků třídy je 18, přítomno v hodině bylo 17 žáků. V této třídě učím 2. rokem, jsem její kmenovou třídní učitelkou.

Dotace pro Český jazyk a literaturu je 5 hodin týdně; literatura a sloh se zařazují průběžně; literární a jiné autentické texty využívám i pro podporu jazykové výuky. Prolínání složek považuji za funkční způsob jazykové přípravy. Další motivací k propojování složek ČJL je potřeba učit žáky v souvislostech s texty (živým projevem jazyka).

Poznávání – preferuji indukci, práci s texty i v hodinách jazyka, vyvozování závěrů, generalizace.

Projekt o starých řeckých bájích: naplánovaný byl v souvislosti s čítankami, které také využíváme (Soukal, SPN, s. r. o.). Dělení textů pro literární výchovu je tematické; tímto blokem jsme navázali na látku o starých řeckých bájích a pověstech ze 6. ročníku. Plán na projekt vznikl v 6. ročníku. Sledovaná hodina je sedmá v projektové řadě.

1. vyučovací hodina: připomenutí si učiva ze 6. ročníku (samostatné úkoly – každý žák se věnoval jednomu Bohu či hrdinovi…). Shrnutí toho, co si žáci pamatovali z prostředí a doby řeckých bájí. Zvoleno téma pro tento rok: báje o Perseovi a její poselství pro současnost.
Percy Jackson – kniha spisovatele Ricka Riordana, moderní pojetí na motivy řeckých bájí; kniha zařazena i do seznamu doporučené četby.

2. vyučovací hodina: čtení s předvídáním; návaznost: vloni už báje četli, viděli filmy.

3. vyučovací hodina: hledání postavy Persea v jiných bájích; vypisování si dalších postav, s nimiž se setkal. Dále žáci hledali na mapě místa, o nichž se v pověstech dozvídali; přivedla je k báji o Héraklovi a postavě titána Atlase (mezipředmětové vztahy – výtvarná výchova).

4. vyučovací hodina: výtvarná výchova; tvorba obálky knihy, ilustrace k bájím.

5. vyučovací hodina: učitelka přinesla ukázat všechny díly o Percy Jacksonovi; četla ukázku, která vystihovala dobu, ve které se moderní příběh odehrává, v průběhu diskuse o řeckých bájích.

6. vyučovací hodina: přesah – Etická výchova – Kdo je hrdina? 
Nejprve měli žáci za úkol na velký papír napsat jména různých hrdinských postav nebo reálných hrdinů; pak si vybrali 1 postavu a zkoumali, posuzovali, zda by mohl být jejich hrdina i „vzorem“; metoda záznamu: myšlenková mapa, výsledek měli zdůvodnit; práce ve skupinách na velký formát, jednotliví žáci odlišovali své „hrdiny“ barevně.
Definovali a odůvodnili vlastnosti hrdiny.
Pak vybírali jednu hrdinskou vlastnost – která je nejvíc inspiruje.
Pozitivně mě překvapilo, že žáci si sice podle očekávání vybírali celebrity, ale mezi důležité vlastnosti hrdiny vybrali např. „milost“. Povídání o těchto krásných vlastnostech bylo velmi přínosné. Je to možná důvod, proč hrdinské básně stále žijí a proč je důležité je znovu tisknout a číst.

7. hodina: hodina představená detailněji níže v tomto příkladu dobré praxe.

Na představenou vyučovací hodinu navážu další hodinou etické výchovy, která má shrnout celý blok. Hodina umožní žákům vyvodit z tématu osobnější závěry, počítám s tím, že si je zformulují jen pro sebe, ale umožním myšlenky i sdílet s ostatními a inspirovat se tak navzájem. Tak chci uzavřít a zhodnotit tento projekt.

Pokud učitel nemá k dispozici hodinu etické výchovy nebo jiný vhodný prostor, může nahradit tuto práci úkolem pro žáky a jejich rodiče, příklad zadání: Uvažujte, co byste na sobě změnili./ Co bych změnil(a) na svém dítěti.

