Článek je rozčleněn podle položek dotazníku (ten je přílohou článku) a přináší grafické znázornění kvantifikace odpovědí respondentů dotazníku a krátké komentáře ke zjištěním. V závěru nalezne čtenář shrnutí zjištění a z něho vycházející doporučení pro MŠMT a další gymnázia.
Alternativní formy maturitní zkoušky – jsou definovány § 79, odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění jako:
a) vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí,
b) ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí,
c) písemné zkoušky,
d) praktické zkoušky, nebo
e) kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až d).
Označení jiné než ústní formy zkoušky za „alternativní“ plyne z tradice, že většina maturitních předmětů bývala na gymnáziích zkoušena jen ústně před maturitní komisí.
Kombinace více forem (kombinovaná zkouška) – kombinací dvou nebo více forem podle § 79, odst. 4 písm. a) až d) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění.
Obhajoba práce – vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí.
Pokusné ověřování – definuje § 171 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění takto: „Ministerstvo vyhlašuje a řídí pokusné ověřování metod, obsahu, forem, organizace vzdělávání a pokusné ověřování způsobu řízení škol a školských zařízení; přitom vždy stanoví dobu pokusného ověřování, jeho rozsah, financování ze státního rozpočtu a způsob hodnocení jeho výsledků.
Respondent – za školu odpovídal nejčastěji koordinátor ŠVP (ve většině případů ředitel nebo jeho zástupce).
Školy – 13 pilotních gymnázií RVP G , viz seznam na konci článku.
Kapitola obsahuje souhrnný pohled respondentů na to, jak probíhaly maturity „alternativními formami“ na jejich školách.
Alternativní zkoušky učitelům a žákům převážně vyhovovaly, šest ze škol, které se do pokusného ověřování zapojily, možnost vyzkoušet alternativní formu maturit ve školním roce 2009/10 nevyužilo. Tři z těchto škol plánují zařadit alternativní formy v budoucnosti. Jeden z respondentů uvedl, že zařazení obhajoby maturitních prací, kterou považuje za vhodnou metodu zakončení středního vzdělávání, na jejich škole brání to, že žáci tradičně zpracovávají v průběhu vyššího gymnázia s úspěchem samostatné odborné práce, jejichž výsledky mají vliv na jejich hodnocení při ukončování vzdělávání.
Šest škol zařadilo různé kombinace forem zkoušky, tři školy zařadily samostatně obhajobu maturitních prací před komisí a tři ze škol písemné práce. Praktickou zkoušku nabídly tři ze škol, vždy v kombinaci s jinou formou.
1.3 Konzultovali jste v průběhu pokusného ověřování alternativní formy maturit?
Pokud ano, s kým?
Pokud ano, co?
Konzultace jsou doporučovanou metodou přípravy školní maturity podle nových pravidel. To, zda škola konzultace zařadila, lze považovat za významný indikátor toho, zda byli učitelé a vedení škol schopni samostatně vyhlášku aplikovat. Otázka zjišťující, co konzultovali, byla zařazena proto, aby se získal částečný obrázek organizačních souvislostí alternativního zakončování středního vzdělávání.
Možnost konzultací v době přípravy maturit využilo sedm škol. Pro externí pomoc se obracely na odbor středního a vyššího odborného vzdělávání MŠMT (3x). Vedle toho jedno gymnázium využilo konzultace s vysokoškolským pedagogem a s VÚP.
Čtyři gymnázia konzultovala v rámci svého pedagogického sboru, dvě s partnerskými pilotními gymnázii, dvě školy zapojily i žáky maturitních ročníků a rodiče.
Školy konzultovaly vhodnost zkoušek vzhledem ke komplexnosti hodnocení a prospěšnosti pro školu a žáky, podobu a hodnocení didaktických testů vzhledem k ověřovaným znalostem a dovednostem, způsob transformace ročníkových prací na práce maturitní, časově-organizační záležitosti i výklad legislativy.
Výsledky žáků splňují očekávání učitelů a ředitelů, ve čtyřech případech respondenti usuzují na celkové zlepšení výsledků žáků.
Z uvedeného přehledu prospěchu vyplynulo, že školy volily různý přístup, ředitelé nejčastěji nabídli možnost kombinace písemné a ústní zkoušky v jazycích, matematice, přírodovědných předmětech, ale i v dalších oborech. Objevují se též praktické zkoušky z umění, tělesné výchovy či ICT (celkem na třech školách). Čtyři školy vyzkoušely obhajobu závěrečné práce před komisí (různé obory, často v kombinaci s písemnou, praktickou zkouškou, jedna ze škol volila kombinaci praktické a ústní zkoušky a to v předmětu výchova k občanství a ve výtvarné výchově). Uváděný prospěch jednotlivých zkoušek vzhledem k malému vzorku není možné zobecnit.
Obhajoba maturitní práce byla v této podobě novou formou, byť některé školy uvedly určité zkušenosti s obdobnými formami zjišťování znalostí a dovedností. Z postřehů respondentů lze vyvodit, že školy považují obhajoby maturitní práce za formu, která má jednak ověřit žákovy dovednosti samostatně, komplexně a standardizovaně zpracovat určité téma a která mu umožní vyzkoušet si dovednosti, které uplatní na vysoké škole. Vzhledem k důležitosti konzultace žákovy práce s vyučujícím nebo jiným odborníkem nás zajímaly zkušenosti škol s konzultacemi. Tři respondenti popsali své postřehy. Konstatovali, že žáci podcenili jak čas na zpracování, tak konzultace. Jedna ze škol zařadí konzultace jako povinnou součást dokumentace maturitních prací, prostředky na oponenty zajistila tato škola z OP VK.
