Vánoční jarmark

Kontext příkladu dobré praxe

Vánoční jarmark na ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské náměstí 2 letos vstupuje do svého třetího ročníku. Za tuto dobu se z něj stala tradice oceňovaná rodiči, žáky, učiteli i širokou veřejností. ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské náměstí 2 je sídlištní škola, která nabízí vzdělávání v 5 třídách MŠ (včetně jedné třídy logopedické) a v 16 třídách ZŠ. Tato škola je zařazena do tzv. Sítě brněnských otevřených škol. Jeden z důležitých cílů otevřené školy je vymezení školy jako místního centra vzdělanosti. Otevřená škola kromě tradičního vzdělávání nabízí i mimoškolní aktivity, a to nejen svým žákům a jejich rodičům, ale i dalším obyvatelům obce. Spolupráci s rodinou škola považuje za základ úspěšného vzdělávacího a výchovného procesu. Díky tomu se ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské náměstí 2 výrazně profiluje jako komunitní škola.

Vánočním jarmarkem v adventní době žije celá škola. Smysluplnost této aktivitě dodává nejen radost z tvoření, z prodeje vlastnoručně vyrobených dárků, z příležitosti pro neočekávaná setkání, ale také to, že výtěžek z Vánočního jarmarku je poskytován na charitu, konkrétně si žáci vybrali adopci na dálku. Vánoční jarmark tedy v praxi ukazuje nejen komunitní, ale také estetický, ekonomický a etický rozměr celé činnosti.

Na přípravě jarmarku se podílí celý pedagogický sbor i žáci ze všech ročníků. Průběh Vánočního jarmarku lze rozdělit do několika fází:

1.    Příprava

První impuls pro konání jarmarku vychází od pedagogů, kteří navrhují jednotlivé dílny a výrobky, které v nich budou vyrobeny. V roce 2011 bylo navrženo celkem 20 dílen, např. výroba smaltových šperků, výroba vánočních dekorací, kresba na sklo, výroba vánočních přáníček, výroba svíček. Vyučující mají možnost v těchto dílnách ukázat žákům i jinou stránku svých dovedností. Po stanovení dílen jsou přesně popsány výrobky a jejich výrobní postup (včetně materiálu). Pak se aktivita přenáší na žáky 9. ročníku, kteří si v hodinách matematiky vyzkouší stanovit výrobní a prodejní cenu pro některé výrobky. Právě tato část bude popsána ve sledovaném příkladu dobré praxe.

2.    Dílny

Dílny jsou koncipovány pro heterogenní skupiny, ve kterých je zastoupen pouze 1 žák z každého ročníku. Tím lze docílit spolupráci mezi žáky různých ročníků. Samozřejmostí v těchto dílnách je pomoc starších mladším.

Dílna 2010  Autor díla: Hana Dohnalová

Žáci se do jednotlivých dílen zapisují předem. Osvědčilo se neuvádět u dílen jména pedagogů, kteří je vedou. Pro žáky je pak dílna spojena s určitým překvapením. V určený den se uskuteční 2 bloky 90minutových dílen, každý žák se tedy zapojí do dvou. Před dílnou je zapotřebí nakoupit materiál a seznámit žáky s pracovním postupem. Kromě přípravy výrobků je ale potřeba stanovit jejich výrobní a prodejní cenu. Toto už si žáci 9. ročníku vyzkoušeli v přípravné fázi, nyní ale počítají „naostro“ – se skutečnými náklady, se skutečným počtem výrobků. A počítají také se ziskem, který chtějí použít na charitativní účely.

3.    Prodej

Fáze prodeje, tedy samotného Vánočního jarmarku, je neméně zajímavá. Každá třída má za úkol si připravit svůj prodejní stánek. Kreativitě se meze nekladou. Ve stáncích, které jsou většinou v obležení rodičů, žáci nabízejí vlastnoručně vyrobené dárky.

Vánoční jarmark 2010 Autor díla: Hana Dohnalová

Běžné je, že žáci v průběhu jarmarku mění prodejní strategie, např. ke konci nabízejí slevy. Cílem je vše prodat a utržit co nejvíce peněz. Ale jarmark není jen o penězích a výrobcích. Je především o setkání rodičů, učitelů a žáků a představení toho, co všechno se ve škole děje. Vánoční jarmark bývá tradičně doplněn kulturním vystoupením žáků. V neposlední řadě je třeba připomenout, že zisk z vánočního jarmarku je poskytnut na financování adopce na dálku. Lze tedy říci, že prostřednictvím Vánočního jarmarku děti pomáhají dětem.

Vánoční jarmark 2010 Autor díla: Hana Dohnalová

Stanovení ceny výrobků

Příprava na hodinu

Jako příklad dobré praxe je popsána hodina, ve které se žáci učí stanovovat cenu některých výrobků, které v pozdějších dílnách budou sami připravovat. Tato přípravná fáze je začleněna do hodin matematiky. Výuku vedla Mgr. Hana Dohnalová, která je v 9. A také třídní učitelkou. Protože v každé dílně bude pracovat pouze jeden žák z každého ročníku, je potřeba, aby deváťáci dovednost stanovení výrobní a prodejní ceny skutečně zvládli a mohli mladším spolužákům poradit ve své dílně.

Před sledovanou výukou už byly navrhnuty výrobky pro jednotlivé dílny. Na hodinu je tedy zapotřebí připravit popis pracovního postupu a seznam potřebného materiálu (včetně ceny). A samozřejmě i pracovní listy pro žáky. Aby žákům byl zřejmý celý koncept vánočního jarmarku, připravila vyučující prezentaci, která popisuje jednotlivé fáze a prezentuje vybrané výrobky.

