Aktivizující výukové metody uplatňujeme ve vzdělávání při učení žáků. Naším cílem je, aby žák aktivně, vědomě a uvědoměle třídil data, zařazoval je do poznatkových struktur; analyzoval, srovnával a hodnotil informace, učil se samostatnosti a tvořivosti, rozvíjel svoji osobnost.
Aktivizační výuková metoda práce Expertní skupiny dovoluje žákům využít dovednosti práce s odborným textem při práci ve skupinách. Žáci textu nejdříve porozumějí, zpracují ho a interpretují. Práce ve skupině učí žáky spolupracovat.
Hlavními činnostmi žáků při Expertních skupinách je zpracovat obsah textu a vytvořit jeho myšlenkovou strukturu, text interpretovat, aktivně naslouchat a spolupracovat ve skupině.
Expertní skupiny může učitel využít ke vládnutí rozsáhlejšího učebního textu, při nácviku porozumění obsahu a tvorbě strukturovaného zápisu. V obecné rovině pak žáci mohou rozvíjet dovednosti spolupráce ve skupině a prezentaci zvládnutého učiva.
Metodu je vhodné zařazovat v závěrečných částech výukových celků – ke shrnutí, opakování nebo rozšiřování učiva.
Jako každá výuková metoda má i tato své klady a zápory. Ke kladům můžeme přiřadit porozumění textu všemi žáky díky spoluráci ve skupině, tvorbu struktury textu (osnova, myšlenková mapa) opět všemi žáky, stejně jako možnost interpretace, vysvětlení a prezentace výsledku vlastní práce. Žáci díky této metodě pociťují zodpovědnost, jsou aktivní.
Mezi klady bychom mohli počítat náročnou přípravu pro učitele – včetně výběru textů odpovídajícího úrovni čtenářských dovedností žáků – i časovou náročnost celé metody při výuce, stejně jako možné problémy s hlučností a pohybem ve třídě.
Podrobný popis metody najdete v Pedagogickém lexikonu.
A. Slavík obecný patří mezi drozdovité pěvce. Je velký asi jako vrabec, má hnědé až rezavohnědé zbarvení a světlejší bříško. Protože ale žije skrytým způsobem života, nejčastěji v hustých keřích a jiné vegetaci, není jednoduché ho spatřit.
Slavík obecný je tažný pták, který zimuje v tropické Africe – severně od rovníku. K nám přilétají slavíci na konci března a v průběhu dubna a odlétají od poloviny srpna. Slavíci u nás obývají především níže položené oblasti jako Polabí, jižní Moravu a jižní Čechy.
Tažný přílet vrcholí na přelomu dubna a května, odlet probíhá v srpnu. Hnízdo bývá postaveno obvykle na zemi v hustém křoví. Vajíčka zahřívá pouze samička, sameček se podílí až na péči o mláďata. Potrava je téměř výhradně živočišná, pouze na podzim se živí bobulemi.
B. Kult zpěvu slavíka je velmi starý. Smil Flaška z Pardubic radil v Nové radě z roku 1394 králi, aby choval zpěvné ptáčky, zejména slavíky, a na jaře se těšil z jejich zpěvu. V soupisu služeb k hradu Křivoklátu ze 16. století se uvádí, že povinností poddaného Jana Rudlíka bylo „honiti slavíky pod okna k zpívání“, když její milost královna česká byla obdařena synáčkem a na hrádku se zdržovala. Naši přední ornitologové minulého století pochybovali o tom, že by se slavíci dali nutit panem Rudlíkem, aby zpívali právě pod okny královny a malého prince. V osmdesátých letech jsem si to však vyzkoušel sám. Slavík zpívá tak zaníceně, že opatrným házením kamínků do jeho blízkosti se nám podaří dostat slavíka na potřebné místo.
C. Mezi nepřátele slavíků patří zejména veverky, krkavcovití ptáci (především sojky) a lasicovité šelmy. V minulosti znamenala pro slavíky nebezpečí také čižba (chytání zpěvných ptáků za účelem odchovu). V minulých desetiletích byly hlavními důvody úbytku slavíků: zmenšení jejich areálu, přímé pronásledování, nárůst početních stavů koček domácích a změny biotopů. Dnes je významným negativním faktorem ztráta vhodného životního prostředí. První ptáci se vydávají na tah již počátkem srpna. Vlastní odlet je velmi rychlý a poslední ptáci mizí v průběhu září.
D. Při nálezu mláděte je nejlépe, až na zcela výjimečné případy, nechat ho na místě. Je-li na silnici, poponést ho do trávy, do keřů, na vyvýšené místo, na větev. Naším dotykem rodiče neodradíme, ti si svoje mládě vždy najdou, neboť mládě je přivolá svým pískáním. U většiny druhů pěvců totiž rodiče krmí svá mláďata ještě 2–3 týdny po opuštění hnízda. Takováto mláďata ještě nemusí umět ani sama létat.
Před vrácením do přírody uložte mládě v klidu a teple, např. do tmavé papírové krabice, a dejte mu napít a najíst. Ve skutečně výjimečných případech se můžete pokusit mládě odchovat sami a následně vypustit zpět do přírody. V lidské péči však mládě s největší pravděpodobností zahyne. Odchyt a chov jakýchkoli ptáků z přírody však nedovoluje zákon, respektive je to možné jen s platnou výjimkou.
a) Podtrhněte sousloví a odborné názvy.
b) Z každého odstavce vyberte klíčová slova.
c) Vytvořte stručnou osnovu.
d) Text zpracujte jako referát.
e ) Vytvořte otázku k textu.
f) Prezentujte jako skupina před třídou.
g) Zakresli postup při nálezu mláděte.
HUDEC, Karel. Český rozhlas [online]. 2001-08-28 [cit. 2011-11-02]. Slavík obecný. Dostupné z WWW: <http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_zprava/14162>.
Alík [online]. 2007-02-22 [cit. 2011-11-02]. Slavík – známý neznámý? – pták roku 2007. Dostupné z WWW: <http://alik.idnes.cz/slavik-znamy-neznamy-ptak-roku-2007-dlq-/alik-alikoviny.asp?c=A070222_slavik_al>.
STAŇKOVÁ, Hana. Český rozhlas [online]. 2007-02-02 [cit. 2011-11-02]. Slavík – pták známý neznámý. Dostupné z WWW: <http://www.rozhlas.cz/priroda/porady/_zprava/315351>.
Česká společnost ornitologická [online]. 2004-08-24 [cit. 2011-11-02]. Co dělat s nalezeným ptačím mládětem? Dostupné z WWW: <http://www.birdlife.cz/index.php?ID=843>.
NEUŽILOVÁ, Vladimíra; PAVLOVSKÁ, Marie. Metodický portál : Wiki [online]. 2011-11-02 [cit. 2011-11-08]. Expertní skupiny. Dostupné z WWW: < http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/A/
Aktivizuj%C3%ADc%C3%AD_v%C3%BDukov%C3%A9_metody/EXPERTN%C3%8D_SKUPINY>.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