Východiska

Vybavení školy pro čtení a práci s texty: 2 počítačové učebny – 13–15 počítačů; 4 interaktivní tabule. Projektory; chybí knihovna, knihy jsou na chodbě, proto si je půjčuje jen málo žáků; cílem je vybudovat zařízení pro čtení a studium, a to v naplánované 2. etapě rekonstrukce školy. Studovna a knihovna budou doplněny o novější literaturu a budou poskytovat přístup k internetu.

Čtení žáků: v loňském roce se škola cíleně věnovala podpoře čtení: školky a první stupeň; osobnosti chodily číst, žáci ZŠ chodili do školky a četli; školní soutěže – porozumění textu; motivace, hodnoceno v ČJL, vymýšleli pohádky, četli společnou knihu na pokračování; škola pořádá i exkurze do rumburské a krásnolipské knihovny. Snaha budovat třídní knihovničky: práce je i na rodičích a prarodičích, protože i v Krásné Lípě jsou rodiny, kde se nečtou knihy.

Rozvoji ČG přispívá také to, že funguje spolupráce s kolegy, češtináři jsou aprobováni; výsledkem je, že jsou žáci zvyklí na vhodné metody a formy práce i z jiných předmětů.

Škola je zapojena do celonárodního projektu Čtení pomáhá – žáci jsou motivováni k přečtení knih z daného seznamu tím, že projekt daruje 50 Kč potřebným za každou přečtenou knihu. Více zde: http://www.ctenipomaha.cz/ V sedmém ročníku mohou touto formou splnit povinnou četbu.

Realizace – postup a metody

Metody využité v popisované hodině:

Čtení s předvídáním
Dramatizace – slouží porozumění pro méně zkušené čtenáře

Doporučené aktivity

Před čtením: otázky před čtením, co napoví nadpis, co od textu očekáváme.
V průběhu čtení: zda motiv, postavu, jednání znají odjinud.
V závěru: zda text očekávání splnil; čím je čtené překvapilo.

Tázání jako nosná výuková aktivita pomáhá vysuzování – v mých hodinách ČJL jsou žáci vedeni k takové práci s textem, při níž jej posuzují a vysuzují z něj různé skutečnosti; takovou práci zařazuji pravidelně a ve všech složkách ČJL. Např.: otázky před textem, krátké zamyšlení o hodnotě textu pro žáky; v reflexi se k tomu systematicky vracejí; srovnávání – motiv z textu a jeho srovnání s nějakou mimotextovou skutečností.

Organizace:

Samostatná práce, práce ve dvojicích, prezentace frontální.

Průběh hodiny: 

Organizační úvod (1 minuta)

Evokace: hra „Kdo jsem?“

Žáci měli uhodnout, koho ze starořeckých hrdinů nebo bájných postav představuje učitelka. Směli se jí ptát zjišťovacími otázkami. Asi po desáté otázce nalezli správné řešení.
Uzavřela jsem sama tím, že jsem se musela doznat, že jsem titán Atlas.
Budeme mluvit o Atlasovi. Kdy už jsme se s ním potkali?
Mezi odpověďmi také „kniha České Švýcarsko“
(3 minuty)

Práce s textem; uvědomování si významu informací 

Žáci obdrželi fotokopie 4 stran knihy o Percy Jacksonovi.[1]
Úryvek týkající se titána Atlase a příběhu o Percym nečtou poprvé, zjišťovala jsem proto, zda si vybavují kontury předchozího úseku četby a také, zda si vybavují příběhy hrdinských postav, jak je podává literární předloha (adaptace řeckých bájí a pověstí). Vedla jsem je zejména k tomu, aby si vzpomněli, co v knize předcházelo čtenému úryvku.

Žáci četli nahlas, po úsecích, první tři stránky. Kladla jsem otázky směřující k čtenému, k možnému pokračování děje, k jiným částem knihy, k jiným knihám a žákovské zkušenosti s tématem. Otázky byly aktivizující a žáky jsem si vybírala podle situace ve třídě a podle toho, jak je znám. O odpovědi mohla třída přemýšlet. Otázky jsem se snažila klást pomalu, srozumitelně, nejedná se o snadný text. Ujišťovala jsem se, že žák rozumí, na co se ho ptám. Otázky slouží pro lepší orientaci a pochopení textu.

