Odborné články Gymnaziální vzdělávání Obraz jako prostředek k získávání kompetencí - 2. část
Odborný článek

Obraz jako prostředek k získávání kompetencí - 2. část

21. 5. 2007
Gymnaziální vzdělávání
Autor
Věra Uhl Skřivanová

Anotace

O dílčích kompetencích, které žák získává v rámci obrazové kompetence.

Předcházející část:
Obraz jako prostředek k získávání kompetencí
- 1. část


Žák získává v rámci obrazové kompetence, jak ji definuje "Berlínské kurikulum pro předmět výtvarné umění - vyššího stupně gymnázia" (11. a 12. ročník), tyto dílčí kompetence (výtah):

Věcné kompetence - jde o získané poznatky a schopnosti porozumět umělecko-estetickým fenoménům a využít je v běžném životě, zaujímat názory k obrazům a individuálně, situaci přiměřeně jednat. Dále pak schopnosti samostatně své představy, nápady a fantazie ztvárňovat. Znalosti o tvůrčích prostředcích a pravidlech tvorby, znalosti o technikách a tvůrčích možnostech, vědomosti o výtvarném umění, schopnost používat odbornou terminologii, znalosti z oblasti dějin výtvarného umění, znalosti o vývoji lidské kultury, historické styly, znalosti o prezentaci výtvarného umění, znalosti o analogických a digitálních médiích, jejich technických možnostech, kritéria posuzování výtvarných děl cizích i vlastních, znalosti aktuálních příkladů z oblasti umění, architektury, designu a médií a jejich vývoj do dnešní podoby, exemplární vědomosti o mimoevropském umění a kultuře.

Metodické kompetence - jde o schopnosti samostatně se vyjadřovat pomocí výtvarného umění. Zvažovat racionálně i intuitivně, plánovat pracovní kroky. Jde o schopnost využívat techniku, různá alternativní řešení, samostatně objevovat umělecké postupy, vyjadřovat souvislosti, používat různé metody, zacházet s estetickými fenomény, schopnost zprostředkovat zkušenosti výtvarně i slovně, popsat výtvarný proces, schopnost vnímat výtvarná díla. Jedná se především o metody: popis, analýza, odkrývání významů, argumentace, formulace závěrů, hodnocení, získávání informací z různých zdrojů a médií, prezentace uměleckých procesů a produktů.

Sociální kompetence - jedná se o tyto dovednosti: žáci přicházejí do kontaktu s pracemi a projevy ostatních žáků, a rozvíjejí tak schopnosti empatie a kritiky, učí se vnímat kritiku ostatních, komunikovat s ostatními ve skupině při práci na společném úkolu. Společně tvoří a plánují práci, volí pracovní strategie v průběhu výtvarného úkolu, reflektují společnou práci, jsou v kontaktu s odlišnými mužskými a ženskými přístupy, interpretacemi, mají možnost vnímat různé kultury a etnické skupiny.

Personální kompetence - jedná se o takové schopnosti, jež souvisí s osobnostním rozvojem žákyň a žáků, kterým je umožněno hledat své názory v dialogu s ostatními. V průběhu života pro ně představuje výtvarné vnímání další komunikační jazyk. Žákyně a žáci se pomocí umění rozpomínají na obrazy a rekonstruují obrazy z vlastních zkušeností, čímž prohlubují své subjektivní prožívání esteticko-uměleckých procesů. Cvičí svou schopnost koncentrace a také individuální a sociální senzibilitu, inspirují se dějinami umění a obohacují tím vlastní prožívání. Učí se rozpoznávat stereotypy, hledají vlastní obrazná vyjádření, rozpoznávají své osobní hranice vnímání a hodnocení. Snaží se být sebekritičtí, využívají vlastní nadání a zájmy pro tvorbu, rozvíjejí svou výdrž a trpělivost, individuální kvalitu zážitků. Tříbí svou schopnost prožívání prostřednictvím umění, vědomě konfrontují vlastní tvorbu s realitou.

Podle prof. Rolfa Niehoffa, 1. předsedy BDK v NRW, se kompetence obraznosti skládá z těchto dílčích schopností, které bychom mohly nazývat také dílčími kompetencemi:

  • schopnost obrazy jako vytvořené fenomény vnímat, prožívat, rozumět jim, analyzovat je a být schopen tvořit;
  • schopnost obrazy jako komplexní specifické formy (formy naplněné obsahy) vnímat, zažívat, rozumět jim, analyzovat je, vykládat a vytvářet;
  • být schopen obrazy jako specifické systémy znaků odlišovat od jiných znakových systémů;
  • schopnost obrazy vnímat, zažívat, rozumět jim a vykládat prostřednictvím jejich autora, tedy subjektivně-biograficky podmíněně;
  • schopnost obrazy vnímat, zažívat, porozumět jim a vykládat přiměřeně schopnostem a znalostem, zkušenostem recipientů;
  • schopnost obrazy vnímat, zažívat, rozumět a vykládat v historicko-kulturních kontextech;
  • schopnost různá obrazná vyjádření rozlišovat a receptivně, stejně tak jako tvořivě, umět přenášet do různých kontextů;
  • schopnost rozlišovat různá obrazová média a receptivně, stejně tak jako tvořivě obrazy umět přenášet do různých kontextů;
  • schopnost porozumět odlišnostem mezi kulturami a kulturám samotným.

Přičemž pojem "obraz" zahrnuje opět jak procesy, tak výsledky výtvarné tvorby, jde např. o objekty, procesy, situace, tradiční kresbu, digitálně zpracovaný obraz nových médií, plastiky, stavby


Navazující část:
Obraz jako prostředek k získávání kompetencí
- 3. část


Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Věra Uhl Skřivanová

Hodnocení uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

RVP do 2024

Článek pro obor:

Výtvarný obor