Průběh hodiny

Na začátku hodiny zavzpomínala vyučující s žáky na loňský Vánoční jarmark. Žáci byli tehdy v 8. ročníku, letos jsou ale na škole nejstarší, a proto je jejich úloha zodpovědnější. Tato motivace splnila svůj účel, žáci v hodině pracovali svědomitě. Pozitivní je také to, že matematické dovednosti byly použity při řešení úloh ze skutečného života žáků.

Nejprve byla žákům promítnuta prezentace (viz příloha), která rozčleňuje přípravu jarmarku do několika fází. Dále vyučující objasnila, proč je důležité zabývat se cenou výrobků (pokrytí nákladů, zisk určený na charitu). Následně byli žáci rozděleni do pracovních skupin po čtyřech. Vyučující vysvětlila, že cenu pro jeden výrobek budou stanovovat vždy nejméně 2 skupiny, aby mohlo dojít k porovnání výsledků.

Žákům byly představeny 4 výrobky, které se budou v letošních dílnách vyrábět a které poslouží jako modelové příklady pro stanovení ceny:

• malované skleněné svícny,
• svíčky ze včelího vosku,
• ozdobné papírové koule,
• jablečná povidla ve skleničce.

Každá skupina si vybrala jeden výrobek a vyučující rozdala pracovní listy, kde jsou popsány pracovní postupy a potřebný materiál. Vyučující také zdůraznila, že prodejní cena bývá součtem nákladů (na materiál a na provoz), DPH a zisku. Protože jsou školní výrobky připravovány za charitativním účelem, bylo po dohodě s žáky odhlédnuto od nákladů na provoz, resp. na mzdy. Do ceny se také nepromítala DPH. Prodejní cena v těchto modelových příkladech proto byla stanovena jako součet nákladů a zisku. V této souvislosti byl také vysvětlen rozdíl mezi cenou výrobní a cenou prodejní. Žáci správně odvodili, že prodejní cena výrobků musí být vyšší než cena výrobní. Tak je tomu i v případě Vánočního jarmarku. Zajímavé bylo zastavení se u výše zisku, kterou mohou žáci do ceny promítnout. Protože budou výrobky vyrobené vlastnoručně a protože budou nabízeny na charitativní akci, lze očekávat, že nakupující budou určitě ochotni zaplatit více, než jsou výrobní náklady. Z diskuze žáků vyplynulo, že proto mohou nasadit na výrobky vyšší prodejní cenu.

Po této diskuzní části se skupiny pustily do výpočtů, na které bylo vymezeno 15 minut. Úkolem žáků bylo:

• vypočítat celkový počet výrobků, který se vyrobí v konkrétní dílně,
• odhadnout finanční náklady na materiál na 1 výrobek,
• vypočítat cenu za materiál potřebný na 1 výrobek
• je potřeba zohlednit pracovní postup i suroviny (včetně rozměru a ceny),
• stanovit prodejní cenu pro 1 výrobek.

Při výpočtech žáci měli povoleno používat kalkulátory. Vyučující obcházela jednotlivé skupiny, upozorňovala na problematická místa a zodpovídala dotazy. 

Stanovování ceny výrobků 2011 Autor díla: Alena Hesová

Pro ilustraci uvádíme zadání pro stanovení ceny svíčky ze včelího vosku (viz příloha). Další výrobky byly zpracovány obdobným způsobem.

• Vypočítejte celkový počet svíček, který se vyrobí v této konkrétní dílně.
• Odhadněte finanční náklady na materiál pro výrobu 1 svíčky.
• Vypočítejte náklady na výrobu 1 svíčky.
• Stanovte prodejní cenu pro 1 svíčku.

Skupiny mohly k řešení úloh přistupovat rozdílně, postup nebyl předem určen. Výsledky se proto mohly lišit. Odrážely totiž nejen zvolený postup, ale i materiál, který si pro výrobu žáci z dané nabídky vybrali. Vzorové řešení je připojeno v příloze.

Závěr hodiny

V další fázi skupiny prezentovaly své výsledky i postup, kterým se k nim dostaly. Některé skupiny zapomněly na připočítání zisku k výrobní ceně, ale hned to napravily. Konkrétně u svíček stanovila jedna skupina prodejní cenu na 20 Kč, druhá dokonce na 40 Kč. Kromě porovnání ceny měly také skupiny pohovořit o tom, co bylo při výpočtech největším problémem (Nevěděli jsme přesné množství materiálu na daný počet výrobků – např. lepidlo, barva na sklo. Neuměli jsme rozlišit, které suroviny a jaká velikost balení jsou nejvýhodnější – např. různé druhy papírů, včelích pláství, barvy na sklo). Opět bylo připomenuto, že takto vypočtená cena zcela neodráží reálně stanovované ceny, proto byli žáci vyzváni, aby přemýšleli o tom, co všechno do ceny nebylo započteno (mzda, náklady na energie, náklady na nájem, náklady na služby, např. telefon, úklid atd.). 

Stanovování ceny výrobků 2011 Autor díla: Alena Hesová

V závěru hodiny bylo shrnuto, že výrobní cena se skládá z nákladu na materiál a nákladů na provoz a že prodejní cena odráží navíc ještě zisk. Dále vyučující objasnila, jak žáci dovednosti, které v této hodině získali, využijí v konkrétních dílnách (cenu budou stanovovat pro množství výrobků, které v dílně skutečně vyrobí). Mělo by se tak podařit stanovit výrobní cenu pro konkrétní výrobky. Před prodejem na jarmarku je pak na jednotlivých třídách, aby stanovily prodejní cenu. Mnoho nápadů a otázek zůstalo otevřených a bylo zřejmé, že stanovení ceny bude věnována i další výuka.