Příklady otázek:

Kdo situaci vypráví?
Uveďte jména postav v ukázce.
Co je anaklusmus? Které další kouzelné předměty se v ukázce objevily?
Co to je proroctví?

Na odpověď žáka, že např. král Eurystheus, jsem se zeptala dále: Co bylo králi Eurystheovi věštěno?

V pasáži, kde se setkávají všichni hrdinové, Artemis, Atlas a Percy, jsem se zeptala, co je v nepořádku? (Důležitý pro svět řeckých bájí je původní chaos, který bohové uspořádávají za pomoci hrdinů…) Ke správnému řešení jsem musela žáky dovést. Šlo o to, že oblohu držela bohyně Artemis a ne titán Atlas.

Kdo může nastolit pořádek?
Jak se cítí vypravěč? Aj.

Tato část zabrala asi 14 minut.

Pak doporučuji společné čtení přerušit. Žáci by měli dostat čas na přečtení zbývající části textu, zhruba 1 stránku dočíst samostatně. Na čtení žáci dostali zhruba 3 minuty, pak byli vyzváni ke společnému pokusu závěr zdramatizovat. Při samotné výrazové dramatizaci 3 žáci za pomoci zbytku třídy sehráli velmi zvolna a důkladně závěrečnou scénu kapitoly, která je zároveň dramatickým vrcholem příběhu. Žáci hrající i „režírující“ si přitom navzájem vyjasňují porozumění čtenému a řeší určitý problém – jak zahrát obsah prozaického textu bez rozepsaných dialogů a scénických poznámek.

Při dramatizaci jsem vyzývala žáky, aby opravovali vybrané herce. Umožnila jsem jim jednoho protagonistu vyměnit. Otázkami jsem žáky vedla k rekonstrukci celého příběhu, zjišťovala jsem, zda žáci rozumí jednomu ze základů řecké mytologie – tedy osudové předurčenosti. Nejdůležitější ale bylo, aby žáci pochopili lest, jíž použili Percy a Artemis proti titánovi, a aby to dokázali přesvědčivě dramatizovat, k čemuž došlo.

Dramatizace s vyhodnocením zabrala 13 minut.

Reflexe úryvku s žáky:

Rozdala jsem knihy Řecké báje[2] do lavic – v obálkách ilustrovaných žáky v předchozí části bloku. Zadala jsem úkol srovnat texty o Percym a o Perseovi. Reflexe proběhla strukturovaně, za pomoci pracovních listů (v příloze článku); žáci měli samostatně odpovídat na otázky pracovního listu týkající se jak přečteného úryvku a celého vybraného příběhu a jeho různých zpracování, tak také celého tématu řeckých bájí a pověstí. První otázky měli vypracovat samostatně, v další části, srovnání textů, měli možnost sdílet své názory se sousedem v lavici. (Samostatná práce a sdílení ve dvojicích by měly trvat nejméně 10–12 minut.)

Žáci nahlas odpovídali na další otázky, ostatní jim naslouchali a připojili svůj názor, postřeh nebo komentář. Došlo k několika diskusím. Na konci hodiny jsem částečně vyplněné pracovní listy s odpověďmi žáků vybrala. Instruovala jsem žáky, že práci dokončí v následující hodině, kterou se celé téma řeckých bájí uzavře.

Reflexe

Reflexe sledovaného PDP (sebehodnocení autorky)

Cíle, které si příklad dobré praxe stanovil, byly v průběhu projektu postupně naplňovány, PDP umožnil sledovat posun žáků v cílových dovednostech, a to jim samotným i mně. Do činnosti jsem se snažila zapojit také rodiče, kteří měli s žáky diskutovat o jejich životních vzorech a hodnotách.

Žáci oceňovali výběr hrdiny, kterému jsme se společně věnovali, že si mohli volit tempo práce, ilustrování knihy o řeckých bájích. Dramatizace přečteného pomáhala k lepšímu porozumění čtenému, a to i žákům s menšími čtenářskými zkušenostmi.

