Kresebný vývoj

Námět pro diagnostiku a individuální práci s dítětem v oblasti kresebného vývoje

Příklad je určen pro průběžné sledování vývoje a stimulaci dítěte, které vykazuje v oblasti kresebného projevu některé vývojové odchylky či projevuje nezájem o kreslení nebo dokonce výraznou averzi vůči kresebným (výtvarným) aktivitám. U takového dítěte je třeba více si všímat kresebného vývoje, vhodně je podněcovat nejen pro samotnou kresbu, ale také je vést k výtvarnému projevu jako takovému, využívat i jiných výtvarných aktivit. Nelze nezmínit důležitost pozitivního slovního ohodnocení výtvarných projevů a projevení zájmu o to, co dítě ztvárňuje. Komentáře musí být citlivé, dítě musí mít pocit, že jeho činnost je důležitá nejen pro ně samotné, ale i pro dospělého.

S dítětem, které potřebuje v kresebných aktivitách intenzivnější pedagogické vedení, můžeme pracovat s pomocí následujícího záznamového archu. Jako kritéria kresebného projevu jsou uplatněny konkrétní dovednosti. Ukazateli pro stanovení úrovně, na jaké se dítě v té které dovednosti nalézá, jsou vývojové fáze, jimiž dítě při osvojování si dovednosti prochází. Schéma je doplněno návrhem konkrétních aktivit, které by měly být dítěti na podporu kresebných dovedností nabízeny.

Jak se záznamovým archem pracovat

Předložený záznamový arch (viz příloha) učitelka použije u dítěte, které potřebuje zvýšenou péči ve zmíněném ohledu (chybně drží tužku, jeho kresba je chudá, je málo zručné, vytrvale nechce kreslit apod.). Učitelka se zaměří na uvedené dovednosti a zaznamenává postupně úroveň, které dítě ve sledovaných dovednostech dosahuje. Aby podpořila jejich rozvoj, využívá v dané oblasti navržených aktivit. Průběžně pak vyhodnocuje, zda je nabídka aktivit vhodná a nakolik je její vzdělávací úsilí účinné.

Komentář
Při rozvoji jemné motoriky, koordinace ruky a oka, manipulace s předměty pamatujeme na aktuální dosaženou úroveň dítěte, nevystavujeme dítě zbytečnému selhávání. Pokud dítě danou činnost nezvládá, povzbuzujeme je a činnosti předvádíme tak, aby si postupně podle vzoru dospělého danou činnost osvojilo, případně využíváme pro dopomoc slovní komentář. Později můžeme zařadit úkoly s oddálenou nápodobou či se zavázanýma očima.

Pro rozvoj jemné motoriky využíváme:

• hrových aktivit, jako je hra se stavebnicí (Duplo, Lego, Cheva, Kapla aj.), stavění kostek (řady, mosty, hrady), navlékání korálků (různých druhů, velikostí, tvarů - podle fantazie i vzoru), skládání mozaiky (podle fantazie, vzoru), vytrhávání z papíru, stříhání (podle fantazie, podle vzoru, podle linie, geometrické tvary, ornamenty aj.), lepení (koláže, ornamenty), modelování (modelína, modurit, těsto, keramická hlína), skládání origami;
• sebeobslužných aktivit, jako je zavazování tkaniček, zapínání knoflíků, ale i prostírání, drobný úklid hraček, utírání prachu aj.

Komentář
U mladších dětí - mezi 3. a 4. rokem se zpravidla ještě objevuje nesprávné držení tužky. Dítě postupně a nenásilně vedeme ke správnému úchopu (event. předvádíme), a pokud má dítě tendenci opakovaně se navracet k nesprávnému úchopu, můžeme využívat pomůcek pro fixaci správného úchopu - trojhránkový program (trojhránková násadka, trojhránkové pastelky a tužky). Je-li úchop tužky křečovitý, zařazujeme uvolňovací cviky (v odborné literatuře jsou popsány různé metodiky - např. podle Tymichové, Michalové, Svobodové).

Nepodařilo-li se fixovat správný úchop tužky či přetrvává-li křečovitý úchop tužky ještě po 5. roku věku dítěte či před nástupem do školy, můžeme doporučit konzultaci na odborném pracovišti (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum atd.).

Komentář
V první fázi vývoje grafických dovedností si dítě osvojuje vedení čar (čáry kyvadlové, lomené, horizontální, vertikální), v určité fázi se podaří útvar uzavřít - vzniká ovál. Dítě by mělo mít dostatek příležitosti ke kreslení, vhodnou plochu (větší formáty) a rozličné kresebné náčiní. Pro rozvoj grafických dovedností využíváme různých aktivit, nesoustřeďujeme se jen na práci s tužkou. Vhodné jsou prstové barvy, pastely, fixy, křídy, ale i "kreslení" klacíkem v písku aj. Velmi citlivě komentujeme dětského výtvory, vyvarujeme se "pohanění" výtvorů.

V průběhu předškolního věku by si mělo dítě osvojit základní grafické tvary (kruhy, oblouky, vlnovky, horizontální a vertikální čáry), posléze také kříž, čtverec, trojúhelník, obdélník - nejdříve jsou tvary nepříliš přesné, přibližné, postupně je dítě ztvárňuje s větší jistotou a vyšší kvalitou, také podle nápodoby (vizuální opora různými ztvárněními geometrických tvarů) či slovní instrukce (slovní komentáře postupu při kreslení daného tvaru).

Komentář
Podporujeme výtvarný projev dítěte, zajímáme se o to, co a proč dítě kreslí, diskutujeme nad výtvory dětí, přičemž nehodnotíme kvalitu provedení. Pokud se kresba od "ohlášeného" tématu odchýlí, nepovažuje to za chybu, je to přirozená vývojová etapa.

Spontánní kresbu dítěte doplňujeme kresbou tematickou - vedeme děti ke ztvárnění daného tématu. Vhodné je, aby kresba navazovala na prožité situace (pobyt na zahradě, výlet do ZOO aj.), volíme náměty blízké dítěti - to, co dítě zajímá, co vidělo a prožilo.

Komentář
Kresba lidské postavy doznává v předškolním věku spontánní vývoj. Podporujeme zobrazení lidské postavy - v námětové kresbě volíme různé postavy (kresba sebe, maminky, tatínka, postavy z pohádek aj.), ale v žádném případě nesdělujeme dítěti, jak má postava vypadat ("ještě tam chybí krk", "zapomněl jsi nakreslit vlasy" aj.), formu zobrazení (hlavonožec, překonávání hlavonožce, zobrazení trupu a končetin, zobrazení dvojdimenziálních končetin, ztvárnění detailů na postavě) si má dítě "objevit" samo.