Otázka je zvolena v souvislosti s tím, že se již v minulosti stalo, že nebyly správné informace, jak změny v terénu působí a jak je možno učitelům přímo pomáhat s aktuálními obtížemi při realizaci změn.
Ředitelé šesti škol doporučují odbornou přípravu učitelů, kteří zadávají a vyhodnocují alternativní formy maturity. Formou školení by měl být seminář (čtyři školy), e-learning (dvě). Jeden z respondentů se domnívá, že optimální by byla také vzájemná výměna předsedů maturitních komisí, ovšem nemyslí si, že je to nyní reálná možnost.
1.7.1 Organizační
1.7.2 Personální
1.7.3 Legislativní
Odpovědi lze shrnout tak, že se školy potýkaly s časovým vytížením zaměstnanců a zvýšenými materiálními nároky. V oblasti legislativy chybí jednoznačná specifikace závěrečné klasifikace, zejména v případech, kdy je část zkoušky hodnocena nedostatečnou. Pohledy respondentů na tuto problematiku ale nelze generalizovat, protože se navzájem dost liší.
Více než tři školy jmenují mezi pozitiva alternativních forem maturity komplexnost výstupů, které je tak možno ověřovat (znalostí, oborových dovedností a klíčových kompetencí), dále objektivitu zkoušky, eliminaci náhody a vlivu individuálních handicapů. Školy ocenily možnost podtrhnout vlastní profilaci (na tělesnou výchovu, umění, IT nebo jazyky) právě zařazením komplexních forem závěrečné zkoušky.
Školy, které v roce 2009/10 alternativní podobu maturitní zkoušky ověřovaly, většinově rozšíří v roce 2010/11 nabídku předmětů v profilové části maturity, v nichž budou žáci zkoušeni alternativně. K alternativní podobě přistoupí nově dvě gymnázia, obhajoby vážně zvažuje další gymnázium, které se bude ještě věnovat metodice transformace ročníkových prací na maturitní.
Ze třinácti pilotních škol ověřovalo alternativní formy ve školním roce 2009/10 sedm, další tři školy zařadily alternativní formy školní maturity v následujícím roce, 2010/11. Školám, učitelům a žákům takto pojaté závěrečné zkoušky vyhovovaly. Školy, které pokusně ověřovaly maturitní zkoušku v alternativní podobě, ještě rozšíří nabídku předmětů profilové zkoušky, v nichž bude možno konat maturitu alternativně.
Přes některé organizační a personální obtíže školy tuto formu vítají, vyjmenovaly celou řadu výhod od profilace školy, možnosti rozložení v čase, přes komplexnost, spolehlivost výsledků, více sledovatelných indikátorů, včetně klíčových kompetencí, až po praktičnost a přípravu na další studium. Respondenti apelovali na ujasnění některých legislativních nastavení a odborné proškolení zadavatelů.
1) Gymnázium Jana Keplera, Parléřova 2, Praha 6, RED_IZO 600005691, obory vzdělání 79-41-K/401, 79-41-K/801 Gymnázium – všeobecné,
2) Gymnázium Oty Pavla, Loučanská 520, Praha 5, RED_IZO 600005500, obor vzdělání 79-41-K/401 Gymnázium – všeobecné,
3) Gymnázium Komenského 10, Rumburk, RED_IZO 600010279, obory vzdělání 79-41-K/401, 79-41-K/801 Gymnázium – všeobecné,
4) Gymnázium F. X. Šaldy, Partyzánská 530, Liberec 11, RED_IZO 600010554, obory vzdělání 79-41-K/801 Gymnázium – všeobecné, 79-41-K/404 Gymnázium – přírodovědné předměty, 79-41-K/411 Gymnázium – humanitní předměty,
5) Gymnázium olympijských nadějí, Emy Destinové 46, České Budějovice, RED_IZO 600171736, obory vzdělání 79-41-K/413 Gymnázium – tělesná výchova, 79-41-K/420 Gymnázium – sportovní příprava,
6) Gymnázium Cheb, Nerudova 7, Cheb, RED_IZO 600009009, obory vzdělání 79-41-K/401, 79-41-K/801 Gymnázium – všeobecné,
7) Gymnázium a SOŠ, Mládežníků 1115, Rokycany, RED_IZO 600009831, obory vzdělání 79-41-K/401, 79-41-K/801 Gymnázium – všeobecné,
8) Letohradské soukromé gymnázium, Václavské nám. 1, Letohrad, RED_IZO 600013120, obor vzdělání 79-41-K/801 Gymnázium – všeobecné,
9) Gymnázium, Slovanské náměstí 7, Brno, RED_IZO 600013472, obory vzdělání 79-41-K/401 Gymnázium – všeobecné, 79-41-K/408, 79-41-K/608 Gymnázium – živé jazyky,
10) Gymnázium Globe, s. r. o., Bzenecká 23, Brno, RED_IZO 600013537, obory vzdělání 79-41-K/401 Gymnázium – všeobecné, 79-41-K/608 Gymnázium – živé jazyky,
11) Gymnázium Ladislava Jaroše, Palackého 524, Holešov, RED_IZO 600015050, obory vzdělání 79-41-K/401, 79-41-K/801 Gymnázium – všeobecné,
12) Gymnázium Jana Opletala, Opletalova 189, Litovel, RED_IZO 600017117, obory vzdělání 79-41-K/401, 79-41-K/801 Gymnázium – všeobecné,
13) Biskupské gymnázium, U Klafárku1, Žďár nad Sázavou, RED_IZO 600015831, obory vzdělání 79-41-K/401, 79-41-K/801 Gymnázium – všeobecné.
[1] Někteří respondenti zaškrtli v dotazníku odpověď „jen ústní“, a zároveň alternativní formu/formy.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