Shrnutí a zhodnocení kvality PDP (hodnocení didaktiků VÚP)

Cíle sledované výuky byly naplňovány, a to za aktivního přispění každého žáka navštívené třídy.
Zejména bychom rádi vyzdvihli:

  • Obecně komunikaci učitelky s žáky, pracovní atmosféru ve třídě.
  • Citlivé vyjasňování významu neznámých slov v textu.
  • Vedení žáka při čtení textu – ohled na čtenářské dovednosti a zkušenosti každého žáka; motivace a zapojení všech žáků.
  • Propojení literárních hodnot s žitým světem žáků a současným životem.
  • Zařazení metod vhodných podle situace ve třídě.
  • Upozornění na regionální souvislosti: to, že žáci si sami uvědomovali, že některé místní názvy v NP České Švýcarsko pocházejí od jmen starořeckých bohů a hrdinů, dokazuje, že škola posiluje vztah žáků k regionu.

Doporučení:

  • Ve třídě umístit viditelně jména hrdinů a bohů starořeckých bájí a jejich stručnou charakteristiku.
  • Výchozí text je relativně složitě vystavěn, proto je třeba zvážit jeho vhodnost s ohledem na konkrétní třídu.
  • Pro dramatizaci připravit alespoň jednoduché rekvizity, což by žákům pomohlo sehrát vybranou ukázku prozaického textu.
  • Zvážit možnost využít k aktivizaci i další média a další žáky třídy (např. vytvořit plakát k představení, kulisy, komix atp.).

Budoucí perspektiva PDP

Projekt lze rekonstruovat s ohledem na dané podmínky a na žákovské schopnosti a jejich čtenářské dovednosti. Lze uvažovat o textech, které přestavují odlišnou adaptaci či využití řeckých bájí, popřípadě projekt rozšířit o návštěvu vhodného filmového či divadelního představení. Zajímavou variantou může být též secvičení scén ze starých řeckých bájí nebo jejich výtvarné či jiné zpracování a předvedení v rámci školy. Do přípravy a propagace představení nebo výstavy apod. lze zapojit celou třídu.

Co se týče rozvíjení čtenářské gramotnosti, musíme ocenit, že se paní učitelka nebála využít současnou adaptaci a spolu se žáky obě knihy hodnotit. Tím je vedla k přemýšlení o tom, k čemu čteme, proč nás to baví, a tím rozhodně ČG zvyšovali. Dále je velmi perspektivní čtení s předvídáním a otázkami, které klade učitel i žáci, sdílení o přečteném na základě vyplněných pracovních listů a další součásti představené hodiny.

V neposlední řadě je dobré, když se rozvíjí gramotnost diskrétně a nečiní se z vhodných čtenářských metod „učivo“.


[1] RIODAN, Rick: Percy Jackson – Prokletí titánů (díl 3.). Praha: Fragment, s.r.o., 1. vydání 2010, s. 290-93.

[2] PETIŠKA, Eduard: Staré řecké báje a pověsti. Mytologie starých Helénů. Praha: Albatros 2002. ISBN: 80-00-01031-3.

Literatura a použité zdroje

[1] – SOUKAL, Josef. Čítanka pro 7. ročník ZŠ. Nová řada dle RVP. 1.. vydání. Praha : SPN, s. r. o., 2006. 208 s. ISBN 978-80-7235-4.
[2] – Projekt čtení pománá. [cit. 2011-11-29]. Dostupný z WWW: [http://www.ctenipomaha.cz/].
[3] – RIODAN, Rick. Percy Jackson – Prokletí titánů (díl 3.). Praha : Fragment, s. r. o., 2010.
[4] – PETIŠKA, Eduard. Staré řecké báje a pověsti. Mytologie starých Helénů. Praha : Albatros, 2002. ISBN 80-00-01031-3.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
29.3 kB
Dokument
Pracovní list - čtení o bozích a hrdinech

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Jitka Čapková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Příklady dobré praxe - čtenářská gramotnost na českých školách.
Ostatní články seriálu:

Vazby na další články:

Navazuje na téma článku:

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída