Vyhodnocení a interpretace získaných dat a informací hrají v procesu autoevaluace jednu z klíčových rolí. Je důležité zvolit vhodný způsob přístupu k vyhodnocování informací.
Pokud nevyužíváme elektronické metody evaluace, které disponují automatickým vyhodnocováním dat (jednotkovým, procentuálním, grafickým…), můžeme si sestavit tabulku, která nám umožní se přehledně zorientovat:
Tabulku naleznete v Příloze 7 – Základní rozdělení získaných dat.
Pokud pracujeme s kritérii a máme je pro jednotlivé oblasti definovány, srovnáváme dosažené výsledky s těmito kritérií a definujeme jejich míru naplněnosti.
Člověk (tým), který zkoumal danou oblast a vyhodnotil výsledky, by měl navrhnout opatření, která povedou k cílovému stavu. Jejich realizace však závisí na schválení od kompetentních osob.
Opatření musí být taková, aby řešila skutečné příčiny a vedla k zamýšlenému cíli.
Při volbě opatření a návrhu řešení si zodpovězme několik základních otázek:
Nezapomínejme na to, že je důležité vysvětlit těm, kterých se týkají, proč budou realizována a jaký mají smysl. Nebojte se o tom diskutovat. Pokud nebudou všeobecně přijímána, mohou mít více negativních dopadů než pozitivních. Snažme se vyhnout direktivním příkazům, spíše pečujme o to, aby byla těmi, kterých se to týká, „vzata za své“.
Mysleme také na to, že je důležité vytvořit správné podmínky a dobře připravit správnou půdu pro zasazení změn. Je také důležité zachovat pravidlo přiměřenosti. Nechtějme všechno rychle a teď, dejme tomu potřebný čas. Na druhou stranu je nenechme zaspat.
Pokud je potřeba udělat více zásahů najednou, můžeme si je rozdělit na dvě části. Na důležitá opatření a naléhavá opatření. Volme ta, která jsou naléhavá, před těmi, která jsou důležitá.
Dalším nezbytným krokem a principem autoevaluace je vyhodnotit úspěšnost (či neúspěšnost) provedených opatření. Ověřit, zda učiněné kroky splnily svůj cíl. Toto se ve většině případů děje se značným odstupem. Můžeme požít stejnou metodu, kterou jsme analyzovali současný stav, nebo metodu odlišnou.
Pokud jsme správně definovali předchozí příčiny a udělali správná opatření, měl by být výsledek významně pozitivní. Pokud tomu tak není, opět musíme hledat důvody tohoto stavu. Důležité je si uvědomit, že mnohé oblasti a prvky jsou provázány s jinými a jsou buď na sobě závislé, nebo se přímo či nepřímo ovlivňují. Je vhodné hledat a definovat tyto závislosti, určovat jejich míru determinace.
Nedílnou součástí vlastní autoevaluace je její hodnocení. Termínem meta-autoevaluace se snažím vyjádřit, že vlastní hodnocení autoevaluačního procesu by mělo skýtat prvky podobné samotné autoevaluaci. Jedná se tedy o evaluaci autoevaluačního systému prováděnou evaluační skupinou.
Pokud jsme v postavení vedoucích pracovníků nebo i v postavení samotných aktérů autoevaluace, měli bychom mít potřebu získat informaci o tom, jak samotný proces probíhal, zda byly naplněny cíle, zda jednotliví aktéři zvládli přidělené úkoly a role, zda jsme získali potřebná data, zda jsme zvolili vhodné metody, jaké celkové dopady autoevaluace má na celou organizaci atd.
Je také nutné brát v úvahu potřeby účastníků těchto procesů, především těch, kteří se starají o evaluaci některého prvku či oblasti. Je důležité, aby tito lidé včas získali kvalitní zpětnou vazbu a tímto byli motivování k další činnosti. Pokud budeme hodnocení autoevaluace dlouho odkládat, může se nám stát, že se bude v těchto procesech opakovat stále stejná chyba, která nám může znehodnotit velkou část práce. Pokud s autoevaluací začínáme a nejsme v ní zběhlí, doporučuji provádět hodnocení spíše častěji, například každé pololetí. Později můžeme přecházet k delším hodnotícím obdobím a za několik let nám postačí hodnoticí interval sjednotit s uzákoněným časovým obdobím, tedy s dvěma lety.
Předpona „meta“ nás také evokuje k vyšším cílům autoevaluace, k tomu, co je nad ní. Ve škole může meta-autoevaluace také sledovat étos celé organizace a étos člověka, pracující v ní.
Výše zmíněný étos můžeme měřit právě především pocitově a intuitivně. Může nám posloužit jako barometr dobré změny. Neměřme ho však hned, ale volme delší časový odstup, jeden rok a více.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.